Abychom aktuálnímu klimatickému okénku učinili zadost: projevy reálné nebo domnělé klimatické změny nutně neznamenají, že kvůli globálnímu oteplování bude zrovna tahle zima bez sněhu. Ne. Ona „změna“ značí spíše projevy počasí a události neočekávané, nadlimitní, mimo zažitý průměr. Což může obnášet propršené Vánoce, stejně jako atypické závěje v nížinách na jihu ještě na počátku března. Nicméně i tak se pořád vyplatí dát na to, co už trochu známe sami. Protože většina nížinných regionů v Česku pořád spadá mezi oblasti, kde sněží 40-80 dní do roka, a národní rekordmani v počtu prosněžených dnů stále zůstávají v příhraničních pohořích (kde srážky ve formě sněhu padají 100-150 dní ročně). Když pomineme extrémně vydatné sněžení (naposled plošně kolem roku 2005-2006, lokálně pak 2018-2019), činí průměrný denní přírůstek sněhové nadílky okolo 20 centimetrů za den. V nížinách je to spíš 5-15 centimetrů, v podhůří kolem 30 a na horách pak klidně i kolem jednoho metru. Údaje o počtu prosněžených dnů a očekávatelné množství sněhové nadílky jsou asi jediné dva údaje, které nás z praktického hlediska zajímají nejvíc. Udávají totiž informaci o tom, s čím se budeme nejspíš potýkat, a jak často. A ve své podstatě shrnují odpověď na otázku, zda a jestli si pořizovat motorovou sněhovou frézu, jednoosou radlici nebo rotační kartáč před malotraktor. Pokud nežijete na horách, tak ne. Protože je to zbytečné. Místo motorové techniky spíš doceníte něco, s čím budete moci nenáročně pracovat na běžné domácké bázi. Obvykle to znamená odklizení sněhu z chodníků před domem, očištění příjezdové cesty do garáže, proházení pěšinky ke schránce a popelnicím. A snad ještě něco málo kolem dvora. Dohromady nic nad 100 metrů čtverečních, což je přijatelná ekonomicky-hraniční míra plochy, kdy už se zase vyplatí přemýšlet o nějakém technickém řešení. Jinak se totiž nedá domácké odklízení sněhu porovnávat ani s fitness centrem. Metr čtvereční 20 cm hlubokého prašanu váží jen 12 kilogramů, a to se skutečně nedá považovat za nějakou mimořádnou námahu. Pokud tedy pravidelný úklid nepodceníte. Když ano, dvacet centimetrů hloubky udusaného sněhu váží 40-60 kg do metru, a ztěžklý tající sníh okolo 80-140 kg. To už se pronese. Jak si tedy urychlit a usnadnit i tu trochu práce, než se z ní stane dřina? Začneme u klasické „lopaty“ na sníh. Zajímat by nás měla šířka náběrné plochy (abychom u toho nestrávili celý den), ošidnou hloubku (příliš hluboká vám dá zabrat u mokrého sněhu), materiálové provedení (kvůli možnému opotřebení a provozní odolnosti) a hmotnosti náčiní (aby to nebyla zbytečná dřina navíc). Do úvahy se hodí vzít i povrch, z jakého budeme sníh odhrnovat (kovovou lopatou bychom mohli poškrábat podklad). Co z toho vychází? Že laciná řešení z PP (polypropylenu) nepatří k nejspolehlivějším, a na jejich kondici se zima a mráz nehezky podepisují. Je to dobré na krátké sněhové epizody, ale nic na pořádnou zimu. Podobně pak pozor na divoké kombinace materiálu (plast s hliníkovou lištou, hliník s ocelovou hranou). Jsou náchylné k poškození. Odolná rukojeť může být ze dřeva, které je ale poněkud těžké a nepraktické, ergonomická řešení je lepší vyzkoušet si ručně, aby vám opravdu sedělo. Takže si vcelku slušně vystačíme s hliníkovou montovanou lopatou. Ta něco vydrží a přitom se snadno nezlomí. Uklízení sněhu je příjemná a čistá práce. Horší je, když se po krátkém tání dostaví mráz, a z břečky vznikne klouzavě tvrdá krusta. Zdroj