Odpověď je vlastně jednoduchá: protože tento způsob konzervace má několik výhod. Tou nejpodstatnější je, že sušená zelenina (ale také ovoce, houby a podobně) neztrácí nic ze svých výživových hodnot, s výjimkou mírné ztráty vitaminu C, ovšem záleží na rychlosti sušení, tedy teplotě vzduchu. Sušením zelenina neztrácí ani svou chuť a aroma, navíc odpařením vody zmenší svůj objem, takže její skladování nám ušetří místo. Při správném způsobu skladování může sušená zelenina vydržet až několik let. A další výhodou sušení je, že k němu nepotřebujeme žádné konzervační látky. Zjednodušeně lze říci, že sušit můžeme téměř všechny druhy zeleniny, s výjimkou okurek, cuket a dýní, k sušení není zcela vhodné zelí, kapusta a květák. Naopak zkušenosti se sušením rajčat, paprik a kořenové zeleniny jsou velice dobré. Zelenina k sušení musí být vždy dobře zralá, bez otlaků nebo dokonce nahnilých míst. Před sušením zeleninu nakrájíme na plátky nebo na kostičky, pro zachování barvy ji můžeme postříkat citronovou šťávou.Sušit zeleninu můžeme třemi způsoby:sušení volně na vzduchusušení v trouběsušení v sušičce potravin Sušení zeleniny na vzduchu je tradiční osvědčený způsob. Jeho nevýhodou je časová náročnost, prosychání zeleniny trvá déle. Obvykle zeleninu, nakrájenou na plátky nebo na kostičky, klademe na zarámovaná síta nebo podnosy s pečicím papírem. Síta či podnosy pak umístíme na suché, bezprašné místo, kde proudí vzduch, případně svítí mírné slunce. Příliš prudké slunce není k sušení vhodné, protože zelenina ztratí svou barvu a rychle se zkroutí. Alternativou je umístění sít se zeleninou na radiátory, vzhůru stoupající vzduch zeleninu usuší rychleji. Před uskladněním musíme zkontrolovat, jestli je zelenina usušena opravdu dokonale, jinak by se na ní mohly objevit plísně. Prostě by shnila. Využití tepla trouby patří k rychlejším způsobům, jak zeleninu sušením zpracovat. Je vhodné i pro zeleninu s vyšším obsahem vody. Sušíme-li zeleninu v klasické troubě, musíme nechat dvířka pootevřená, aby mohla unikat odpařující se voda. V horkovzdušné troubě můžeme dvířka nechat zavřená. Zeleninu sušíme na roštech nebo mřížkách při teplotě 60 až 70 °C, podle druhu zeleniny pak může sušení trvat až 24 hodin. Můžeme říci – k sušení zeleniny přímo stvořená. Na trhu je k dispozici mnoho typů sušiček různých velikostí a s různými funkcemi, při jejich výběru zvažujeme, jak velkou úrodu nejen zeleniny chceme zpracovávat. Sušičky mají několik pater, obecně platí, že v horních patrech je teplota nižší, proto je využíváme k sušení bylinek nebo listů kořenové zeleniny. Střední patra efektivně prosuší například houby, kořenovou zeleninu a nejnižší patra jsou určená k sušení potravin s vyšším obsahem vody. Velkou výhodou sušičky je, že díky „chytrým funkcím“ ( časovač, indikátor teploty, možnost nastavení programu pro určitý druh zeleniny) nemusíme průběh sušení kontrolovat, navíc nám nezabírá místo. Je také třeba dodat, že mnozí lidé dosud používají i desítky let staré sušičky a ty fungují dosti odlišně, nejlépe suší úplně nahoře, nejpomaleji naopak dole. Mnohé dokonce ani nemají ventilátor a musí mít odkryté horní víko. Přesto však fungují dosud bezvadně. Usušenou zeleninu dáme do sklenice se šroubovacím víčkem, uložíme ji na tmavé a suché místo. V průběhu roku několikrát zkontrolujeme, jestli zelenina nezačala plesnivět, k čemuž by ale nemělo dojít, pokud jsme sušili poctivě a zcela do sucha.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, pixabay.com