Ovocné stromy a keře jsou právě obsypané pupeny a chystají se ke květu, stačí pár dní teplejšího počasí a propukne to. Kdo však neustále sleduje předpovědi počasí, vůbec není klidný, obzvláště víkendové předpovědi jsou poslední dobou alarmující. A právě tento víkend mohou podle předpovědí teploty na většině našeho území v noci ze soboty na neděli spadnout hodně nízko, až pod bod mrazu. A to znamená ohrožení úrody ovoce. Bez zdravých pupenů by opadavé ovocné stromy a keře nemohly plodit. V zimě jsou pupeny uzavřené a odolávají chladu bez problémů, jakmile se ale začnou na jaře kvůli vyšším teplotám otevírat, mohou být poškozeny. Stejně jako samotné květy, pokud již ovocné dřeviny vykvetou. Když pak teplota náhle klesne pod nulu (a čím níže klesne), může být úroda pro daný rok ztracena. Obzvláště choulostivé jsou v tomto ohledu hodně brzy kvetoucí mandloně, broskvoně a třešně. Až takto jednoduché to ale není, i ovocné dřeviny používají různé strategie a u některých druhů a odrůd je například jednou z nich vykvetení ještě před posledními mrazíky, načež květy mohou pomrznout, aniž by to zásadně ovlivnilo úrodu. Vsadit na to ale nechcete. Je také dobré vědět, jak vlastně mráz stromům a keřům škodí. Klíčovým slovem je pojem odumřít a to je také to nejhorší, co se může stát. Vlivem mrazu totiž mohou odumřít jak pupeny a květy, tak i listy a celé větve. V prvém případě sice strom normálně roste a prosperuje, ale nemůže plodit, nemá co plodit a z čeho, v druhém případě je ztížena fotosyntéza, načež není dřevina schopna ani zdravého růstu, natož plození. A ve třetím případě je to úplně nejhorší, protože mráz způsobí mrznutí a rozpínání mízy, rostlinné buňky popraskají a větve odumřou. Růst dřeviny je zakrnělý, v extrémních případech pak může odumřít celý strom či keř. Katastrofické scénáře jsme si popsali, že toho mnoho dělat nemůžeme již víme, přece jen ale lze využít určité zbraně. První z nich je samotná lokalita a místní mikroklima. Nejlepší ochranou před mrazem je totiž vhodná výsadba vhodných druhů a odrůd dřevin na vhodném místě. Zásadně volíme stanoviště na plném slunci a s dobrou drenáží. Nevhodné jsou půdy podmáčené a mrazové kotliny. Dokonce také platí, že na svazích a vyvýšených stanovištích se nedrží tolik studeného vzduchu jako naopak v nižších polohách. Na prvním místě je tedy volba pozemku pro zahradu, respektive sad, na druhém hledání správných míst pro výsadbu dřevin a na třetím volba druhů a odrůd. Určitě se vyplatí pozorovat mikroklima na pozemku a osvojit si jasně dané zákonitosti. Ne náhodou vinaři preferují jižní svahy, moc dobře vědí, že zde réva dozrává nejlépe. Pokud je v blízkosti zahrady nějaká vodní plocha, vyplatí se vysadit ovocné dřeviny co nejblíže k ní. Proč? Protože vodní plochy zmírňují teplotní extrémy. Dovedou uvolňovat akumulované teplo za chladných nocí a naopak absorbovat přebytečné teplo za dne, čímž snižují riziko poškození ovocných dřevin mrazíky. Ale pozor, řeky a potoky dělají pravý opak. Voda zde neustále proudí, je stále ledová, proto také najdeme mrazové kotliny nejčastěji v jejich blízkosti. Historicky nejnižší naměřená teplota na našem území byla u koryta Vltavy nedaleko Litvínovic, což je obec na okraji Českých Budějovic v jižních Čechách (– 42,2 °Celsia). Mráz nemusí být sám o sobě až takový problém, pokud netrvá dlouho, jako ledový vítr. Na volném prostranství je proto třeba vytvořit větrolamy. Jak? Jednoduše výsadbou řad keřů a stromů na severní a západní straně, odkud ledové vichry nejčastěji převládají. Klidně i několik pater počínaje směrem od jihu vyššími trvalkami, následovat budou nižší keře, za nimi vyšší a nakonec pozemek uzavřou stromy.Volíme zásadně husté a především stálezelené druhy keřů, v zimě jsou ty opadavé minimálně účinné. A než to všechno vyroste, určitě sáhněte po dočasných bariérách, například upevněte na plot jutovinu. Podobné překážky zlepší mikroklima a vytvoří stabilnější teploty. Bílou netkanou textilii zná určitě každý zahrádkář. A pokud chce před mrazíky ochránit hlavně nižší, menší dřeviny, tedy ovocné keře a mladší stromky, musí si netkanky pořídit dostatek a pravidelně ji také obměňovat, respektive nejdéle pod dvou až třech letech vyhodit do plastového odpadu a koupit novou, protože rychle ztrácí své izolační schopnosti. Není to ale nijak závratně drahé, proto není na místě strach z obsahu peněženky. Jediné, co je pak třeba udělat, je důkladné připevnění netkané textilie, aby ji vítr neroztrhal a neodnesl.Hodit se ale mohou za mrazů i lehké plachty a jiné materiály. Kryt lze dokonce konstruovat jako jakýsi deštník, kterým rostlinu zaklopíme. Fólie určená pro fóliovníky? Proč ne, hodí se cokoli, co je po ruce. Jen dobrý pozor, až se zase oteplí, musíme dřeviny osvobodit. Navíc je třeba, aby cirkuloval vzduch. Prostě a jednoduše, dlouhodobé obalení igelitem dřevinám uškodí, riziko šíření plísní bude vysoké. A jak funguje právě deštníkovitý protimrazový kryt, nikoli pouhé obalení větví? Země (půda) za dne absorbuje teplo a v noci, kdy teploty klesají, teplo zase uvolňuje. Kryt dřeviny teplo zadrží, ne na věky, ale na dostatečně dlouhou dobu. Další možností je umístit pod koruny stromů kbelíky s vodou, voda bude s klesající teplotou stejně jako půda uvolňovat teplo, které přes den získala. Ano, jsou to jenom drobné stupně Celsia, ale zabere to. Alespoň trochu. Za opravdu vysokého rizika ano, ale bude to drahé. A jelikož ohně nejsou zrovna příliš bezpečné a musí se udržovat celou noc, vhodnější budou přenosné ohřívače a lampy. Ovšem spotřeba energie bude vysoká a je vůbec otázkou, jestli se takové počínání může vyplatit. Cílem určitě není vypěstovat jablko za stovku a více. Okolí stromu je dobré před mrazíky zalévat, půda prostě musí být dostatečně vlhká. Odborníci také hovoří o strategii zavlažování. Voda pomáhá udržet teplo v půdě, nesmíme ale naopak půdu přemokřit. Ideální je udržovat relativně stálou úroveň vlhkosti.A s poslední radou souvisí ještě jedna, mulčujte půdu pod stromy, ale ne až ke kmeni. Mulčování okolo základny stromu také pomáhá udržet stálou teplotu půdy a za klesajících teplot se pak z půdy uvolní více tepla. Stačit by měla vrstva mulče silná cca 5 až 10 cm. A ještě jednou opakujeme, držte mulč kousek od kmene, přímo ke kmeni nepatří nikdy. Podobně jako mulč fungují i půdokryvné rostliny okolo stromů a keřů. Vysazujte je, važte si jich, pomohou zachránit vaši úrodu ovoce.Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz
