EUPHORBIA Euphorbia pochází z Mexika. Původní barva květů je oranžová, šlechtěním však vznikla celá řada dalších barevných variant včetně smetanové, žluté, červené, růžové, bílé a lososové. Rostlina dostala jméno podle Euphorba, osobního lékaře mauretánského krále Juby II., který objevil léčivé účinky mléčně bílé šťávy, která při poranění prýští z jejích stonků. Šťáva je pro člověka, zvířata i jiné rostliny jedovatá, proto bývá tato nevinně vyhlížející rostlina považována za vlka v rouše beránčím. Vytékání jedovaté šťávy však lze zastavit ponořením uříznutého konce stonku na několik sekund do vařící vody. Euphorbia je k dispozici především od září do ledna. Euphorbia fulgens je příbuzná Poinsettie, známé vánoční hvězdy. ANTHURIUM Když zima přichází a dny se krátí, začínáme toužit po větší pestrosti v interiéru. V tento čas přichází ke slovu Anthurium, které pochází z kolumbijských deštných pralesů. Jeho přirozená červená barva náš domov v zimě rozjasní. Méně známé jsou u nás lososové, bílé, zelené a hnědé anturie, které jsou na trhu rovněž k dispozici. Existuje i několik dvoubarevných odrůd, která mají zelená ‘ouška’. Název Anthurium vychází z řeckého anthos (květina) a oura (ocas) – doslova znamená ocasatá květina. Její elegantní květ je často spojován s Havají a v anglosaských zemích se jí někdy říká „malířova paleta“. KARAFIÁT Karafiát neboli Dianthus je na trhu po celý rok. Původně rostl podél pobřeží Středozemního moře. Dnešní sortiment nabízí jednokvěté i vícekvěté odrůdy v nepřeberném množství barev. Název Dianthus je složený z řeckého dios (bůh) a anthos (květina). Karafiát má různé symbolické významy a používá se různým způsobem a při různých příležitostech. Zvláště v Japonsku je karafiát velmi oblíbený a červenokvětý je nejžádanější květinou na Den matek. Říká se, že karafiát měl hrál důležitou roli při posledním pokusu zachránit Marii Antoanetu před gilotinou v roce 1793. Chevalier de Rougeville, jeden z posledních, kteří navštívili francouzského krále, na místě tajně zanechal karafiát, mezi jehož okvětními plátky byl schován vzkaz. Zpráva Marie Antoanety, jehlou vypíchaná do papíru, však nestačila k zachráncům dorazit a ona i její manžel byli popraveni. Dopis je dnes vystaven ve Francouzském národním archivu v Paříži. Holandský princ Bernhard nosíval karafiát vetnutý v knoflíkové dírce jako připomínku gesta holandského lidu o jeho 40. narozeninách v roce 1940, kdy každý nosil karafiát jako výraz odporu proti okupantům. U nás v některých lidech karafiát stále vyvolává nelibé pocity v souvislosti s komunistickou érou, s níž byl spjat. Jeho obliba však zcela oprávněně opět pozvolna roste – byla by škoda nevyužít květiny s tak unikátními květy překypujícími barvami a jemnou vůní. RŮŽE Vonná královna květin s námi zůstává po celé zimní období. Jakožto tradiční symbol lásky je spojována se svátkem sv. Valentýna. Ve starém Řecku byla bílá růže symbolem bohyně lásky Afrodity. Podle pověsti rudá růže poprvé vykvetla, když Afroditina milovaného Adonise smrtelně poranil medvěd. Růže milovala i egyptská královna Kleopatra, stejně jako staří Římané. Napoleonova manželka nashromáždila ve své sbírce na 250 odrůd růží. Jednoznačně nejkrásnější zahradní růže na světě je Empress Josephine. Růže jsou také důležitou součástí nádherných zahrad v Sissinghurstu, které navrhl Vita Sackville-West. Říká se, že kdyby byly ze Sissinghurstu odstraněny všechny květiny kromě růží, zahrady by byly stále jedny z nejkrásnějších na světě. Růže přivezli blízkovýchodní cestovatelé ze svých cest do jihovýchodní Asie a k nám se dostaly v období křižáckých výprav. Zpočátku se používaly jako základní surovina pro léky. I proto se později staly oblíbenou rostlinou klášterních zahrad. LILIE Řekne-li se lilie, na mysl automaticky vytane japonská varieta s typickými květy trubkovitého tvaru a těžkou nasládlou vůní. Existuje však mnoho jiných hybridů včetně asijských tygrovaných lilií s tmavě skvrnitými oranžovými nebo žlutými květy. Lilie bývaly stejně oblíbené a drahé jako holandské tulipány. V Číně se po staletí pěstovaly k lékařským a zemědělským účelům. Květy a květní pupeny byly chutné a výživné a navíc využitelné pro přípravu léků. Po staletí je lilie rovněž symbolem čistoty, nevinnosti a plodnosti. Tento trend byl zvlášť silný ve středověku, kdy byli s lilií často vyobrazováni členové svaté rodiny. Snad nejznámější lilií je Fleur de Lys na erbu francouzských králů. K nám se první cibule lilií dostaly přibližně na začátku 19. století. ZANTEDESCHIA Okolo této majestátní květiny se složitým názvem někdy panují určité nejasnosti - často se jí říká také kala (od řeckého kalos, krásný). Název Zantedeschia získala po italském biologovi. Domovem je tato krasavice v Jižní Africe. První exempláře byly do Evropy zaslány v 18. století. Jihoafrický kmen Xhosa běžně používal kalu jako lék proti bolestem hlavy. Čerstvé listy tišily podráždění při hmyzím bodnutí, rostlina sloužila i jako potravina – přísada do obilné kaše. Zpočátku se v Evropě pěstovala pouze bílá odrůda Zantedeschia, a často se proto používala do smutečních vazeb. Dnes existuje pestrá paleta odrůd této květiny, včetně bordó, oranžovohnědé, lososové, jasně žluté atd.