Nejprve nezbytný výčet místností: obývací pokoj, kuchyň, jídelní kout, balkon, 4 pokoje - ložnice, 2 koupelny, komora a malý „pokoj pro kočky“. To samo o sobě zní štědře, ale problémy začínají tam, kde se pokusíte vměstnat všechny tyto místnosti na rozlohu 135 metrů čtverečních. To už začíná být těsno, a architekti se museli hodně vynasnažit, aby sestavili na předem daném půdorysu vyhovující plán. Ten přitom omezoval fakt již daného rozložení bytu (umístěném v nerekonstruované výškové stavbě, vybudované v 70. letech). Ale byla tu i pozitiva: mladý pár s dětmi totiž „přikoupil“ i druhou bytovou jednotku na tomtéž patře, a stavebně ji včlenil do vznikajícího plánu. Celá domácnost má tedy podobu hlavního apartmánu a lehce separovaného bytu, vše v jedné propojené ploše. Nový majitelé snili o prostorném bytě plném světla, který by přesně odpovídal jejich potřebám. Žádali si minimalistický design vyvážený vysokou funkčností. A z toho vycházely i pokyny pro práci architektů, jež byla v počátcích skutečně velmi destruktivní. Při rekonstrukci byly odstraněny téměř všechny stěny interiéru s výjimkou nosných pilířů (a dvou stěn, oddělující pokoj pro odrostlejší ratolest). Kuchyň a úložný prostor pak vznikl v onom odbočném bytě, čímž se kuchyně s jídelnou stala součástí světlého a otevřeného obytného prostoru. V rámci rekonstrukce se po šachovnici bytu měnily a přesouvaly prostory dle využití a určení. Ve staré kuchyni vznikl dětský pokoj s hernou (odstraněny tu byly všechny stěny s výjimkou nosného pilíře). Došlo k vytvoření velmi kreativně uchopeného „vnitřního“ balkónu, jež je od vlastního domu izolován vnitřními velkými okny. Původní úzká chodba byla rozšířena a hlavní pokoj byl nově navržen se dvěma paralelními vestavěnými skříněmi, ústícími do přilehlé koupelny. Koupelny jsou stále na svém původním místě, ale vypadají po vybourání a rekonstrukci o dost lépe. Ostatně, v celém plánu se měnily podlahy, obklady stěn, sanitární vybavení, interiérové a vstupní dveře, okna, osvětlení, nábytek a truhlářské prvky. A také rozvody vody, odpadů a elektroinstalace, protože ty za posledních 50 let nebyly zrovna ve formě. Architekti tu odvedli vynikající práci, při níž se malý a velký starý byt staly jedním velmi povedeným apartmánem. Velkou roli tu hrají maličkosti, které zvyšují užitnost: například vstupní dveře teď vedou do chodby, vytvořené z multifunkčního nábytku. Tento nábytek odděluje vstupní halu od obytného prostoru, umožňuje intimní vstup do oblasti soukromých pokojů. Kuchyň byla navržena tak, aby umožňovala oční kontakt s celým obývacím pokojem a hernou. I když si děti hrají, jsou pořád tak trochu pod dozorem. Po materiálové stránce se tu setkáme s obklady odolnými a esteticky příjemnými. V kuchyni je to například deska vedená v tmavé struktuře betonu, doplněná o kořenově tmavou dýhu. Jinak tu šlo ale spíše o světlo a světlé materiály. Proto v místnostech nechybí javorové dřevo, světlé bílé a šedé tóny, s mírným akcentem modré, zlaté a červené v jednotlivých pokojích. Forma rekonstrukce byla skutečně výrazná a změny v uspořádání dalekosáhlé. Apartmán dnes vypadá naprosto jinak, než původní byty, které jeho plochu tvoří. Je to prostě úplně jiné bydlení. Velmi stylové, povedené a moderní.Materiály: Studio Perri Interior DesignFoto-kredit: Gidon Levin
