Než začnete dělat cokoliv jiného, odneste na kompost zbytky rostlin z úrody, napadané listí, větve a jiný plevel. Netřeba to ale přehánět s pečlivostí. Drobnější části klidně nechte ležet, poslouží jako zelené hnojivo. O tom, zda rýt záhonky či ne, se vedou diskuze. Obě strany mají pádné argumenty.Odpůrci rytí tvrdí:Klasickým rytím se ničí půda. Podle nich jednotlivé organismy, podhoubí či bakterie vytváří navzájem provázaný ekosystém. Každý organismus si našel hloubku, která nejlépe odpovídá jeho potřebám. A pokud je rytím přemístíte do jiné vrstvy, uhynou. Ovšem pozor, tento přístup se týká především hluboké orby na polích, nikoli již tolik běžného mělkého rytí rýčem v zahradách.Příznivci rytí zastávají názor, že:…aby mohlo vzniknout něco nového, musí staré pryč. To sice potvrzuje, že rytí zabíjí organismy v půdě. Otázkou ale zůstává, zda zničení původního chaosu a opětovné vytvoření nového řádu prospívá či ne (a nebo naopak - zničení prvotního řádu a vytvoření nového chaosu). Každopádně rytí pomáhá zkypřit půdu, zbavit půdu plevele a škůdců a vytvořit podmínky pro zadržování dešťové vody a vody vzniklé táním sněhu. Voda nasáklá do půdy pomůže v další sezóně rostlinám získávat vláhu. Zároveň se do půdy vpravují nové živiny (v podobě hnojení).Dobrou zprávou je, že není třeba rýt všechny záhony každý rok. Tuto zprávu ocení zejména majitelé větších lánů. Vytvoření systému kořenů, chodbiček od žížal a mikroflóry chvilku trvá. Tip: Během rytí nabírejte na rýč menší kusy hlíny. Proces půjde sice zdánlivě pomaleji, ale mnohem méně se nadřete, protože nebudete zvedat tak velké kusy.Pokud se rozhodnete pro rytí můžete rozbít velké hroudy a vybrat z půdy kořeny plevele. Takto vyčištěnou půdu urovnejte hráběmi a nechte odpočívat minimálně po dobu dvou týdnů. Poté znovu vyplejte od nově vzešlého plevele. Rozbití velkých hrud a urovnání záhonů hráběmi však není právě na podzim třeba, jelikož se hroudy přes zimu rozpadnou. Na jaře pak záhon pouze vyplejeme a urovnáme hráběmi.Zároveň se držte následujících zásad. Do neúrodných záhonů chudých na živiny zapracujte zelené či jiné hnojení.U jílovité půdy se pravděpodobně bez rytí neobejdete. Pro její odlehčení ji promíchejte s pískem a organickou hmotou.Ryjte ulehlé záhony, po kterých by stekla voda a půda by zůstala bez vláhy.Na záhonu jste pěstovali okopaniny. Mezi ty se řadí například řepa, kořenová zelenina nebo brambory. To samé platí o hluboce kořenících pozdních košťálovinách.Záhon se nachází na svahu, kde hrozí eroze.Máte záhony dobře namulčované. Nejlépe se vám bude rýt, pokud si pořídíte tato tři náčiní:Rýč se špičatým listemRýč s rovným listem Rycí vidleRýč se špičatým listem se vám bude hodit v jílovitých a kamenitých půdách. Snadno s ním proniknete do členitého podzemního terénu. Oproti tomu jeho nevýhodou je, že se s ním hůře obrací. Rýč s rovným listem se hodí téměř na všechny druhy rytí. Jediné, co s ním zryjete jen velmi obtížně, jsou kamenitá a jílovitá podloží.Rycí vidle: Jak stojí v názvu, jedná se o vidle, půdu s nimi tedy těžko obrátíte a více ji prokypříte než zryjete. Hodí se především pro takové aktivity, jakými je například odstraňování velkých kusů plevele. Půda propadá mezi hroty vidlí a plevel pohodlně nadzvednete. Hodí se také pro povrchové kypření ušlapaných částí půdy. Použít můžete průmyslově vyrobené nebo organické hnojivo. Z kategorie organických hnojiv se nejčastěji používá chlévská mrva (kravská a koňská, nejprve by měla projít rozkladem na hnojišti), zelené hnojivo nebo tzv. slepičince. Ty můžete před použitím nechat prokvasit v nádobě s vodou. Používá se též hnůj prasečí, ovčí, králičí, prostě záleží na tom, jaký je pro vás nejdostupnější.Pokud se rozhodnete pro průmyslově vyrobená hnojiva, pro podzimní použití volte následující obsah:Draslík (K), železo (Fe) a hořčík (Mg) – vyšší obsah, pro podzimní výživu mají tyto látky stěžejní význam. Železo a hořčík příznivě ovlivňují přítomnost chlorofylu v rostlině.Dusík (N) – nižší obsah a to pouze v amonné formě.Fosfor (P) – množství fosforu není pro podzimní výživu rozhodující.Když je hnojivo připravené, pohoďte ho po záhonu, zapracujte ho do půdy a zalijte. Když si záhonek odpočine, uhrabte ho, díky čemuž vzniknou řádky připravené na jarní osívání. Podzimní odpad ze zahrady můžete zkompostovat rovnou v záhonech. Provedete to tak, že část zapracujete do půdy a část použijete jako mulč. Možná vás překvapí, jak rychle zapracované organické zbytky zmizí. A to také díky žížalám, mnohonožkám a jiným půdním živočichům, kteří tlející zbytky postupně zpracují. K mulčování se nejlépe hodí posečená tráva, hrubší kompost, textil z přírodních vláken, sláma nebo listí ze zdravých stromů. Raději se ale vyvarujte listí z dubu a ořešáku, protože má mírně herbicidní účinky. Pozor: pokud bojujete se škůdci, mezi které se řadí například hraboši, nedávejte mulče příliš mnoho. Mohli by si to vyložit jako pozvánku ke stolu. Mulčovat nemusíte v případě, že napadne brzy sníh. Ten půdu bez problémů ochrání. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
