I v historickém jádru na první pohled vidíme jiný životní styl, než známe z našich měst. Město celkově razí progresivní udržitelnou politiku, jak co se týče snižování emisí skleníkových plynů, tak i podporu sociálně funkční společnosti. Pro snižování automobilové dopravy se rozhodlo městskou mobilitu opřít o efektivní tramvajovou síť, cyklistiku a pěší dopravu. Řada hlavních ulic s obchody a službami se stala pěšími zónami, a i v důležitých dopravních tepnách radnice výrazně snížila průjezdnou rychlost. Výsledek je ten, že veřejný prostor je plný lidí, kteří se necítí ohroženi, a užívají si městský život, nakupují na trzích, nebo prostě si jen svojí trasu po městě vychutnávají jako procházku. Pokud chcete obyvatele přesvědčit k alternativnímu řešení, například redukci aut, musíte jim nabídnout vhodnou alternativu v dostupné veřejné dopravě, a ukázat jim benefity, jaké to pro ně má, včetně jejich zdraví. Vysoká efektivnost dopravy pak následně vyžaduje moderní dopravní multimodální uzly, které umožňují křížení různých tipů dopravy. Radnice si zároveň uvědomuje, že musí jít občanům příkladem, a tak i nová budova radnice, i když není úplně v centru, je skvěle dostupná na kole nebo tramvají. Zároveň je to první veřejná energeticky plusová stavba v Evropě. A pro případ, že byste potřebovali někdy auto, tak máte na výběr hned z několika car-sharingových společností, které podporuje městská strategie. Na konci letošního srpna uspořádalo Centrum pasivního domu exkurzi do této zelené laboratoře. Výprava, která čítala několik stavebních odborníků, městských zastupitelů a architektů, podnikla velmi rychlý, ale intenzivní průzkum jak historického centra města, tak ekologických čtvrtí Rieselfeld a Vauban. Do prohlídky však byly zahrnuty i menší celky jako ekologický development Gutletmatten, nebo nová budova radnice.„Mnoho evropských i světových měst soutěží v tom, do jaké míry jsou udržitelná, zelená, ekologická či dokonce bezemisní a díky tomu se můžeme inspirovat přímo v terénu. Tuhle cestu jsme podnikli s jádrem expertního týmu pracujícím na ukázkové čtvrti budoucnosti, která již brzy vyroste v jihomoravských Židlochovicích,“ vysvětluje Tomáš Vanický, ředitel Centra pasivního domu a dodává: „V blízkosti Freiburgu měla v 70. letech minulého století vyrůst jaderná elektrárna. Tehdy se obyvatelé rozhodli pro uhlíkovou neutralitu a budování cesty k ní. Unikátnost tohoto konceptu spočívá v zapojování obyvatel do tvorby jejich budoucích domovů od samého počátku, stejně jako to nyní děláme v Židlochovicích. Inspirativní je bezpochyby i požadavek pro veškerou novou výstavbu, který musí být v pasivním standardu, a to nejen pro vytvoření podmínek zdravého vnitřního prostředí a podporu sociální bezpečnosti obyvatel, ale i z důvodu celkové energetické koncepce města a jeho dopadů na životní prostředí.“ Podle starosty Židlochovic Jana Vituly by měla stavba plánované udržitelné čtvrti nazvané Líchy započít v roce 2022. „Chceme jít naproti soběstačnosti a také využít řadu moderních technologií. Čtvrtě ve Freiburgu bereme jako referenční příklady, podobně inspirativní bychom chtěli být v českém prostředí i v případě naší čtvrti Líchy. Věříme, že může výrazně napomoci k rozvoji celého města, kromě ekologických prvků a smart řešení je pro nás důležitý také sociologický aspekt. Díky této atraktivní možnosti bydlení chceme do Židlochovic přilákat některé nedostatkové profese, pracovat hodláme i s prvky sdíleného bydlení. Židlochovické Líchy by tak měly být v celé řadě věcí nejen na jižní Moravě, ale v celém Česku naprosto unikátní,“ řekl Jan Vitula. Druhá část exkurze se zaměřila na nové ekologické čtvrti Rieselfeld a Vauban, které jsou ukázkou udržitelného bydlení a budování sociálně udržitelné společnosti. Lokality, které obsahují rezidenční komplexy, staví jednoznačně na vysoké hustotě osídlení - vícepatrových domech, energetické efektivnosti – solární elektrárny a vodíkové technologie, a kvalitě sdílených zelených ploch, vnitrobloků a