Stavíte nový dům a již ve fázi přípravy projektu dojde ke stavu, že prostě projektant předpokládá, co je v podloží parcely, na které chcete stavět. Pak dojde na realizaci základů a teprve až pomocí buldozeru se zjistí, že je v podloží voda či navážka. A problém je na světě. Přitom jde o to zásadní, dům prostě musí být stabilně usazen v terénu, stejně jako je důležité jeho zastřešení atd. Snadno se necháme přesvědčit, že právě geologický průzkum je zanedbatelným počinem a nakonec se nestačíme divit. Přitom průzkum podloží běžné novostavby vyjde na cca 15.000 korun, což je cca 0,5% celkového rozpočtu výstavby nového domu. Mnohonásobně více zaplatíme už jen za projekt domu. Úřady dokonce již požadují například stanovení možností vsakování vody na pozemku, pokud k němu není přivedena veřejná kanalizace, což lze provést jedině geologickým průzkumem, nebo pedologický posudek, pokud chceme odejmout pozemek z půdního fondu a stavět na něm atp. Zásadní je však geologický průzkum samozřejmě především při zakládání stavby. Dům stojící na nestabilním podloží, aniž bychom tento fakt jakkoli řešili, bude mít časem například popraskané stěny, budova se může naklonit, v horším případě může třeba sjíždět ze svahu (i pouhý 1 cm posuvu představuje katastrofální situaci). V nejhorším případě může hrozit fatální narušení statiky domu, znemožnění jeho užívání a nařízení demolice stavby. Průzkum podloží prostě není nadstandardní službou, ale nezbytnou nutností! Byť tak není často vnímán.Pro stavby běžných rodinných domů na běžných parcelách sice dosud neexistuje žádná zákonná povinnost prozkoumat půdu a podloží před zahájením stavby, ovšem právě tato investice se často více než vyplatí. Geologický průzkum nám totiž umožní zvolit lepší, stabilnější způsob založení základů. Jak se geologický průzkum provádí?Inženýrsko-geologický průzkum je poměrně rozvětveným oborem, z něhož běžný stavebník nejčastěji využije právě službu průzkumu podloží před zakládáním staveb. Zemina a horniny v podloží, na kterém budeme stavět, jsou dosti nevypočitatelnými materiály, jejichž důležitost si často neuvědomujeme. Vlastnosti zeminy nejsou homogenní. A pokud není proveden průzkum podloží, pak vlastně nevíme, na čem stavíme. Již první (ovšem pouze orientační) informace můžeme získat z některých geologických map, ovšem půjde o informace velice nepřesné a povrchní.Podklady pro průzkum podloží staveb se získávají především z vyhloubených průzkumných vrtů. Vynesená zemina pak bývá obvykle podrobena rozboru v laboratoři, ovšem zkušený geolog mnohé pozná již na první pohled. Provedení geologického průzkumu podloží bývá většinou otázkou 2 až 4 týdnů a cena je závislá na velikosti stavby a poměrech na staveništi. Geologickým průzkumem jsou zjišťovány geologické a hydrogeologické poměry lokality. Geologické průzkumy spadají pod pravomoc Ministerstva životního prostředí. Výsledky geologického průzkumu nám prozradí složení půdy, které má zásadní vliv na výběr stylu založení základů, čili volbu materiálů a postupů. Navíc pak bude i samotný projekt domu odpovídat jeho konkrétnímu založení. Pokud geologický průzkum odhalí v půdě významné nedostatky, nabízejí se i různá opatření pro zlepšení kvality podloží. Inženýrský geolog však nakonec i kontroluje provádění zemních prací (přejímky základových spár, hutnění násypů a zásypů, …) jakožto zástupce dodavatelů či investorů. Čím může podloží překvapit?Vodou v podloží včetně vody chemicky agresivní, která dovede narušit základový beton, organickými sedimenty, pozůstatky dřívější činnosti člověka, které jsou nestabilní (např. navážka, následky dřívější těžby atp.). Největší komplikace přitom může přinést právě přítomnost staré skládky v podloží, ale i písek, staré spotřebiče a předměty, které jsou duté a podléhají rozkladu apod. Zdroj: Geologie a Geotechnika - Janda, Šetina
