Přednosti podlahového vytápěníZásadní výhodou podlahového topení jsou nižší náklady na vytápění. Jestliže nám jde teplo od nohou, vystačíme k dosažení tepelné pohody s menší teplotou v místnosti. Každý uspořený oC nám ušetří 5 až 10% na nákladech za vytápění. Přitom je u podlahového vytápění dostačující teplota interiéru nižší o 3 oC oproti vytápění tradičnímu. Podlahové topení je navíc neviditelné – je umístěno pod podlahovou krytinou. Nezabírá nám proto nikde místo, nepotřebujeme konvenční radiátory. Při jeho ideální instalaci do koupelen navíc rychle osychá podlahová krytina. Zároveň toto vytápění rozprostře teplo systematicky po celé místnosti. Teplo sálá přímo z podlahy, čímž je zajištěno rovnoměrné vyhřívání místnosti bez nepříjemného pocitu suchého vzduchu. V místnosti přetrvává přirozená vlhkost vzduchu a nehrozí víření usazeného prachu, což ocení především alergici. Teplota povrchu podlahy se pohybuje v rozmezí 24° - 25°C a nedochází k velkému rozdílu teplot mezi stropem a podlahou. Stinné stránky podlahového vytápěníZnačnou nevýhodou podlahového topení je větší tepelná setrvačnost. Například 2 cm silná podlaha se vyhřeje až za cca 1 hodinu. Na druhou stranu však máme zajištěnu akumulaci v době blokace tarifu v případě elektrických topných kabelů či rohoží. Delší je i doba sekundárního ohřátí vzduchu. Teplota podlahové krytiny je totiž z technologických a zdravotních příčin limitována na 28 oC v trvale obývaných místnostech a na 30 oC v místnostech obývaných krátkodobě (např. v koupelnách). V trvale vytápěných prostorách však není velká tepelná setrvačnost problémem. V rekreačních objektech, ale i v rodinných domech a bytech, je přitom podlahové vytápění často kombinováno s konvenčními topnými prvky. Vhodným řešením, které opět nezabírá místo, jsou například přímotopné konvektory. Konvenční topné prvky zvýší dynamiku ohřevu místnosti. A ještě o něco se pouhým podlahovým vytápěním připravujeme – o možnost sušení mokrých oděvů a jiných textilií v zimě, To však lze vyřešit třeba topnými žebříky, které jsou vhodné nejen do koupelen - moderní designová řešení topných žebříků umožní jejich použití v kterékoli místnosti. Jakou zvolit podlahovou krytinu?Ideální krytinou pro podlahové topení je keramická dlažba, která snese nejvyšší instalovaný výkon a zároveň předává teplo rychle. V koupelnách s dlažbou se běžně používá výkon 160 W/m2. Pokud však netopíme, je dlažba studená a proto se nehodí do celého bytu. Nejčastěji se s ní setkáme v koupelnách, wc, chodbách a kolem kuchyňských linek, kde je hlavním kritétiem rychlá a snadná údržba a vysoká odolnost vůči znečištění. Pokud je použita plovoucí podlaha, musí být její konkrétní typ certifikován pro podlahové vytápění. Důvod? Plovoucí podlahy mohou mít problematickou rychlost tepelného náběhu. Proto lze použít pouze vhodné krytiny a zároveň omezit instalovaný výkon na 80 až 100 W/m2.Masivní dřevěnou podlahovou krytinu, parkety a dřevěné plovoucí podlahy lze použít do maximální tloušťky podlahoviny 15 mm. Pokud sáhneme po tomto řešení, musíme topit určitou dobu bez podlahové krytiny, čímž vyženeme z podkladního betonu či anhydritu maximum vlhkosti. Vyloženě bychom se ale měli vyhnout PVC a pryži! Teplovodní nebo elektrické podlahové topení?Záleží na tom, kolik chceme investovat a kde chceme podlahové topení instalovat. Elektrické podlahové topení je oproti teplovodnímu levnější až o polovinu, například v panelových bytových domech je teplovodní podlahovka v podstatě utopií, jelikož by se podlaha neúměrně zvedla. V tomto případě se pod podlahovou krytinu instalují elektrické topné rohože. Na druhou stranu je provoz elektrického podlahového topení dražší, proto je klíčem k úsporám také kvalitní zateplení budovy. Pokud by měla stát teplovodní podlahovka například 150.000 a elektrická na stejné ploše 80.000, je skutečně výhodnější instalovat rozdíl do kvalitního zateplení budovy. Navíc tak ušetříme i za klimatizaci v létě, kdy bude uvnitř příjemný chládek. Pozor však, jako jediný zdroj tepla v interiéru může sloužit pouze teplovodní podlahové vytápění. Elektrické topné kabely, rohože a fólie slouží pouze k temperování prostoru a jejich instalace je nezbytná v kombinace s dalším - konvenčnějším topným systémem. Kombinace je samozřejmě možná a často i vhodná i v případě teplovodní podlahovky, potom je však nutné regulovat teplotu vstupní vody do podlahového topení na maximálně +50 °C. Míchání topné vody se provádí trojcestným ventilem, nebo například mísící sadou instalovanou přímo na rozdělovači. Nejjeddnodušším způsobem regulace podlahovky je omezovač teplot vratné vody. Tento systém však lze použít jen do celkové vytápěné plochy podlahy max. 15 m2. Regulace podlahového topeníNáročnost regulace podlahového topení je dána účelem vytápění konkrétního prostoru. Pokud jde jen o doplňkovou temperaci podlahy, není zde kladen žádný nárok. Ovšem u hlavního vytápění termostat snímá teplotu prostoru (ta je řídící) a druhým podlahovým čidlem snímá teplotu v jádru podlahy, aby se nepřehřála na maximální povolenou teplotu. V případě pouhé temperace hlídá termostat pomocí podlahového čidla pouze teplotu podlahy a teplota prostoru ho nezajímá. Stěnové vytápěníDoplňkovou variantou podlahového vytápění je topení stěnové, kdy je topný systém umístěn přímo pod interiérové omítky stěn. Dodatečná instalace podlahového topeníPři dodatečné instalaci podlahovky je především třeba prověřit stavební výšku podlahy. Podle toho a porovnáním s výškou podlahového topení pak volíme typ a způsob pokládky topného systému a také podlahovou krytinu. Životnost podlahového topení Životnost podlahového vytápění je závislá na použitých materiálech. Pokud jsou kvalitní, přesahuje 30 let. Kontrolovat bychom měli pravidelně rozdělovače, případně je třeba topný systém jednou za několik let pročistit. Jinak je ale podlahové vytápění bezúdržbové. Vhodné zdroje tepla pro teplovodní podlahové vytápěníIdeální jsou zdroje tepla s plynulou regulací výkonu a nízkou vstupní teplotou, takzvané nízkoteplotní topné systémy. Vhodné jsou proto plynové kondenzační kotle, tepelná čerpadla, elektrokotle a solárně termické kolektory. Solární kolektory, tepelná čerpadla a případně kotle na biomasu je však třeba doplnit akumulačními nádobami. Tepelná čerpadla přitom představují nejvyšší možnou vstupní investici s výjimkou systémů vzduch - voda.Zdroj: www.gcpartner.cz Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
