Co souvisí s měřením radonu? Měření radonu u nás smějí provádět pouze firmy s potřebným povolením Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Vše se řídí Atomovým zákonem č. 18/1997 Sb, který byl rozšířen vyhláškou č. 307/2002 Sb. Ta stanovuje únosnou mez zamoření objektu radonem a jeho rozpadovými prvky. Přípustná hodnota je pro stávající zástavbu stanovena na 400 Bq/m3 a pro novou plánovanou výstavbu je pak poloviční, tedy 200 Bq/m3. 1 Bq (becquerel) je jednotkou vyjadřující objemovou aktivitu radonu. 1Bq/m3 vyjadřuje jeden radioaktivní rozpad za jednu sekundu v 1 m3 radioaktivní látky. Principem metod měření radonu je detekce ionizujícího záření. Půdní vzduch je odebírán z půdního profilu v hloubce 0,8 až 1 m odběrovými sondami (takzvanou metodou ztraceného hrotu). Půdní vzduch obsahující určité množství radonu a jeho rozpadových prvků se převede do scintilačních komor, kde přístroj zaznamenává a vyhodnotí počet fotonových záblesků. Na základě výsledků se poté určí radonový index a stanoví se plynopropustnost dané půdy. Je-li zjištěn nízký radonový index, můžete zůstat v klidu. Střední a vysoký index již však vyžaduje ochranná opatření eliminující průnik radonu. V interiérech objektů je potom radon detekován zcela odlišným způsobem, za pomoci měřicích přístrojů. Povinnost zajistit radonový průzkum přitom nepředstavuje žádnou velkou investici, u rodinných domů se pohybuje v řádu tisíců korun. Existují tři základní zdroje radonu Dominantním zdrojem radonu je geologické podloží, odkud radon migruje a rozptyluje se do atmosféry. Základy či základová deska nového domu však tvoří překážku, která způsobuje hromadění radonu a jeho zvyšující se koncentraci. Dům tak nasává radon z geologického podloží. ten se po proniknutí do obytných místností rovnoměrně rozptýlí a je ho následně možné vyvětrat. Udává se, že česká kotlina patří v globálu k lokalitám s největší koncentrací uranových rud a tím pádem zde existují rozsáhlé oblasti se zvýšeným výskytem vyvěrajícího radonu. Radon je rozpustný i ve vodě, dalším jeho zdrojem je proto také voda podzemní. K uvolňování plynu tak dochází v objektech zásobování pitnou či užitkovou vodou. Radon se do interiéru dostává například při sprchování či praní. Je ale nutné zmínit, že tento zdroj není nijak významný. Posledním nejběžnějším zdrojem je použitý stavební materiál. V menším množství se může radon uvolňovat z použitého stavebního materiálu, zejména s obsahem popílku. Existuje účinná ochrana proti radonu? Existují dva základní pohledy na protiradonová opatření staveb. Používá se buď aktivní či pasivní ochrana. Pasivní ochrana představuje instalaci protiradonových izolací do podlah a základových desek. Aktivní ochrana spočívá v trvalém odvětrání jednotlivých místností pomocí řízené ventilace. Jedná se o efektivní, avšak vysoce energeticky náročný způsob ochrany. Mnohem častěji se proto k ochraně objektů využívá instalace plynotěsné izolace, která je jednorázovou investicí. Protiradonových izolací nabízí současný trh celou řadu a rozhodně je z čeho vybírat. Všichni dobře víme, že zdraví si nikdo z nás nekoupí. Proto bychom měli při koupi pozemku či stavbě rodinného domu myslet právě na zdraví své a svých nejbližších. Nepodceňujte proto radonové zatížení a obraťte se na odbornou firmu, která nejenže zjistí radonový index, ale v případě potřeby navrhne i efektivní a přitom ekonomické řešení protiradonových opatření.