Chceme vám představit stavby, které se od okolních domů vnějším vzhledem nijak výrazně neliší. Jiné jsou ale tím, jak byly plánovány a promýšleny s ohledem na spotřebu energie. Představíme vám celkem 6 staveb z Jihočeského kraje a 3 ze sousedního Horního Rakouska. Na příkladech je patrný i rozdíl mezi Rakouskem a ČR. Nejnápadnější je ve velikosti domů a náročnosti technického vybavení. České realizace ukazují, že středně velký rodinný dům v pasivním standardu nemusí znamenat vysokou a nedosažitelnou investici a že vzhled domu může být naprosto „civilní“.Dům č. 4 – Jihočeský krajDVOUPODLAŽNÍ DŘEVOSTAVBADům v blízkosti Tábora se nachází na okraji zástavby rodinnými domy a je postavený na ideální osluněné parcele obdélného tvaru s orientací sever – jih. Situovaný je v její severní části. Garáž je umístěna mimo dům v rohu pozemku.Dům je dvoupodlažní, obdélného půdorysu o rozměrech 11 x 8,7 m s podélnou stěnou k jihu. Dispozičně respektuje zásady solární architektury. Obytné místnosti v přízemí s okny na jih a západ, u severní stěny je situována technická místnost a hygienické zázemí. Promyšlené uspořádání technologických zařízení má minimální nároky na plochu, zabírá pouze 1,1 x 2 m půdorysu. Ve středu dispozice je schodiště do podkroví, kde se nacházejí ložnice, 2 pokoje a koupelna. Pokoje mají jižní okna v sedlových vikýřích. Technické parametry domu, který byl navržen jako pasivní tak, aby splnil podmínky dotačního programu Zelená úsporám z roku 2009, sou velmi dobré. Měrná potřeba tepla na vytápění je 19,5 kWh/ m2.rok, blower door test vyšel s hodnotou 0,45.Stavitel se rozhodl pro dřevostavbu klasického pojetí, kdy rámová konstrukce vyplňovaná tepelnou izolací byla zhotovena na místě stavby místním tesařem. Vědom si nízké tepelné akumulační schopnosti dřevostavby nechal vystavět jednu vnitřní betonovou stěnu, která plní funkci akumulátoru tepla. Je provedena ze šalovacích tvárnic vylitých betonem v tloušťce 25 cm v přízemí a 20 cm v patře.Obálkové konstrukce mají tepelně technické parametry odpovídající doporučením pro pasivní stavby. Obvodová stěna je tvořena rámovou dřevěnou konstrukcí z profilů 150/50 mm, která je vyplněna izolací z rohoží minerální vlny a oboustranně opláštěná OSB deskou tl. 12 mm, která na vnitřní straně plní funkci parozábrany. Vnější izolační plášť je z kontaktního zateplovacího systému s izolantem z EPS 200 mm se silikonovou tenkovrstvou omítkou. Z vnitřní strany je pod sádrokartonovým obkladem vytvořena instalační dutina pro vedení rozvodů, která je rovněž vyplněna minerální vatou v tloušťce 50 mm. Součinitel prostupu tepla U konstrukce je 0,11 W/m2.K.Šikmý střešní plášť je řešen s podkrokevní izolací. Minerální vata je uložena ve dvou vrstvách a to na výšku krokví 160 mm a v dřevěném příčném roštu pod krokvemi 200 mm. Na něm je provedena parotěsnící vrstva z OSB desek, sádrokartonový podhled vytváří instalační mezeru 50 mm, která je podobně jako u stěn vyplněna tepelnou izolací. Součinitel prostupu tepla U konstrukce je 0,10 W/m2.K. Tepelná izolace podlah přízemí je z 250 mm podlahového polystyrénu EPS 100 Z. V podlaze je uloženo potrubí přívodu spalovacího vzduchu pro krbová kamna, která jsou umístěna v obytném prostoru.Velmi dobré parametry mají plastová okna s polystyrénovou izolační výplní v komorách se součinitelem prostupu tepla rámu Uf 0,9 W/m2.K. Zasklená jsou izolačními trojskly, celkové parametry oken jako celku se pohybují kolem hodnoty Uw 0,8 W/m2.K.V domě je instalováno zařízení pro řízené větrání se zpětným získáváním tepla. Slouží především k výměně vzduchu, neobsahuje cirkulaci vzduchu, přesto je schopno přispět k vytápění domu výkonem asi 1 kW. Celková tepelná ztráta domu je při tom cca 2,8 kW. Potrubí větracího vzduchu díky stavebnímu systému bylo snadné ukrýt do konstrukce, a proto jsou vyústky pro přízemí umístěny ve stropě a v podkroví v podlaze. Zdrojem tepla jsou krbová kamna určená pro pasivní domy, která dodávají při jmenovitém provozu 2,9 kW výkonu do vody a 2 kW do prostoru, kde jsou umístěna. Teplo z kamen se akumuluje do nádrže topné vody o objemu 500 l.Pro přípravu teplé vody je určen solární termický systém se třemi kolektory o ploše zhruba 6 m2 umístěnými na střeše a trivalentní zásobník teplé vody o objemu 300 l, umožňující dohřev vody ještě elektřinou nebo teplem z kamen. Systémový kolektor, který je integrovaný do střešní krytiny, dodal výrobce betonové tašky.V celém domě je ještě elektrické podlahové vytápění o příkonu 3 kW, které však dosud, kromě koupelen, nebylo nutno uvést do provozu. Ostatně i vytápění kamny nemusí být i v mrazech delší než čtyři hodiny denně, aby se pokryla tepelná potřeba domu. Spotřeba dřeva je jen 2–3 m3/rok. Zkušenosti s provozem domu jsou zatím veskrze kladné. V domě není vysušený vzduch, z vyústek neproudí chladný vzduch a ani okna se nerosí. Text: Ing. Zdeněk Krejčí, Ing. Jiří Veselý a tým ECČBFotografie: archiv ECČB
