Spalování dřeva a suchých rostlinných zbytkůPři spalování dřeva, ale i jiných suchých rostlinných zbytků nám jako popel zůstane směs pevných látek, které byly v hmotě obsažené. A jelikož jsou rostliny vyživovány svými kořeny, obsahují především mnoho vápníku, hořčíku, fosforu a draslíku, ovšem v podobě sloučenin. Zatímco při spalování (vlastně oxidaci) dochází k rozkladu a tvoří se hořlavé plyny, kdy se z celulózy (hlavní stavební složka především dřevin) tvoří oxid uhličitý, oxidy dusíku (dusík odchází hořením do ovzduší prakticky veškerý), vodní pára a uhlík, který tvoří sloučeniny s dalšími látkami. Čili popel je vlastně plný mnoha důležitých prvků, které rostliny v půdě vyžadují. Naši předci to zřejmě (či určitě) nevěděli, neměli vědecky vyzkoumané, avšak právě vypalování mezí mělo dříve svůj hluboký smysl. Vlastně představovalo tu nejlepší možnou obnovu přírody, přičemž jsme redukovali invazivní druhy rostlin a vytvářeli prostřednictvím „ohně“ žádoucí biodiverzitu. A přitom jsme zároveň výborně pohnojili. Zřejmě si všimli toho, že po požáru v přírodě vše rychle roste, zesílí, zkvalitní a začali tato pozorování aplikovat v praxi. Poté přišel (celkem nedávno) úředník a zákaz. Navíc přece žijeme v době globálního oteplování a snižování emisí… Vlastně je popel velice cenným, vzácným, úžasným hnojivem. A my přece nemusíme vypalovat meze, abychom popel získali. Stačí důsledně spalovat pouze dřevo bez nežádoucích příměsí, pokud jím vytápíme. Dřevní popel obsahuje ohromné množství důležitých prvků, ovšem přímo do záhonu jej zarýpávat nebudeme a to už jen proto, že obsahuje i špatně spálené kousky, které se rozkládají pomalu a sám o sobě je co se týká minerálů až příliš koncentrovaný. Ideální je přidávat dřevní popel do kompostu v poměru cca 4 kg popela na 1 m3 kompostu a to postupně a promíchávat s kompostovanou hmotou.V kyselých půdách se používá popela méně a v případě kyselomilných rostlin vůbec, v zásaditých půdách o mnoho více, ovšem v podobě kompostu na toto dávkování nekoukáme. Pouze ke kyselomilným rostlinám nedáme takovýto kompost žádný a raději koupíme kyselejší zahradní substrát. Popel je totiž vzhledem k vysokému obsahu vápníku vlastně obdobou vápnění. Pokud ale chceme upravit pH kyselé půdy, s chutí do toho! A pokud chceme udržet či vylepšit pH té zásadité, pak také. Prostě s rozumem přisypeme na jaře kompost na každý záhon a pokud ten obsahuje právě dřevní popel, půjde o to kvalitnější humózní hmotu, jejíž důležité prvky zůstanou v půdě velice dlouho. Topíte tedy dřevem, dřevěnými peletami a briketami? Ročně pak vyprodukujete právě cca až 30 kg popela. A pro jaké rostliny a záhony je právě toto hnojivo ideální? Pro okrasné rostliny v okrasných záhonech, zeleninové záhony, zahradní jahody a maliny, rybíz, angrešt, ale i travní plochy, na které přihazujeme kompost obsahující dřevní popel a také dřeviny s výjimkou kyselomilných. Svým složením odpovídá popel vzniklý spalováním dřeva, dřevních briket a pelet těm nejlepším minerálním hnojivům. A ještě jedna perlička – právě ty důležité prvky, které z půdy dřeviny vytáhnou, se jejich spalováním v podobě popela do půdy zase dostávají. A neplatí to jen pro dřeviny, ale vlastně pro veškeré rostliny, které uschlé spálíme – například i pro uschlé listí, staré seno či slámu. A proč lze využít i popel z dřevních briket a pilin? Vyrábí se silným stlačením dřevních surovin (piliny, hobliny, zbytky kůry, …), přičemž neobsahují žádná chemická pojiva. Popel je tedy velice čistý a přírodní a svou kvalitou se jakkoli neliší od popela ze spalovaného dřeva. Zato uhelnému popelu se musíme vyhnout, jelikož obsahuje i těžké kovy a také v hnojivech nežádoucí uhlík (ten při spalování dřevin skončí ve značné míře v ovzduší, záleží jen na kvalitě spalování).Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
