Bydlení ve Florencii je snad ještě dražší než v Praze a pro mladé lidi není jednoduché si pořídit ani malý byt. Proto měl mladý italský pár velké štěstí, když narazil v samotném centru města na menší starý byt za velmi dobrou cenu. Původně si přáli trochu větší startovací bydlení, ale doufali, že s pomocí zkušených designérů se jim podaří prostor maximálně využít a vejde se do něj vše, co potřebují. Vzali absenci metrů čtverečních jako příležitost vytvořit něco nového a byt v srdci Florencie, charakterizovaný malými prostory, změnili k nepoznání. Celková obytná plocha bytu je 50 m2, což by nemuselo vypadat jako příliš malý prostor, byt je ale dvoupodlažní. Rozdělení 50 m2 do dvou pater byt opticky zmenšuje a nezbytné schody do vyššího patra ubírají na místě. Původně byl celý prostor bytu naprosto nevhodně rozdělen na několik malých místností, a proto musel být oproti původnímu stavu kompletně přestavěn. Byly zbořeny téměř všechny příčky i schody, čímž se uvolnila spousta místa. Vybavení je celé šité na míru a jeho doslova milimetrová přesnost dala obyvatelům více místa k životu. Vstupní dveře se otevírají přímo do překvapivě velké místnosti využívané jako obývák. Tomu dominuje bíle lakovaná dřevěná lavice, která se táhne přes celou stěnu. Tvoří podklad pro velkou pohovku na míru s džínovými polštáři. Konec lavice je využit jako květinový koutek, který svými vzrostlými květinami překvapivě oživuje nové bydlení. Nástěnná knihovna nad lavicí, rovněž vyrobená ze stejně lakovaného dřeva, plynule propojuje spodní a horní místnosti a dodává pokoji charakter. Protilehlá stěna nese kromě televize také schody vedoucí do horního patra. Schody zabudované do stěny působí lehce i díky částečné absenci zábradlí a minimalizují svůj vliv na vnímání bytu. Na obývací pokoj plynule navazuje světlá kuchyň, která je od něj oddělena kulatým obloukem, z jedné strany modrým, z druhé bílým, aby ladil s danými místnostmi. Neobvyklý oblouk charakterizuje a oživuje obývák i kuchyň. Bílá kuchyň na bílé stěně působí harmonicky a nijak nenarušuje návaznost obou místností. Součástí kuchyně je malý jídelní stolek u okna s výhledem na florentské věže. V zadní části místnosti je malý špajz na ukládání potravin, což majitelům ušetří místo v kuchyňských skříňkách a minimalizuje jejich počet. Kromě kuchyně a obývacího pokoje se architektům podařilo do skrytých zákoutí spodního patra umístit malou šatnu na odkládání oblečení. Horní patro slouží ke spaní. Skleněné zábradlí poskytuje této galerii bezpečnou ochranu a zároveň vymezuje prostory lehce a diskrétně. Jeho průhlednost a propustnost světla také přispívají k vytvoření jedinečné harmonické místnosti. Klenotem bytu je malé okénko, kterým můžete obdivovat kopuli renesančního kostela Santo Spirito. Za ložnicí je ukryta koupelna se záchodem a ještě jedna prostornější šatna. Jsou to jediné místnosti v bytě skryté za zavřenými dveřmi. Výběr materiálů, barev a povrchových úprav je dán potřebou maximalizovat stálost světla a desaturovat prostor zesílením vnímání hloubky místnosti. Dřevěné parkety opticky zvětšují povrch a pomáhají prosvětlit celý byt, a to i díky zvolenému přírodnímu odstínu. V celém obydlí byla upřednostněna paleta světlých jemných barev, s výjimkou indigově modré stěny a odpovídající pohovky, které naopak celý projekt charakterizují. Pozornost věnovaná detailům se odráží také ve výběru nábytku. V bytě ho není mnoho, aby nezabíral mnoho místa, ale jedná se o skutečné designové kousky od významných návrhářů.Zdroj: Pierattelli ArchitettureFoto: Iuri Niccolai