Svou skladbou ani dispozicemi se byt příliš nelišil od toho, co by se ve Vršovicích dalo čekat. Třiašedesát metrů užitné plochy bytu jej řadilo ke klasickému průměru, k němuž je třeba ještě přičíst až nemile vysoké stropy. Ty odpovídaly tomu, jak se na počátku 20. století – kdy činžovní dům, v němž se byt nachází – vznikl. A právě někde v té neshodě se současnými požadavky, v tom, že 63 metrů čtverečních není zase tak moc a že vzhlednost vysokých strop jde na úkor využitelnosti, se začal rodit plán na změnu. Jistou inspirací pro projekt přitom byla původní špaletová okna. Ta totiž dávala vidět, že dřevo osazené ve funkčních prvcích dodává bydlení sympatický charakter. Kdyby to dřevo nebylo zašlé, ale pocházelo například ze svěže barevné americké jedle? Hned by to vypadalo veseleji, moderněji. A světleji. Požadavek na světlost obytného prostoru byl pro klienty/majitele klíčový. Potřeba bylo též, aby si tu své zákoutí mohli najít všichni obyvatelé bytu. Ti dospělí i ti malí. Architektky ze studia Plus One Architects (v sestavě Petra Ciencialová a Kateřina Průchová) připouští, že rozvržení dispozice dlouho hledaly. „Vzniklo velké množství variant, ale díky dlouhému a vytrvalému procesu jsme nakonec dospěly k finální variantě, která těší jak majitele, tak i nás,“ dodávají. Všechno to šlo hezky krok za krokem, neuspěchaně. Ale k velkému cíli. Z původní dispozice tak ve finále zůstaly jen nosné stěny, byť ani ty se neubránily několika zásahům. Obytný prostor se již od vstupu rozlévá celou dispozicí a lze jej do budoucna jednoduše zvětšovat a rozšiřovat. Třeba o další ložnici nebo pracovnu, podle toho, co čas přinese. Jedna strana bytu je volně průchozí, přičemž závěsy po jejím obvodě dodávají bytu jistou intimitu a domáckou útulnost. Druhá polovina bytu patří dětskému pokoji. A minimalistické lež potřebám mladé rodiny postačující koupelně. Podlažní plocha dětského pokoje není úplně velkorysá, ale tuto nevýhodu dostatečně kompenzuje patro na spaní schované nad „kumbálem“. Okénko u postele slouží pro lepší cirkulaci vzduchu ale i komunikaci s ostatními členy rodiny. Je to hravé a dětem to dělá radost, protože do prostoru to vnáší prvek čistě k jejich užitku. Není to jen byt dospěláků s dětmi. Je to malé osobité místo pro děti. Jak dodávají architekty, lehkým překvapením při vstupu do bytu může být úplná absence stropních světel – jedinou výjimkou je lustr nad jídelním stolem. Všechna ostatní světla jsou zakomponována v nábytku, přičemž světelný zdroj není vidět a jeho intenzita se přizpůsobuje denní či noční době.Zdroj: Plus One ArchitectsFoto: Radek Úlehla
