Ve městech a obcích (například v Českých Budějovicích) je poslední roky trendem takzvaná mozaiková seč, tedy vlastně nesekání částí zatravněných ploch, které se díky tomu stávají variabilnější, přibývá lučních druhů rostlin a ty se stávají vítanou pastvou pro hmyz. Roste biodiverzita. A nesekání zatravněných ploch okolo ovocných dřevin je vlastně z principu podobné. Také jde totiž o hmyz, ale jinak. Nikoli samotný nepokosený trávník, ale hmyz, kterému se na zdivočelých ploškách daří, ochrání ovocné dřeviny před škůdci. Tedy hmyz dravý. K nejrozšířenějším ovocným stromům u nás patří jabloně, většinou má na svém sadu každý nějakou tu hrušeň, švestku, jednu třešeň, ale vždy více jabloní a často různých odrůd. V každém případě na jaře ovocné dřeviny krásně kvetou, ty starší a vzrostlejší jsou za veder zdrojem kýženého stínu, všechny však plodí žádané ovoce. A to nám, sklizené z vlastní zahrádky ušetří i nemálo peněz. Na konci června a začátkem července sklízíme třešně, o něco později obvykle višně a letní jablka a od srpna do října většinou sklízíme vše ostatní. Samozřejmě je více druhů ovocných dřevin, třeba meruňky mají v teplých oblastech také časnou sklizeň, stejně jako broskve, vlašské ořechy se naopak sklízí co nejpozději na podzim. Všechny druhy však mají jedno společné, totiž časté napadání škůdci. Prostě a jednoduše, aby nám ovocné stromy bohatě plodily, potřebují i ochranu před škůdci. A dravý hmyz je určitě vhodnější ochranou než chemické postřiky. Někdo plochy okolo ovocných dřevin dokonce pravidelně okopává kvůli snadnějšímu příjmu vody a hnojiv, někdo je mulčuje (ať již jakýmkoli materiálem), aby se voda neodpařovala tak rychle, dokonce se používá i mulč posekaným travním porostem. Jenže ono je vlastně jakékoli jiné řešení než travní a luční porost okolo ovocných stromů špatné. V tomto porostu se totiž drží hmyz, který stromy chrání před škůdci. Například jabloně jsou dosti odolným druhem ovocných dřevin, ovšem právě škůdci napadající listy i plody, výrazně snižují úrodu. Častým škůdcem na jabloních jsou například mšice, které z listů rostlin vysávají šťávu a jabloně tak oslabují. Za červivost jablek pro změnu může obaleč jablečný. Dalšími škůdci jabloní jsou svilušky, píďalky, květopas jabloňový a jiní. A právě když poskytnete přirozeným nepřátelům těchto škůdců okolo jabloní životní prostor, pomohou vám zvýšit úrodu. A samozřejmě nejde jen o jabloně, ale o všechny druhy ovocných dřevin. To, co považujeme v zatravněných a dokonale střižených porostech za plevele, jsou vlastně velmi užitečné rostliny, které na sebe vážou užitečný hmyz. Například slunéčka sedmitečná a škvory, střevlíky, různé druhy vosiček a parazitických vos, zlatoočka, lumčíky, drobněnky, bejlomorky, dravé roztoče, pavouky a jiné druhy hmyzu. A na škůdcích ovocných dřevin si často pochutnávají dospělci i larvy. A pokud chceme plochy pod ovocnými dřevinami přece jen vzhlednější než jen rozvrkočené lučním porostem, můžeme zde vysadit třeba lichořeřišnici, mátu, meduňku, měsíček lékařský, rozmarýnu, levanduli a další druhy bylin, které odpuzují některé škůdce. Navíc na sebe je i tento rostlinný život schopný vázat hmyzí predátory. Na kvalitu půdy a zdraví dřevin pak mají pozitivní vliv půdoléčitelé jménem afrikány, obsah dusíku v půdě zlepší luštěniny schopné vázat vzdušný dusík, například hrách, fazole, ale i bobovité jetele a vojtěška. Můžeme zde pěstovat i stínomilnější druhy trvalek, třeba třapatky, rozchodníky a bohyšky. Na jaře mohou z půdy vyrazit a rozkvést sněženky, tulipány, narcisy, modřence a šafrány, tedy druhy lákající opylovače. Pod ovocnými stromy by prostě mělo být živo, ne mrtvo a pravidelně střiženo. Nemluvě už vůbec o tom, že třeba sekáním zatravněných ploch strunovou sekačkou (křovinořezem) můžeme poškozovat borku kmenů těsně nad zemí. A to také není dobré. Obzvláště u mladých stromků. Na závěr trochu úsměvný příběh, který znám z vyprávění. Známý požádal souseda, aby mu posekal trávník a odměnou měla být láhev rumu. Jenže k její konzumaci došlo před výkonem práce a pán posekal svým traktůrkem i mladé angrešty a keříkové rybízy. Načež ho nenapadlo nic chytřejšího, než vytrhat kořeny mladých sazenic a zahodit daleko do roští, dole zašpičatit přesekané kmínky a zarazit znova do země, aby se nic nepoznalo. Dokonalý škůdce!Zdroj: chalupari-zahradkari.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, biocont-profi.cz