mnoha nepříjemností, zvlášť na veřejných chodnících. Tady už lopata není ideálem, a místo toho se vyplatí vsadit na tzv. šornu, škrabku na led. Prostě taková obdélníková nebo lichoběžníková motyčka. Navýsost praktická záležitost, která by vám neměla chybět tam, kde se zima projevuje spíš ledovkou a námrazou. Její použití si žádá i trochu razance, takže plastové/skládané rukojeti rovnou necháme být, a jdeme po odolnějších materiálech. Vlastní čepel nástroje by pak rozhodně měla být z kovu. Potěší, když je břit vyměnitelný a můžete měnit tupé za ostré. Jeden nástroj s teleskopickou rukojetí ale možná doceníme. A tím je stahovák na sníh ze střechy. Tam, kde umí bílá nadílka dlouho vydržet (a zatěžovat konstrukci) se občas vyplatí s pomocí téhle hračky odlehčit. A s „dlouhou“ tyčí se dají dobře srážet střechýle a rampouchy. Jen prosím opatrně, ať je to beze ztrát na lidských životech a majetku. Jestli chcete odstranit sníh z chodníku rychleji, než si soused obleče zimník, pořiďte si shrnovač sněhu. Někde tomu říkají hrablo na sníh, jinde prohrnovač, ale rozdílů v tom moc není. Kovová/vytužená radlice hodně široké lopaty (od 65 do 85 centimetrů), napojená dvěma tyčemi společného madla. Práce, při níž záběrem vlastní síly protlačíte a odhrnete celý chodník před domem na jeden zátah. Vychytávkou jsou někdy i pojezdová kolečka, které činí manipulaci ještě snadnější. Velké parkoviště takhle zbavíte čerstvého sněhu v řádu minut. A jestli předjímáte, že se budete doma potýkat se sněhem ztěžklým, mokrým? Můžete vyzkoušet manuální sněžný pluh. V podstatě rudlík s těžší radlicí. Je to bytelný nástroj, který nic nezastaví. Užijete jej ale spíš tam, kde je sněhu trvale víc než míň. Variací na tohle téma je pak přídatná radlice, která se dá uchytit na ložnou plochu všech běžných formátů zahradnických koleček. Nepořizujete žádná kola navíc, a přitom získáte nástroj, který si poradí i s malou lavinou. Ne na každý problém se dá jít s lopatou nebo radlicí, někdy to chce trochu citu. Pro zamrzlá okna a prosklené plochy se dovybavte škrabkami, neškodí ani nějaký ten hrubší smetáček na oprašování. K povinné výbavě sice skládací polní lopatka nepatří, ale pokud se chystáte do hor, skládací trojdílná lopata neuškodí. Sněhu zbavené příjezdové cestičky a chodníky se hodí tu a tam ošetřit a zajistit proti klouzavosti. Nakolik je to vaše občanská/zákonná povinnost a na kolik je to jen slušnost a dobrá vůle? O tom, co o uklízení sněhu praví zákon a jaký posypový materiál zvolit, si můžete přečíst v dalším článku. Optimální otevřené půlkruhové zakřivení radlice shrnovače vám umožňuje odklápět sníh do stran bez zvláštní námahy. Bez lopatky a kbelíku se obejdete s uzavíratelným dávkovačem posypových solí. Místo ve skladu nářadí vám ušetří lopaty s teleskopickou násadou. Prohnutá násada vám „nebere“ sílu při tlačení, ale současně vás tolik nenutí zabírat celým tělem při přehazování sněhu. Dají se nastavit i podle velikosti lopaty, délky násady, vaší výšky a levo/pravorukosti. Designové lopaty na sníh mají dvě rukojeti: kromě klasické na konci i uprostřed. Tohle madlo slouží při překlápění sněhu, a šetří námahu vašim zádům. Proti bolavým zádům pomáhá i speciální grip, povrchová úprava některých ergonomicky navržených madel lopat. Pro odhrnování sněhu z auta jsou k dostání speciální hrabla z tvrzené pěny. Nepoškrábou. Pod kola auta je možné přiložit speciální rohož pro snadný odpich a rozjezd.Zdroj: UPOL.cz, CHMI.cz