Káva – vlastně takzvaný lógr, kávová sedlina, čili upražená a namletá káva, která již byla vyextrahovaná či vyluhovaná. Káva použitá, kterou kdybyste znova zalili horkou vodou, chutnalo by to jako odvar z namočených ponožek. Rostlinám to ale stačí. Určitě ale nemůžete ráno spustit svůj automatický kávovar tolikrát, s kolika pokojovými rostlinami byste chtěli posnídat. Lógr z kávy je pro rostliny skvělým hnojivem, ale ne univerzálním a nesmí být jediné. A to ještě musí splnit ten předpoklad, že půjde o naprosto čistý lógr bez cukru, zbytků mléka či smetany a dalších přísad včetně umělých sladidel. Ovšem právě tento předpoklad nám plní moderní automatické kávovary, které se i v domácnostech rozmáhají stále více a lógru jako odpadu produkují i v menších rodinách každý týden značné množství. Použít však lze i lógr z klasického presovače, nikoli však z překapávačů na kapsle, protože v obsahu kapslí mohou být různé příměsi, které by rostlinám škodily. Použít lze také lógr z tradiční kávy turecké, pokud ji ale pijeme takzvaně syrovou, tedy opět bez mléka či smetany a cukru. Lógr obsahuje mnoho pro rostliny důležitých prvků. Předně dusík, hořčík a draslík, potom i vápník, železo, chrom a fosfor. Navíc záleží i na obsahu chemických prvků ve vodě včetně minerálů a prvků stopových. Někde je to hodně vápna, jinde železa a pokud lógr naředíte vodou dešťovou, pak především vzdušného dusíku. A právě zde je první problém. Přílišným hnojením kávovou sedlinou, tedy lógrem, bychom zbytečně zvyšovali obsah dusíku v půdě (substrátu). Především pro rostliny v mobilních nádobách by to mohlo být fatální. Tvořily by hlavně rostlinnou hmotu, ale vůbec by už nemusely kvést, navíc by se staly méně odolnými vůči chorobám a škůdcům, narušen by byl mikrobiální život v půdě. Druhým problémem je pH. Většina rostlin preferuje pH neutrální až mírně kyselé, ovšem kávová sedlina má pH od 5,2 (pravda, až do 6,9 v závislosti na odrůdě a přípravě, většinou je ale pH kávy velmi nízké). Čím je pH nižší, tím je půda kyselejší a neustálým přidáváním hnojiva pH okolo 5 bychom mnohé rostliny doslova umořili překyselením. Ideální pH pro většinu rostlin je 5,8 až 7, přičemž 7 je pH neutrální. Než měřit průměrné pH postupně nastřádaného a případně i nasušeného lógru, to je jednodušší jej smísit se zeminou, nebo připravit roztok, kdy použijeme odstátou vodu vodovodní. Ta má totiž obvykle pH mírně zásadité, navíc již neobsahuje další dusík. Nižší pH lógru tak ředíme vyšším pH vodovodní vody. Rostliny tedy lógrem můžeme hnojit, ale nejlépe dosti ředěným a nejvýše jednou za týden až tři týdny v závislosti na koncentraci lógru. Každé ráno prostě s rostlinami svou kávu neposnídáte. V bytech se také určitě nedoporučuje pouhé přisypávání sušeného lógru pokojovkám a jeho zalévání, jelikož bychom si vytvořili množírnu octomilek. Ono je vlastně i v zahradě vůbec nejlepší postupně přidávat veškerý lógr do kompostu a později při jeho přeházení přes síto získáme cennou hmotu velmi komplexního složení. Právě i díky lógru, ale i vaječným skořápkám a rostlinnému odpadu z kuchyně i zahrady. Kyselost kompostu se neutralizuje občasným přihozením vápna. I v zahradě však můžeme lógr nejlépe smíšený se zeminou přidávat přímo k různým rostlinám. A světe div se, především k těm kyselomilnějším, které mají zároveň vyšší nároky na dusík. A když pak zalijeme dešťovkou a přidáme ještě hrabanku (rozkládající se jehličí, vlastně obdobu listovky, ale o dost kyselejší), naše borůvky, hortenzie, azalky, rododendrony, kapradiny, vřesy a brusinky si jen zachrochtají blahem. Trochu lógru můžeme občas přidat i gardéniím, gladiolám, hyacintům, netýkavkám, begóniím, růžím a dokonce i rajčatům a jahodám. Prý je lógr v menší míře vhodný i pro trávníky – stačí rozsypat po ploše. Z dalších rostlin lógr zachutná orchidejím, dokonce jím podpoříme kvetení orchidejí, dále toulcovkám, bramboříkům, filodendronům, šplhavnicím, broméliím, aloe, můrovcům a africkým fialkám.Určitě lógr příliš nechutná sukulentům s výjimkou tlustice vejčité a vánočního kaktusu. Dále hledíkům, jukám, oleandrům, karafiátům a šeříkům. A pak i druhům rostoucím běžně na alkalických půdách, z koření třeba majoránce, oreganu, tymiánu a mateřídoušce, z dalších rostlin třeba levandulím a vinné révě.Hnojení kávovou sedlinou též není vhodné pro půdy a substráty, do kterých sejeme semínka či sázíme malé sazeničky. Kofein totiž potlačuje jejich růst. Platí tedy, že stejně jako káva není vhodná pro malé děti, není vhodná i pro klíčící a mladé a teprve se vyvíjející rostliny. A na závěr ještě jeden bonus lógru, dovede totiž odpuzovat některé škůdce. Například mšice, molice, mravence, do určité míry i slimáky a také některé housenky. Ovšem v těchto případech je třeba vytvořit roztok, který aplikujeme rozprašovačem na listy rostlin. Pokud se rozhodnete hnojit lógrem, určitě to dělejte jen ve vegetačním období, většina rostlin se v zimě téměř vůbec nehnojí žádnými hnojivy. A znova opakuji, nejlepší způsob využití lógru je jeho přisypání do bioodpadu a kompostování. Pozitivum to má ještě jedno, lógr není třeba sušit, prostě pravidelně vysypáváme na kompost obsah nádoby s bioodpadem včetně lógru. A skutečné snídání kávy s rostlinami? Ano, i to je doslova jednou za čas možné. Místo jedné kávy pro sebe nechte svůj automatický kávovar uvařit ještě jednu. Tu rovnou zřeďte studenou vodou, klidně v poměru 1:5 a nechte ještě vychladnout. Sotva svou kávu bez mléka, smetany a cukru vypijete vy sami, malinko roztoku nalijte každé kyselomilné pokojovce. Pozor však, jen jednou za dva až tři týdny. A pokud si chcete s nějakou rostlinou vychutnat trochu kávy každý den, zaměřte se na pěstování většího množství kyselomilných pokojových rostlin a rozdělte si je do čtrnácti denního cyklu. Vaše přítelkyně se vám za takovou snídani jednou za 14 dní rozhodně odmění. Pokaždé jiné.Moje žena právě dodává: „Já jim vždycky přilévám tu vodu, jak se čistí kávovar, ta také obsahuje ještě trochu kávy, ale je to již hodně ředěné. Lógr házím na kompost.“Zdroj: gourmetkava.cz, receptyprimanapadu.cz, nasezahrada.com, kavadokapsy.cz, ČESKÉSTAVBY.cz