Stěhovali se sem za prací a bydlením, víno je nějak extra nelákalo. Jenže malebné městečko, vtištěné mezi údolí kantonu Valais, je poprvé zmiňováno kronikáři v roce 1084. A jak jinak než v souvislosti s vinařstvím. Byla to prostě charakteristická součást regionu. Ostatně, i k jimi nabyté parcele kromě zahrady malý vinohrad patřil. I když tedy vínu nefandí, akceptovali, že jistým způsobem se bude muset tradice odrazit i na podobě jejich domu. Novostavby, která měla skrze motivy vinice lépe splynout se svým okolím. Proto celý projekt rodinného domu reinterpretuje atributy vinařských bud, a tváří se být jednou z nich. Utváří jej pevný sokl betonového podkladu, opěrných zdí strukturujících krajinu. A na něj pak navazují konstrukce ze surového dřeva, které nápadně připomínají prvky vinařských staveb. Tedy vinařských staveb typických právě pro tento region. Plůtky a výplety, vedení hlav a hroznů, mřížoví, trelisy, rošty a podesty. Na první pohled tak rodinný dům skutečně připomíná objekt lisovny vinařského provozu. Jeho rysy jsou vstřícně jednoduché, přehledné a srozumitelné. Od betonového základu (v němž se kryje prostorný suterén), přes vylehčený objem dřevěné fasády – nápadné pohyblivými zástěnami v kolejničkách usazených roštů – až po prostou střechu z hliníkového plechu. Dům na vinici nevypadá masivně, přesto uvnitř svých podlaží nabízí 300 m2 užitné plochy. Jeho volnou součástí je i přidružená část s venkovní místností/krytou terasou s posezením. Tam se dá jako ve venkovním obývacím pokoji posedět. A třeba pít víno, když už to jinak nejde. Až na tuto surově výraznou kostku je sám dům velmi vzdušný, prodyšný. Příjemný svou rozvolněností. Zvlášť, když se v přízemí domu otevřou všechny průniky a vstupy. O to větší překvapení pak uchystá prohlídka jeho rázem zvenčí prosvětleného interiéru. Dům těží z místy zdvojené výšky stropů, prostorných místností a výhledů. To, co zvenku působí dojmem utilitární stavby, je velmi propracovaným rodinným domem s veškerým vybavením. Pod velkorysou výškou tenkého trámového stropu se obytný prostor točí kolem centrálního nábytku, který ladí s celkovým provedením. Na Domu na vinici je sympatické to, že byť s vinařstvím nijak nesouvisí, zdařile emuluje prvky typické pro vinařský region a používá je opakovaně, ale v jiném uspořádání. Díky tomu skvěle zapadá do místního terroir, přírodních podmínek konkrétního místa. V podobném duchu by se daly rozvíjet i další regionálně typické prvky na novostavbách z jiných regionů.Materiály: Studio Francois NantermodFoto-kredit: Séverin Malaud
