Řízené větrání s rekuperací tedy zajistí dostatečný přísun čerstvého vzduchu, aniž by se z domu ztrácelo teplo. Rekuperace je vlastně obrazným synonymem nízkoenergetického bydlení. My tak dosáhneme zdravého bydlení s nízkou roční spotřebou energie. Rekuperční jednotku a rozvody lze přitom pořídit za cenu již od 90.000 korun včetně DPH. Výhody řízeného větrání s rekuperací vzduchuuspoří energii zpětným získáváním tepla s účinností až 90%chrání interiér před vnějšími pachy, pyly, hlukem (má prachové a pylové filtry)odvádí vnitřní odpadní vzduch včetně bakterií a nadměrného vlhkasnižuje vlhkost (slouží i jako odsavač par) a tedy i riziko vzniku plísnímá nastavitelné stupně větrání a jednotky jsou vyráběné v moderním provedení Princip rekuperaceOdpadní vzduch odcházející z domu prochází při větrání s rekuperací rekuperačním výměníkem. Zde předehřívá vzduch přícházející zvenčí. Odváděný (teplý) a přiváděný (chladný) vzduch jsou od sebe oddělené soustavou kanálků, které brání zpětnému pronikání pachů, přitom však umožňují výměnu tepla. Při obvyklé účinnosti rekuperace cca 85 až 90% je přiváděný vzduch předehřívaný třeba z -5 oC až na teplotu 19 - 20 oC, a to za průměrné interiérové teploty 22 oC. Úspory při rekuperaciKdybychom větrali okny, zaplatíme za vytápění interiéru na součtu provozních nákladů o 2.000 až 4.500 korun více, v závislosti na cenách konkrétní energie, kterou k vytápění využíváme. Vzduchotechnická rekuperační jednotka přitom spotřebuje pouze 280 až 320 kWh elektrické energie ročně. Ale pozor, samotná rekuperace vám dům nevytopí, teplo musí zajistit topná soustava! Roční spotřeba energie je v nízkoenergetickém domě s rekuperační jednotkou pouhých 40 kwh/m2. Součásti rekuperačního systémuKlíčovou součástí rekuperační jednotky je křížový výměník. Vyrábí se ze speciálního ultratenkého, ale nepropustného materiálu. Rekuperační výměníky jsou jako celek vyráběné z nepropustných kovů, nejčastěji slitin hliníku. Součástí jednotky je regulace přiváděného a odváděného vzduchu. Přitom lze nastavit i vyšší přívod vzduchu oproti tomu odváděnému, čímž zabráníme pronikání pachů a jiných částic do interiéru. Součástí rekuperačních jednotek bývá i vzduchová klapka. Ta umožní procházení vzduchu jednotkou mimo rekuperační výměník, hovoříme o takzvaném bypassu. V takovém případě „pouze“ větráme, pokud jsou vnitřní a venkovní teploty podobné, v režimu topení je vnitřní teplota nižší než venkovní a v režimu chlazení je naopak vnitřní teplota vyšší než venkovní. Rekuperační jednotky jsou vybavené 2 filtry, umístěnými na odvodu a přívodu, pokaždé před výměníkem. Tímto umístěním filtrů je před nečistotami chráněn i samotný výměník, navíc tak bráníme snižování jeho účinnosti.Na rekuperační jednotku jsou napojené domovní rozvody vzduchu (potrubí), ukryté ve stropních podhledech a příčkách a na výstupech zakončené mřížkami. V podstatě jde o stejný systém rozvodů, jaký se používá při instalaci běžných klimatizačních jednotek. Rekuperace je navíc schopna plnit právě i roli klimatizace, pokud je to třeba. Je rekuperace skutečně nutná?K odpovědi lze dojít jednoduchou posloupností. Nízkoenergetický až pasivní standard bydlení vyžaduje současná legislativa, postupně bychom dle ní měli dojít až do bodu, kdy se jiné domy ani nebudou stavět. Ceny energií stále rostou, nebudeme nyní řešit důvody tohoto růstu, ale je tomu prostě tak. Roste tedy i poptávka po nízkoenergetickém a pasivním bydlení, v ČR pak roste i poptávka právě po dřevostavbách, i když jen pozvolna (oproti sousednímu Rakousku a Německu jde stále o malý podíl z celkové výstavby). Montované dřevostavby však lze postavit rychle a po celý rok, přitom právě v nízkoenergetickém a pasivním standardu, pohled na ně se u nás proto postupně mění, získávají na oblibě a roste po nich poptávka. Snaha o úsporu energií musí být vždy sloučením více dostupných opatření a právě rekopureace je jedním z nejúčinnějších. Nutná samozřejmě není, ale poskytuje za přijatelnou cenu značné úspory i komfort a proto je efektivním řešením. O nutnosti automatického větrání u novostaveb však na druhou stranu hovoří odborníci a má to svou logiku, způsob výstavby se v poslední době oproti té dřívější tradiční zásadně změnil. Riziko hluku způsobeného rekuperační jednotkouToto riziko je eliminováno umístěním jednotky mimo obytný prostor a instalací rozvodů (potrubí) po celém domě – hovoříme o rekuperaci centrální. Nedoporučuje se u rodinných domů a bytů instalovat rekuperační jednotky místní, které se umisťují přímo v místnostech či ve stěnách a řeší vždy pouze jednu místnost.Jak často je nutné interiér větrat?Každé dvě hodiny bychom měli větrat 3 až 10 minut. Při větrání přímo okny a dveřmi nám však teplo uniká, přestože se vzduch v místnoti po jejich zavření rychle vyhřeje (nestačí vychladnout stavební konstrukce a předměty). Omezit větrání však nelze, ve vzduchu se neustále hromadí škodlivé látky a my se vystavujeme riziku onemocnění. Navíc se ve vydýchaném vzduchu hromadí i vzdušná vlhkost, která zvyšuje potřebu vytápění. V kuchyni bychom měli každou hodinu vyměnit 100 m3 vzduchu, v koupelně 75 a třeba na WC 25. tato čísla platí po celý rok, v zimě přitom potřebujeme interiér vytápět, v létě klimatizovat. A obě funkce plní právě rekuperační jednotka.