Orobince obecněPomocí orobinců (Typha) snadno vytvoříme ostrůvky v mělčích částech vodních prvků v zahradách, stejně jako je tomu u velkých rybníků a ve volné přírodě. Lidově se těmto rostlinám říká doutníky. Děti je dříve již zralé a suché zapalovali a kouřily, což byla jistá forma protestu, dětských tajemství a zřejmě jim často nebylo zrovna dobře. Orobince jsou víceleté byliny středního až velkého vzrůstu (60 až 500 cm), jejich stonky připomínají stonky travin, ale i kmínky bambusů. Květenství orobinců jsou oboupohlavná, složená ze dvou nad sebou uspořádaných válcovitých palic – horní palice mají samčí květy, spodní samičí. Orobince kvetou od května do září a květní palice jim vydrží až do zimy. Horní samčí palice po odkvětu rychle opadá a zůstane po ní jen malá anténka. Pod ní zůstane dolní samičí květenství, právě typický „doutník.“ Ten se postupně rozpadá a z něj se uvolňují ochmýřená semena. Ta jsou roznášena větrem. Listy orobinců jsou velmi dlouhé, často delší než květní stonky, úzké a ploché a na hranách ostré.Pokud se nechceme zaměřit jen na druhy orobinců, které odnožují velice pomalu, omezíme jejich bujný růst velkou umělohmotnou nádobou. Ta brání prorůstání oddenků do okolí. Ovšem růst též můžeme neustále regulovat odstraňováním nežádoucích výmladků. Orobince se snadno rozmnožují dělením trsů, jelikož tvoří síť hustě rozvětvených podzemních oddenků. Většina u nás pěstovaných orobinců je mrazuvzdorných a lze je ve venkovním prostředí pěstovat celoročně. A co víc, na podzim není třeba ani odřezávat uschlé listy a stonky, budou působit dekorativně po celou zimu a navíc udržují v ledu malé větrací otvory, což napomáhá životu v jezírku (unikají jimi plyny a naopak proniká pod led vzduch).Další zajímavostí je, že oddenky orobinců jsou jedlé a obsahují mnoho výživných látek (okolo 11% proteinů a 20% škrobu). Pokud je usušíme a rozemeleme, získáme z nich mouku a nebo škrob. Čerstvé oddenky lze pro změnu péct, jsou zdařilou náhražkou chřestu, pouze však oddenky mladé. Dokonce celé rostliny orobince se mnohde používají jako krmivo pro domácí zvířata (např. v Indii pro slony). Svazky stonků a listů se dříve používaly jako střešní krytina, ochmýřená semena jako vycpávky do matrací, ze stonků a listů se také vyrábí rohože, tašky a klobouky. Oblíbené druhy orobinceOblíbený je u nás především orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), orobinec širolistý (Typha latifolia), orobinec nejmenší (Typha minima), orobinec stříbrošedý (Typha shuttleworthii), orobinec Laxmanův, jinak též sítinovitý (Typha laxmanii), na který se blíže zaměříme, jelikož je menšího vzrůstu a má jednu vynikající vlastnost – pomalu se v bahně rozrůstá.Orobinec LaxmanůvKonkrétně orobinec Laxmanův (Typha laxmanii) má dlouhé úzké listy (široké 5 mm), je vysoký od 100 do 120 cm, přičemž tuto výšku přerůstají jeho květní palice tvořící nejatraktivnější část rostliny.Tento druh orobince tvoří menší hnědé a zašpičatělé doutníčky dlouhé cca 8 cm a široké cca 2,5 cm. Roste v mělkých vodách, ovšem jeho oddenky se na rozdíl od ostatních druhů orobince rozrůstají mnohem pomaleji, proto je vyhledáván právě do menších vodních prvků, aby je rychle „nezaplevelil.“ jejich roční přírůstek je pouze cca 20 cm. Zajímavostí tohoto orobince je, že roste i ve vodách brakických, čili poloslaných (čili v deltách řek).Květní palice se objevují od července do září v podobě menších doutníčků, které postupně hnědnou a získávají sametový vzhled a nejen to – sametové jsou i na dotek. Jezírko pak mohou zdobit až do zimy, ale své místo najdou i váze. Musíme je jen včas vyhodit, jinak nám udělají spoustu nepořádku. Jak pěstovat orobinec LaxmanůvTomuto druhu orobince se dobře daří v hloubkách do 30 cm a na slunném stanovišti. Větší nádrž mu nabídne příbřežní bahno, v menších nádržích potřebujeme nádobu se substrátem určeným vodním rostlinám. Orobinec se množí nejsnáze jarním dělením trsů, pěstování ze semen bývá obtížné. Zajímavostí je, že orobince se zaručeně bez ohledu na konkrétní druh navzájem opylují, proto většinou dosáhneme odlišného kultivaru a ten nám jezírko či rybníček rychle zaplevelí. Invazivnost většiny druhů orobince je značná, ovšem jen v příbřežních zónách – hlubší voda a sušší břeh mu již nevyhovuje. Pokud má tedy vaše jezírko či rybníček spád a kousek od břehu větší hloubku, smíří se orobince s příbřežím. Zdroj: wikipedia.org, ceskestavby.cz, ireceptar.cz, abecedazahrady.cz
