Co je bezvýkopová technologie a kde se používá?Bezvýkopová technologie je vlastně podvrtání silnic, železnic, vodních toků a staveb, které se využívá například při budování inženýrských sítí. Jedná se o metodu, která je velmi šetrná k životnímu prostředí, protože nezasahujeme do ekosystému a horní plochy zůstanou nedotčené.Výhody bezvýkopových zemních pracíVýhodou bezvýkopových zemních prací je především minimalizace zemních prací a přesunu zeminy a jejího skladování při zachování funkčnosti povrchové infrastruktury, jako jsou například komunikace, chodníky, nebo zeleň. Bezvýkopová technologie životní prostředí nezatěžuje nadměrným prachem, hlukem, nebo přejezdy stavební techniky.V čem bezvýkopová technologie spočívá?Bezvýkopová technologie spočívá v zatahování potrubí do předem připraveného vrtu. Na začátku se provede vrt, jehož průběh je monitorován pomocí detektoru snímajícího signály ze sondy ve vrtací hlavě. Díky tomuto systému se určí optimální trasa pro vrt, a je umožněno vyhnout se překážkám jako rozvodům vody, plynu, elektřiny, kanalizace a optiky. Po dokončení základního vrtu se rozšiřovacími hlavicemi zvětší průměr vrtu na potřebnou velikost. Bezvýkopová technologie ve městechV oblastech mimo města se často k výkopovým pracím používají bagry. V městě však jejich použití znamená uzavírky pozemních komunikací, které brzdí a komplikují provoz, mohou být zdlouhavé a finančně nákladné. Proto je ve větších městech bezvýkopová technologie ideální metodou, jak rozvést pod komunikacemi a stavbami inženýrské sítě, aniž by došlo k omezení provozu.Řízený horizontální vrt - protlakŘízený horizontální protlak je založen na principu rozplavování a rozrušování zeminy pomocí vysokotlaké směsi vody a betonitu. Tato technologie umožňuje rychlou a efektivní pokládku inženýrských sítí bez zásahu do komunikací, vodních toků, staveb a pozemků. Pro realizaci řízeného protlaku jsou potřeba dva výkopy – startovací a cílový. Velikost a hloubka výkopů je závislá na hloubce uložení vedení, délce vrtání a na průměru pokládaných trubek či jiných rozvodů. Postup při horizontálním vrtuPilotní vrt začíná ve startovacím výkopu, který se projede rotující řízenou hlavou a dále pokračuje po předem stanovené trase. Z trysek na konci hlavice tryská pod tlakem kapalina, která danou půdu narušuje. Vysílač na vrtné hlavici přenáší data (jako např. úhel naklonění či natočení hlavice), která se objevují na displeji vrtné soupravy a díky tomu je možné korigovat směr, hloubku a odchylky vrtné hlavice od plánované trasy.V cílovém výkopu se z vrtného ústrojí demontuje vrtná hlavice a místo ní se namontuje rozšiřovací hlavice ve tvaru kužele, která je osazena zuby a tryskami pro odstranění půdy pomocí vody. Hlavice při zpětném chodu rotuje a zvětšuje průřez pilotního vrtu. Směs vody a půdy se vyplavuje do startovacího i cílového výkopu. Zatažení potrubí se provádí stejně jako rozšiřování vrtu od celého výkopu po startovací jámu. Potrubí se k tažné hlavici připevní pomocí otáčejícího se oka.Struktura podložíPřed zahájením prací je nutné zjistit, jaká je struktura podloží, uložení inženýrských sítí v trase vrtu a překážky, které se mohou vyskytnout. Řízené horizontální vrty jsou vhodné pro jílové, sprašové, pískové a hliněné podloží. Nevhodné jsou pro podloží tvořené hrubým štěrkem, stavební sutí, nebo například skálou. Zdroj: Stanislav Ploštica - ELEKTRIC
