Vřesy, čili vřes obecný (Calluna vulgaris), keříky z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae), rostou v přírodě na borových či vyschlých rašeliništích, což znamená, že při jakémkoli pěstování vyžadují propustnou, výživnou půdu kyselého pH 5,5 až 6. Buďto si tedy musíme takový substrát koupit spolu s vřesy, nebo si jej namíchat. A v tomto případě stačí zemina zcela bez obsahu vápna, kterou promísíme s rašelinou a pískem. Použít též lze odplozený substrát, který byl použit k pěstování žampionů, ale i pořádně uleželou chlévskou mrvu smíšenou se zeminou bez vápna a rašelinou.Pokud chceme pěstovat vřes v zahradě, je dobré připravit si zeminu na podzim a vřesy vysadit na jaře (krásně nám od konce léta pokvetou), ovšem v případě kontejnerovaných rostlin s vyvinutým kořenovým systémem lze vřesoviště založit prakticky kdykoli během vegetačního období. V každém případě pozor na zbytečné přesazování, nedělá vřesům dobře. Stanoviště vybíráme slunné a vřes příliš nezaléváme, jen občas. Pouze jednou za rok (nejlépe brzy na jaře) mu zkrátíme výhony o cca jednu třetinu. Díky tomu rostliny lépe obrostou a bohatěji pokvetou. Jednou za 3 až 4 roky pak provedeme řez zmlazovací. Zakládáme vřesovištěVřesoviště zakládáme nepravidelného tvaru, dobré je též využít drobné výškové členění terénu, čímž vytvoříme vlhčí a sušší místa (jako v přírodě). Čím menší bude plocha vřesoviště, tím skromněji budeme řešit druhové zastoupení, barevnost a množství rostlin.Základ vřesoviště by měl vždy tvořit vřes obecný, ke kterému můžeme přisadit další druhy vřesovců. Vřesy je dobré na stanovišti kombinovat s okolními brusinkami, borůvkami, ale i medvědicí a janovci, rozchodníky, diviznami a z travin okrasnými ostřicemi a kostřavami. Dosáhneme tak různé doby kvetení jednotlivých rostlinných druhů, různých barev a podob květů. Vřesy prostě vysazujeme na skalku a kromě jiných rostlin kombinujeme s kameny. Vřesy vysazujeme ve skupinách (více kusů rostlin vedle sebe), přičemž skupiny vždy vysadíme s odstupem 25 až 50 cm. Porost pak bude pěkně hustý a kulisu na jeho okrajích mohou tvořit třeba zakrslé borovice, poléhavé jalovce a zeravy. Pokud však máte v zahradě hrušeň, jalovců se vzdejte. Přezimuje na nich houba rez hrušňová, která pak ve vegetačním období hrušeň napadne. A čím více jalovců a čím blíže, tím větší riziko (resp. jistota) jejího výskytu je.Počítejte též s tím, že potrvá až tři roky, než dosáhneme spolu s ostatními rostlinami včetně dřevin téměř celoročně kvetoucí mozaiky mnoha barev. Vřesy mohou být vzpřímené, plazivé, jiné tvoří polštáře. Květy má vřes v různých barevných odstínech bílé, růžové, fialové a červené. Vřes v truhlíkuNeméně nenáročné je pěstování vřesu v truhlíku či květináči. Podmínky vyžaduje stejné, substrát též, jen je třeba zajistit na dně nádoby kvalitní drenáž. Přidáním kůry zamezíme vysychání substrátu. I přes zimu lze nechat nádoby s vřesem venku, jen je dobré obalit je netkanou textilií, polystyrenem, jutovinou, … Kořeny vřesu nesmí v nádobě vymrznout. I v zimě vřes v nádobách zaléváme, ale pouze mírně a za oblevy, nikoli za mrazů. Některé kultivary vřesůBeoley Gold – výrazně žluté olistění a bílé květyCrimson Sunset – světle žluté olistění a fialové květyMarleen – červené a bílé květyRonald Haagen – žluté olistění a výrazné světle fialové květyWhite Lawn – zcela plazivý vřes s bílými, jednoduchými květyZdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, shutterstock.com, wikipedia.org