Zabezpečení a pojištěni svých rekreačních objektů mnoho Čechů stále podceňuje, přitom se každý rok opakuje stejný scénář. A občasné policejní hlídky projíždějící opuštěnými lokalitami příliš nepomohou. Situace je lepší v oblastech, kde se celoročně zabydleli někteří důchodci, těm ale může často jít o zdraví a o život. Mnoho strachu u troufalých zlodějů nevzbuzují. Ti mohou být navíc pod vlivem omamných látek a hlavní motivací loupeže nemusí být majetek, nýbrž alkohol a jídlo. Naštěstí už důchodci mají většinou mobily. Jestli se něco v naší české kotlině vyplatí, pak je to vedle pojištění majetku před živelný pohromami a vodovodními haváriemi právě pojištění proti krádežím, tedy pojištění především vnitřního vybavení a věcí movitých, ale i pojištění škod způsobených vnikáním do objektu. A s nástupem podzimu jsou nejzranitelnější právě opuštěné (zazimované) rekreační objekty. Proti vykradení přitom u nás není pojištěno cca 40 % rekreačních chat a chalup vůbec a pokud pojištěny jsou, pak nejčastěji na cca 100 tisíc korun, jsou tedy obvykle podpojištěny. Každý rok je přitom v ČR vykradeno až několik tisíc soukromých rekreačních objektů a to nejčastěji právě v zimě. Doslova se hovoří o sezóně zlodějů. A co nejčastěji kradou? Sekačky, křovinořezy, řetězové pily a jinou benzínovou a elektrickou techniku, ale i značkové mechanické nářadí. Zájem je také o štípačky dřeva, jízdní kola a domácí elektroniku. Dochází však i k dalším škodám, především poškození dveří a oken, kterými se pachatelé vloupávají dovnitř. V průměru činí způsobené škody na majetku cca 20 tisíc korun za jedno vloupání. Navíc nejsou zdaleka všechna vloupání hlášena. Proč? Těžko říct. Ti chataři a chalupáři, kteří svůj rekreační majetek pojištěný “nějak“ mají, často ani neví, na jakou částku a co všechno jim vlastně pojistná smlouva kryje. Aktuální průzkumy říkají, že 33 % z pojištěných rekreačních objektů je pojištěno na částku mezi padesáti a sto tisíci korunami, 6 % na částku nižší jak 50 tisíc a 15 % majitelů rekreačních nemovitostí vůbec neví, za co pojišťovně platí. A samotná ochrana před vloupáním bez ohledu na pojištění? Prvky moderního zabezpečení (např. čidly a kamerami) je zabezpečen jen každý 10. menší rekreační objekt. A polovina z nich nedisponuje zabezpečením vůbec žádným. Jedinou mechanickou překážku tvoří zamčené dveře a zavřené okenice často starých a snadno překonatelných oken. Běžný zámek a okenice majitelům chat a chalup většinou stačí. Alespoň nějaký bezpečnostní zámek má jen 27 % chat či chalup, bezpečnostní dveře jen 22 % a jen u 10 % rekreačních objektů se při vloupání spustí alarm (Zdroj: ČPP Servis). Podpojištění rekreačních chat a chalup vlastně v konečném důsledku znamená, že pojišťovna nahradí jen část způsobené škody. A na správnou cílovou částku je pojištěno jen cca 30 % rekreačních objektů. Propastný rozdíl mezi hodnotou rekreační nemovitosti a jejího vybavení oproti pojistné částce ještě zvýšila vysoká inflace posledních let. A zdaleka se pojištění netýká jen krádeží. Když vám třeba chatu vyplaví povodeň, neřku-li odnese po proudu, pojišťovna bude u podpojištěné nemovitosti významně krátit pojistné plnění. Obvykle se totiž pojišťovnou vyplácená částka snižuje v procentuálním poměru pojistné částky k pojistné hodnotě, uplatňuje se tedy takzvaný koeficient na škodu.Pokud jste si třeba rekreační chalupu pojistili třeba před mnoha lety na 1 milion korun a její hodnota je dnes 5 milionů korun, máte pojistnou částku sjednanou jen na 20 % hodnoty nemovitosti. A pokud pak zmíněná povodeň způsobí škodu za 1 milion korun, pojišťovna vám vyplatí jen 200 tisíc korun. A to hovoříme pouze o pojištění nemovitosti, nikoli vybavení