celkového veřejného prostoru. Sociální udržitelnost je zde vytvářena mixem skupin, které se podílejí na plánování, výstavbě i obývání lokalit. Najdeme zde od drobných investorů, baugruppe, až po sociální a městské byty. Přitom tyto různé skupiny nejen sdílí spolu prostory zahrad a vnitrobloků, ale jsou i partnery pro radnici při plánování a určování priorit. Eliminace osobních automobilů má i zde pozitivní vliv na absenci podzemních parkovišť, což podporuje přirozené zasakování dešťových srážek a vodní management. „Z Brna jsme ujeli jen něco přes 800 kilometrů, ale mám dojem, že jsme přistáli na jiné planetě. Na planetě, kde bydlení je relativně dostupné, kde domy nemusí mít ploty do ulice, kde tramvaj jezdí ve stromořadí a v zeleném pásu, kde v tramvajové smyčce stojí dům (obytný dům!), kde soukromý developer ponechá část pozemku pro veřejné využití, kde zkrátka řada věcí funguje jinak. Vlastně jen dvě věci jsou podobné jako na naší rodné planetě - gravitace a nájemné v bytech,“ komentuje své pocity z exkurze městský architekt Židlochovic Pavel Jura. Naši západní sousedé tedy jasně ukazují, že naše budoucnost není pouze o technických řešeních, ale především o stanovení priorit, komunikaci a participaci všech stran. I když udržitelné čtvrtě nepůsobí na první pohled jako estetické skvosty, a domy mají dávku jisté rigidnosti, kvalita uvnitř domů a bloků je ale nesporná. A ta je i prioritou. Stavební hmoty jsou doplněné všude přítomnou zelení – na střechách, fasádách, balkonech i v ulicích, a tak zde vzniká určitý nový typ charakteru, který je člověku příjemný a blízký. „Návrat z Freiburgu do našeho zakletého království nebyl lehký,“ hodnotí cestu architekt David Mareš z pražského ateliéru třiarchitekti. „Volíme si špatné lídry, pod vlivem korporací jsme uvěřili, že čistá energetika není možná, modře blouzníme o tom, že svoboda je všude dojet a zaparkovat autem a že dostupné bydlení nebo životní prostředí vyřeší trh. Máme co dohánět. To ticho a čerstvý vzduch, jako ve čtvrti Freiburg - Vauban, kde se lidé dohodli, že nebudou mít auta, by za to ale určitě stálo.“ I za dvoudenní exkurzi se dá pochytit mnohé, z čeho Freiburg nejen těží svou slávu, ale i spokojený život obyvatel. Naše další počínání by již nemělo být jen sledování vhodných příkladů, ale přenesení jich do naší běžné praxe. Jednou z nich je bezesporu Deklarace udržitelnosti, která byla vydána loni v létě a pod kterou mezi signatáři najdete jména architektů jako Ondřej Chybík, Dalibor Borák, David Kotek, Aleš Brotánek, Jan Márton, Marek Dohelský a Jan Soukup. Poslední jmenovaný vede iniciativní skupinu, která aktivně naplňuje cíle deklarace a mapuje současnou informovanost, ale i požadavky a priority napříč oborem. Garantem holistického přístupu je ČKA, a to ve spolupráci s ostatními profesními organizacemi. „Pokud chceme, aby se stavebnictví stalo součástí udržitelného přístupu k naší planetě a přispívalo ke zlepšení stavu životního prostředí našich měst a obcí, musíme změnit model chování všech účastníků stavebního procesu. A že to opravdu jde, ukážeme na projektu čtvrti Líchy,“ uzavírá téma Vanický, který Deklaraci s uznávanými kolegy z oboru loni připravoval.Autoři: Ing. arch. Karolína Vojáčková a Centrum pasivního domu, z.s. Centrum pasivního domu (CPD)Oborové sdružení Centrum pasivního domu již 15 let iniciuje změny, které budoucím generacím přenechají zdravý prostor pro život. Dělá velmi přínosnou osvětu zdravému a úspornému bydlení. Kromě toho, že sdružuje ověřené a kvalitní firmy v oboru a vzdělává odbornou veřejnost, radí a pomáhá i stavebníkům, kteří se při výstavbě nebo rekonstrukci rozhodli myslet nejen na energetickou vyváženost, ale i zdraví a šetrnost vůči všem zdrojům. Nezapomíná ani na programy pro děti. Dodnes je nejvýznamnější a nejrozsáhlejší odbornou platformou v Česku, která podněcuje a moderuje diskusi v oblasti výstavby budov v pasivním standardu mezi expertní i laickou veřejností. V létě 2019 Iniciovala vznik Deklarace udržitelnosti.
