1. Plíseň sněžnáPlíseň sněžná se zaměřuje vyloženě na travní plochy. A nejvíce proti ní můžeme učinit právě na podzim, preventivně. Pokud je trávník navíc v zimě přikryt sněhovou peřinou, odhalíme škody způsobené plísní sněžnou až na jaře. Plíseň sněžná je houbová nemoc, která na trávníku zanechá stopy v podobě šedohnědých skvrn o průměru až půl metru. Tráva je v oblasti těchto skvrn vlhká, slizovitá a postupně odumře. Na okrajích skvrn můžeme spatřit bílá až narůžovělá houbová vlákna. V zimě, pokud již mrzne a trávník je pokryt sněhem, neuděláme nic a pokud jsme se na tuto chorobu nepřipravili již na podzim, musíme počkat do jara, jak to dopadne.A na jakých travních plochách se sněžná plíseň objevuje nejčastěji? Na těch, které jsou až příliš hnojené dusíkem, proto je třeba na podzim používat hnojivo s vyšším obsahem draslíku, který rostliny před zimou učiní odolnějšími právě i vůči plísním a s dusíkem přibrzdit. Důležitá je také podzimní vertikulace (provzdušnění) trávníku, zanechání vyšších stébel při sečení a likvidace spadaného listí a jiné organické hmoty z travních ploch. Plísním také pomáhá kyselá půda, kterou je třeba na podzim vápnit. Půdu též nesmíme válcovat (zhutňovat) – obzvláště tu těžkou. Pokud je napadení půdy plísněmi pravidelně silnější, je třeba ošetřit travní plochy na podzim vhodným fungicidem.Pokud najdete na jaře na trávníku jen několik drobných flíčků, travní porost se obnoví sám, sotva oschne. Přesto ale poškozenou trávu vyhrabeme stejně jako z větších poškozených ploch a spálíme. Při větším poškození aplikujeme fungicid. Výborné jsou přípravky obsahující účinnou látku azoxystrobin - Ortiva, Amistar, Quadris; kresoxim-methyl – Discus; fenpropimorph - Tango super; iprodione - Rovral flo, Rovral Aquaflo; mancozeb - Novozir, Dithane; propiconazole – Bumper 25 EC; thiophanate-methyl – Topsin M 500 SC a další. 2. V zahradě přezimující škůdci V zahradě přezimují mšice, puklice, svilušky, štítenky, obaleči a další druhy škůdců. Tito škůdci škodí především na dřevinách, kde je najdeme v různých vývojových stádiích (od vajíček až po dospělce). Přes zimu sice tito škůdci dřevinám neškodí, ale začnou hned na jaře. Pozor však na mýtus předjarních (resp. zimních postřiků), vyráběné přípravky pro ně nejsou určené, ideální je jejich použití při odpoledních teplotách nad +15 oC, kdy jsou již stromy narašené, ovšem ještě před rozkvetením dřevin. Jarní postřiky zaberou proti přezimujícím mšicím, sviluškám, merám, puklicím, štítenkám, píďalkám, květopasu jabloňovému apod. Nikoli však proti červivosti jablek, čili pilatkám a obalečům, v tomto případě se postřik provádí mnohem později.Dalším mýtem je používání přípravků na bázi oleje, abychom se zřekli chemických přípravků. Všechny používané přípravky jsou chemické, byť obsahují olej. Hovoříme o tzv. širokospektrálních insekticidních přípravcích v podobě mikroemulzních koncentrátů v metylesteru řepkového oleje. Tyto přípravky obsahují chemické látky kvůli zvýšení své účinnosti, proto nejsou zařazené na seznamech přípravků biologických. U každého chemického postřiku je důležitá správná koncentrace a aplikace. Použít lze přípravky Optikombi jádroviny, Přezimující škůdci, Oleoekol, Jarní souprava a další. 3. Nebezpečná kadeřavost broskvoníVlastně neexistuje žádné účinné a ověřené řešení kadeřavosti broskvoní než to chemické. Kadeřavost způsobuje houba palcatka broskvoňová (Taphrina deformans), přičemž zásadně snižuje výnosy a dokonce i dovede broskvoně umořit. Nemoc se projevuje zdeformovanými listy, kdy deformace mají podobu červených puchýřků na mladých listech. Listy se následně kroutí a opadávají.Kadeřavost se projevuje obzvláště za deštivého a chladného počasí v době rašení. Můžeme jí však předejít dvoufázovým postřikem. Prvním na podzim ihned po opadu listů a druhým v době rašení vrcholových pupenů. Na podzim použijeme přípravek Champion 50 nebo Delan 700, na jaře při teplotách 7 až 10 °C přípravek Syllit WP nebo Dithane DG. Vždy důsledně postříkáme celý strom včetně kmene.4. Další významný zdroj plísníZaručeným zdrojem plísní se stane dřevina či jiná rostlina ochráněná před mrazem neprodyšnou (igelitovou) ochranou. Nejenže tento materiál tepelně neizoluje, ale za teplejšího počasí se pod ním drží odpařovaná vlhkost, sráží se a chráněná rostlina je napadána plísněmi. Na jaře pak zjistíme, že místo ochrany jsme ji zničili. Proto se používají prodyšné netkané textilie, kartóny, klasická pytlovina, chvojí, ale i listí a nakonec též přihrnování sněhu a pokud ten není, pak mulče. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, ceskykutil.cz, zijemenaplno.cz, shutterstock.com