domácnosti, které často chybí anebo odpovídá realitě ještě méně.Přístup jednotlivých pojišťoven se sice liší, vlastník nemovitosti však prodělá v každém případě. Některé pojišťovny například uplatňují koeficient na maximální pojistný limit a tolerance podpojištění se pohybuje v rozmezí 10 až 20 %. To v praxi znamená, že když se pojistná částka liší od skutečné hodnoty nemovitosti v mezích této tolerance, nejde z hlediska pojišťovny o podpojištění. Jenže u jedné to bude uvedených 20 % a u jiné jen 10 %. Podpojištění se přitom vyhneme jen tak, že správně stanovíme pojistnou částku. A k tomu je nejlepší znalecký posudek. V případě rekreačních chat a chalup se pojistná částka obvykle stanovuje v takzvané nové ceně. Tedy částce, za jakou bychom v době pojistného plnění postavili ve stejné lokalitě podobný rekreační objekt srovnatelné kvality. Pouze ve výjimečných případech pojišťovny využívají takzvanou časovou cenu, například když je rekreační objekt zanedbaný a opotřebovaný. V takovém případě pojišťovna vyplatí částku, jaká odpovídá reálné tržní ceně objektu těsně před pojistnou událostí. Pojistnou smlouvu je navíc třeba pravidelně aktualizovat. A nejen s ohledem na současnou vysokou inflaci, ale i provedené stavební práce, úpravy interiéru a jeho vybavení. Hodnota nemovitosti se v čase mění. Například i vyvložkování komína a instalace nového úspornějšího topidla představují významné zvýšení hodnoty nemovitosti, stejně jako třeba fotovoltaické panely na střeše a legálně přistavěná kolna. Jakoukoli rekonstrukci a vyšší investici do rekreační nemovitosti je třeba neprodleně nahlásit pojišťovně. Navíc je možné si sjednat takzvanou indexaci. V tomto případě pojišťovna sleduje vývoj na trhu nemovitostí za vás a pojistnou částku pravidelně valorizuje (obvyklé je zvyšování, stále rostou ceny stavebních prací a materiálů). Je třeba si také dát dobrý pozor na pojištění domácnosti, je třeba vědět, co všechno zahrnuje. Od toho se pak odvíjí jeho výše. Pokud si třeba na chatu přivezete dražší spotřebiče a elektroniku, je tomu třeba přizpůsobit pojistnou částku. A třeba jen na sezónu, když si pak před zimou zase vše odvezete. Krade se celoročně a rizikem jsou i požáry, povodně a třeba silný vítr. Stejně tak může na chatu spadnout strom a poškodit i část vnitřního vybavení. Rozdíl je také ve slovech, třeba povodeň a záplava neznamenají to samé, stejně jako vichřice a tornádo. A pozor, některé pojišťovny třeba nezahrnují do živelních událostí povodeň, záplavu nebo zatečení srážek, jiné zase neslyší na slovo tornádo. Málokdo také ví, že povodeň je zaplavení vodou vylitou z břehů vodních toků a nádrží, zatímco záplava znamená zatopení nemovitosti vodou z přívalových srážek či tání sněhu. Pokud se tedy váš rekreační objekt nenachází v blízkosti vodního toku, jezera či rybníku, a je dokonce v dostatečné nadmořské výšce, neznamená to, že nemůže dojít k záplavě. Je prostě vždy třeba si důsledně zkontrolovat, na jaká rizika jste pojištěni. O slovu tornádo ví například na jihu Moravy od loňského léta své. A že cena rekreačních chat a chalup po pandemii klesá, jelikož převyšuje nabídka nad poptávkou? Stále to neznamená, že se snižuje riziko podpojištění. Výše jsme uvedli, že pojišťovny poskytují plnění obvykle v nových cenách. Pojistná částka by proto měla odpovídat ceně, za kterou byste svůj rekreační objekt dnes postavili ve stejné lokalitě znova. V žádném případě nejde o tržní cenu, za jakou byste mohli být schopni svůj rekreační objekt prodat. Nejdůležitější tedy není cena nemovitosti, ale aktuální ceny stavebních materiálů a prací, které stále stoupají.Zdroj: cap.cz, ČPP Servis, idnes.cz, mesec.cz, finance.cz, pojisteni.cz