Určitě na podzim a na začátku zimy nehnojíme větším množstvím kompostu, rostliny v chladném období roku téměř vůbec nepřijímají živiny. Ty se nám proto snadno vyplaví a aplikace kompostu vyjde vniveč, vlastně po něm pro rostliny zůstane pro jarní období jaksi jalovější hmota. Co se týká obsahu živin. Výjimku představuje aplikace kompostu na záhony se zeleným hnojením, tedy hlavně před jeho výsevem. Rostlinky nám povyrostou rychleji a my je můžeme do půdy zapravit dříve, respektive větší objem rostlinné hmoty. Kompost zásadně nezarýváme do půdy, jako se to dělá s organickými hnojivy, nýbrž jej jen rozhazujeme po povrchu půdy a trávníku a přihrnujeme k rostlinám včetně dřevin. Možné je pouze mělké zapravení do ornice. Při hlubším zapravení by se především minerální látky rychleji vyplavovaly do spodiny, což by mělo za následek riziko hniloby. Především pak v případě čerstvého kompostu. Trávníky odčerpávají z půdy ohromné množství živin a neustálým sekáním zatravněných ploch spotřebu živin ještě zvyšujeme. Trávníky navíc koření jen mělce, intenzivní hnojení a také zavlažování, pokud zrovna neprší, je proto důležité. Kompost přitom trávníku pomáhá s provzdušňováním a schopností udržet vodu. Hnojení trávníků kompostem je snadné, prakticky zadarmo a šetrné vůči životnímu prostředí. Stačí si jen dát práci s proházením kompostu přes síto (kátro, přesívač) na jaře a poté kompost po trávníku rozházíme. Buďto jej můžeme rovnoměrně rozhazovat lopatou anebo po ploše rovnoměrně zahradním kolečkem rozvozíme a rozsypeme hromádky, které pak roztáhneme hráběmi. Doporučená dávka je při každém takovém pohnojení cca 2 litry kompostu na 1 m2. Ihned po aplikaci (kompost přidáváme po posekání trávníku) z černající hmoty trávník jen lehce vykukuje, ale již za pár dnů přestává být kompost vidět. Půdní organismy jej totiž rychle zatahují do vrchní vrstvy půdy. Kompostovaná hmota musí být dostatečně bohatá na dusík, ten navíc můžeme ještě doplnit i v podobě anorganického hnojiva. A to samé pak po jaře zopakujeme i na konci léta. Aplikovaný kompost trávníku náramně prospěje. Pokud na jaře provádíme vertikutaci a aerifikaci trávníku, kompost přidáme až po tomto ošetření a uhrabání plochy. Kompost využijeme především při výsadbě ovocných stromků a keřů. Obecně jej ale můžeme využít při výsadbě jakýchkoli dřevin. Stačí vykopat výsadbovou jámu a poté kompost smísíme s vykopanou zeminou. Dávat do výsadbové jámy pouze kompost se nedoporučuje, jelikož dřeviny by mohly dosti dlouho počkat, než se jejich kořeny budou z výsadbové jámy rozrůstat dál, do horšího materiálu. Nakonec pak můžeme přidat několik lopat zralého kompostu ještě navrch jámy při zahrnování sazenice zeminou. Živiny z tohoto kompostu se budou splavovat níže ke kořenům. Stejně tak můžeme kompost přidat i později, ale úplně stačí takto přiživit mladé stromky a keříky, později již zůstaneme u hnojení anorganickými hnojivy. Přidáváme cca 2 až 3 litry kompostu na 1 m2 plochy koruny přihnojované dřeviny. Kvalitním kompostem opovrhne i málokterá květina, tedy s výjimkou druhů, které si vystačí s málem a nadměrné hnojení jim naopak uškodí. Nejčastěji se přidávání kompostu vyhneme u skalniček a sukulentů. Obzvláště při výsadbě na živiny náročných cibulovin a trvalek je však dobré kompost přidat. A vůbec nemusíme šetřit. Navíc můžeme tyto rostliny kompostem později pravidelně přihnojovat. V případě růží pak přidávání kompostu dokonce pomáhá potlačovat škůdce. Přidáváme proto kompost při výsadbě růží i poté každoročně. A opět vůbec nemusíme šetřit, dostatek kompostu v jejich případě nahradí potřebu jakéhokoli dalšího hnojení. Jelikož samotné rostlinné zbytky ze sklizené zeleniny obvykle představují nejčastější součásti rozkládajícího se kompostu, můžeme opravdu hovořit o vztahu pokračujícím doslova až za hrob. Zelenina kompost ráda, kdykoli a v jakémkoli množství, obzvláště ta plodová. Kompost přidáváme na záhony před výsevem a výsadbou, při výsevu i později, když chceme materiál k rostlinám přihrnout, například k rajčatům, paprikám a okurkám. I doporučované dávky kompostu jsou oproti ostatním rostlinám o dost vyšší. A nakonec lze třeba na nově založený vyvýšený záhon navézt na nerozloženou hmotu rostlinného odpadu jen překátrovaný kompost a nic se nestane. Bude jim chutnat a udrží i spoustu vody. Obecně platí, jak které. Prostě rostliny náročné na živiny kompost ocení, sukulenty včetně kaktusů určitě ne. Některým rostlinám se dokonce bude dařit i v čistém kompostu bez dalších příměsí. U jiných rostlin mísíme kompost se zeminou třeba v poměru 1:1 a kvůli lepší propustnosti substrátu nakonec přidáme i písek. Kompost můžeme smísit i s rašelinou, ale proházený ručně přes drobnější síto. Dalším možným využitím kompostu je výsevní substrát. 1 díl kompostu smísíme až s devíti díly písku a do stejného materiálu rostliny později přesadíme. Až teprve statným sazenicím poskytneme co nejvýživnější substrát. Tedy pokud jej potřebují.Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
