Nové studie ukazují, že se naši politici, zákonodárci, ale i mnozí odborníci mýlili. Neustále se poukazovalo na potřebu změny vytápění jako na nejdůležitější krok úspor energií i životního prostředí. Potvrzuje se však, že nejdůležitější je zateplování budov, které je ovšem obvykle oproti modernizacím topných systémů o dost dražší. Potvrzují to i statistiky evropských metropolí. Ukázaly, že tepelné renovace (zateplování budov) snižují spotřebu tepla na vytápění průměrně o dvě třetiny. Například studie z Vídně poukazuje, že je sice nezbytný přechod na obnovitelné zdroje energie, nejefektivnější je však snížení spotřeby energie zateplením bez ohledu na způsob vytápění. To samé potvrzuje i studie ekologické organizace Greenpeace, její závěry jsou sice opatrnější, ale ve výsledku stejné. Greenpeace uvádí že „…základním pilířem pro zlepšení klimatické situace je sice urychlený přechod od vytápění fosilními palivy k obnovitelným zdrojům tepelné energie, přechod na CO2 neutrální zásobování teplem se však může podařit pouze ve spojení s druhým základním pilířem, kterým je drastické snížení potřeby energie na vytápění a chlazení prostřednictvím zvyšování počtu tepelně izolovaných budov.“ Problém je, že se neřeší pořadí potřebných kroků. A právě většina domácností začíná nejen pod tlakem vlád, politiků a médií, ale i vlastních financí, modernizací vytápění. Pro tento účel byly zřízené i příslušné dotační programy a pokud se podíváme, na co všechno je možné žádat o dotaci a kdo na ni dosáhne, jeví se právě modernizace vytápění jako nejdostupnější. Přitom by však prvním krokem mělo být právě zateplení. Bez snížení spotřeby energie pomocí tepelné izolace a výměny nevyhovujících výplní stavebních otvorů (oken a dveří) totiž nemůže dojít k zásadnímu snížení spotřeby energií, ani ke zlepšení klimatu. Zateplení však musí být také kvalitní (jak izolant, tak provedení). Domy nestačí modernizovat pouhou výměnou kotle na vytápění. Jako příčinu chybného paradigmatu vidí někteří odborníci nedostatek politické vůle v EU podporovat všechny způsoby, které vedou ke snížení emisí. Majitelé starších nemovitostí by se přitom měli spojit při plánování modernizace svých domů s odborníky a společně určit postup, tedy kroky, jakými je třeba postupovat. Cílem by měla být nejen okamžitá účinnost opatření, ale také jejich dlouhodobý účinek. Shrnuto, podtrženo: nejprve je třeba budovy zateplit a to nejen kvůli tepelným ztrátám v zimě, ale i přehřívání v létě. A aktuální situace v ČR? 70 % budov, které byly v ČR postavené před rokem 1970, není dosud vůbec zatepleno a ty zbylé jsou často zateplené špatně. Investice do zateplení se přitom rychle vrátí na ušetřených energiích. Zateplení nejvyššího patra se vrátí po jediném roce a renovace fasády se vrátí do 10 let. Renovací až na úroveň nízkoenergetického domu lze ušetřit 85 % nákladů na vytápění (běžně až 60 %). A jelikož energii vyžaduje i chlazení interiérů budov, přináší zateplení i další energetické úspory. Ve spojení s účinnými prostředky stínění pak ještě vyšší. Podle údajů Českého statistického úřadu je navíc v ČR přibližně 17 % rodinných domů dokonce neobydlených. Jde o stovky tisíc domů, které by mohly dál sloužit, aniž by se obce musely donekonečna rozšiřovat do krajiny. Místo toho však chátrající barabizny hyzdí tváře obcí, měst i přírody. Zateplení foukanou izolací přináší řadu výhod. Za prvé jde o jednorázovou a rychlou akci, kdy je v ceně materiálu kalkulována i cena za montáž izolace (cena za práci). Realizace je velmi rychlá, například zateplení stropní konstrukce trvá pouze hodiny, montáž izolace přitom probíhá za plného provozu domácnosti. Nevznikají odřezky a odpad – platíte jen za skutečně použitou izolaci. Foukaná izolace je bezúdržová a je aplikována se zárukou na materiál i práci. Hlavní předností této izolace je však to nejdůležitější, totiž její tepelně izolační vlastnosti a schopnost práce s vlhkostí. Navíc dovede zateplit každý detail, každou skulinku, což materiály vyráběné v deskách či rolích neumožňují. Rodinný dům, který se v zimním období vytápí, spotřebovává energii na udržení vnitřní teploty. Spotřeba energie je vyjádřena v celkových finančních nákladech, které jsou v přímé závislosti na množství spotřebované energie. Pokud pomineme finanční náklady na ohřev TUV a svícení, je rozhodujícím faktorem spotřeba energie na vytápění. Teplo v domě přitom uniká různými konstrukcemi a celková ztráta objektu se skládá ze ztrát tepla, které jsou u jednotlivých konstrukcí různé: např. střecha 30 %, okna 20 %, stěna 10 % a ostatní konstrukce zbylá procenta. Konkrétní rodinný dům má rozměry 10,5 x 13 m a 116 m2 zastavěné (a současně půdní) plochy. V případě zateplených stěn, podlahy a kvalitních oken, ale BEZ ZATEPLENÉHO STROPU je tepelná ztráta prostupem tepla právě stropem cca 50 %. Díky “komínovému efektu“ tak uniká až polovina tepla z domu. V zimě vyjde vytápění takovéhoto domu hnědým uhlím na cca 21 000 Kč, pokud však strop zateplíte, snížíte náklady o cca 52% na cca 10 000 Kč.Pro zateplení plochy 116 m2 půdy při tloušťce foukané celulózové izolace Climatizer Plus 32 cm volným foukáním se spotřebuje cca 37 m3 izolace o objemové hmotnosti 38 kg/m3. Z hlediska ekonomiky to jsou náklady ve výši cca 40 000 Kč s DPH. Včetně práce! Kdy se investice vrátí? Výpočet je velmi jednoduchý:Cena za vytápění při stávajícím stavu RD: 21 000 Kč/rokVložená investice do zateplení: 40 000 KčCena za vytápění po provedeném zateplení: 0,52 × 21 000 = 10 000 Kč/rokÚspora za vytápění: 11 000 Kč/rokNávratnost investice: 40 000 / 11 000 = 3,6 rokuMajitelům domu se tedy peníze investované do zateplení stropu začnou vracet za 3,6 roku, tedy přibližně za 43 měsíců. A pokud budeme kalkulovat jen měsíce topné sezóny, je to přibližně okolo 20 měsíců. Z této jednoduché úvahy je patrné, že bez zateplení, obzvláště pak stropu posledního nadzemního podlaží, respektive podlahy půdy, nemá valný význam změna topného systému za úspornější. Na prvním místě by vždy mělo být zateplení (a nejlépe komplexní včetně výměny nevyhovujících oken a dveří) a poté až bychom měli uvažovat o úspornějším vytápění!
