Požadavky na životní prostor stále rostou a s nimi se zvyšují také nároky na svislé stěnové konstrukce. Specifickou kategorii tvoří podkrovní příčky, které musí splňovat několik funkcí. Kromě vymezení a rozčlenění prostoru mají co nejlépe izolovat hluk z ostatních místností, zajišťovat protipožární funkci (omezit šíření případného požáru) a v případě oddělení obytného prostoru od půdy se samozřejmě klade důraz i na tepelně izolační schopnosti příček. Přitom příčky slouží i jako prostor pro vedení rozvodů, nejčastěji elektřiny, vody, počítačové sítě či televize. Materiál Při volbě materiálu bychom měli zohlednit charakteristické mikroklima podkroví. S jakými materiály se v půdních vestavbách pracuje nejčastěji? Rozhodně záleží na dosavadním stavu stavby a na tom, jaký charakter bude vestavba mít. Někdy lze navázat na ucelenou koncepci stavby, jindy je lépe využít propracovaná systémová řešení renomovaných výrobců. Výrobci se snaží nabídnout systémy nenáročné na realizaci, které šetří čas i peníze. Hlavní roli hraje sádrokarton a jeho využití v podobě lehkých a snadno realizovatelných příček. Na druhou stranu mohou být zajímavým řešením i skleněné tvárnice, které v podkroví pomohou udržet více světla. Časté jsou i dřevěné obklady konstrukce příčky namísto sádrokartonu, nejčastěji z palubek. Zásadní limity vždy udává stav stropní konstrukce a její dispozice. Proto pro podkrovní vestavbu nelze vždy použít jakýkoli z materiálů. Výborné akustické vlastnosti by nabízela klasická plná cihla, bohužel ji však limituje poměrně vysoká hmotnost a často i náročnost výstavby mokrou cestou včetně nadměrného objemu odpadu. Právě z tohoto důvodu se ke slovu dostávají vylehčené stavební prvky: dutinami vyplněné cihly a tvárnice s přesnými rozměrovými parametry a snadným systémem realizace. Další použitelnou variantou jsou pórobetonové tvárnice s nízkou hmotností (například YTONG), které lze pořídit v různých tloušťkách. Ke slabinám pórobetonu ale patří horší zvukově izolační vlastnosti. Tyto lehké instalační systémy se využívají například pro koupelny, kde umožňují bezproblémové uchycení sanitární keramiky. V hlavní roli je sádrokarton Nejvhodnějším materiálem je sádrokarton. Minimálně zatíží stropní konstrukci a snadno se přizpůsobí nárokům šikmých a jinak tvarovaných ploch (běžné jsou různě tvarované sádrokartonové podhledy, které využívají i možností ohýbání sádrokartonu o menší tloušťce desek). Příčka se sádrokartonovými deskami, vyplněná minerální izolací, má dobré zvukově izolační vlastnosti. V nabídce některých výrobců najdeme dokonce druhy se zvýšenou zvukovou izolací. S deskami s nízkou hmotností se pracuje snadno, rychle a čistě díky principu suché výstavby. Do podkrovního prostoru se tak při výstavbě nedostává vlhkost. Použitím na konstrukce příček však v podkroví role sádrokartonu rozhodně nekončí. Efektivně i efektně jím obložíme šikmé stěny a stropní podhledy. Nenáročná je i úprava formátu desek. Kromě desek různých typů zahrnuje systém pro sádrokartonové konstrukce také ucelený sortiment spojovacích komponentů, profilů, kotev, pásků atd. Na sádrokartonové příčky jsou vázány specifické potřeby. Chceme-li na stěnu zavěsit nějaký předmět, musíme použít speciální hmoždinku. Těžší zařizovací předměty (skříňky, regály, umyvadla, …) pak kotvíme zásadně do konstrukce systému sádrokartonové příčky. Opatrní bychom měli být také při povrchových úpravách sádrokartonových desek. Podkrovní příčky a jejich funkce Kromě vymezení prostoru, kdy díky lehkým konstrukcím příček snadno změníme jeho dispozice, se od příček čeká především co nejlepší izolace zvuku. Hlavní charakteristikou použitého materiálu by měla být takzvaná vzduchová neprůzvučnost, čili schopnost chránit se před zvukem šířeným vzduchem. Protipožární ochrana sádrokartonových desek je typická odolností 15 , kterou zajistí materiály ze skupiny požární ochrany A či B. Zajímavou kapitolou je i akumulační schopnost podkrovních konstrukcí. Z tohoto úhlu pohledu více vyhovují materiály s vyšší akumulační schopností, které budou mít pozitivní vliv na tepelnou stabilitu podkroví. Nedostatečné množství akumulačních ploch patří ke klasickým problémům podkrovních bytů, které si v zimě nedovedou udržet teplo. A nižší schopnost akumulace je právě zásadní negativní vlastností právě sádrokartonu. Je proto vyvažována dostatečnou tepelnou izolací.
