Řez starších stromůŠtěpařským voskem ošetřujeme rány po řezu vždy, bez ohledu na to, kdy třešeň prořezáváme. Starší stromy zmlazujeme řezem každý rok, ovšem při sklizni jen jednou za tři roky. Hlavní větev může růst i nakřivo a často tak i roste, některé třešně mají více nakřivo rostoucích hlavních větví. I v případě, že se nám nakřivo rostoucí hlavní větev nelíbí, nezkracujeme ji ani neodstraňujeme. Uděláme to jedině v případě, že strom roste pouze do výšky. Starší stromy můžeme zmlazovat průřezem až o 40% objemu koruny. Ovšem takto radikálně zasáhneme nejčastěji do velmi starého strom. Řez můžeme provést i na podzim po opadu listí, ovšem nejvhodnější je pro peckoviny řez jarní, když strom vyžene pupeny. V tuto dobu probíhá rychleji hojení řezných ran a strom je dobře nastartován k nové sezóně, nasazení květů a úrodě.Na jaře je třeba řezat větve většího průměru (více jak 3 cm), které jsme na stromě nechali na podzim, kdy se řežou větve tenčí. Třešeň je známá tím, že má korunu do tvaru pyramidy a je třeba dbát na větší vzdálenost mezi hlavními větvemi, jelikož roste velmi bujně a větve by si navzájem stínily. A pozor – pokud bychom seřízli hlavní větev, vyrašily by nežádoucí výhony a snížila by se úroda. Při řezu musíme dodržet 3 zásady: koruna by měla být složena ze tří či čtyř hlavních větví (nejvýše pěti), vždy zachováváme větve, které rostou z těch hlavních pod úhlem 45o a zbytečně nezkracujeme nové výhony – zkrátíme pouze ty, které jsou delší jak 60 cm.Před řezem je dobré prohlédnout si strom z dálky. Uvidíme nejlépe, která větev je nejslabší a která nejsilnější. Tu nejslabší zkrátíme a podle toho symetricky upravíme ostatní větve. Základní kosterní větve by měly být v úhlu 45°, pod větším úhlem je nenecháváme – takové větve odstraňujeme. Ovšem na malou zahradu si třešeň nepořizujte, hodí se na velké zahrady, jelikož dosahuje časem velkého vzrůstu. Na menší zahradu je vhodnější vřetenový zákrsek či višeň s menší korunou. Řez třešní po výsadběPrvní 2–3 roky po výsadbě provádíme výchovný řez. Může být hluboký, jelikož třešeň jej dobře snáší, na druhou stranu se ale vůbec nehodí k přesnému tvarování. Korunu tvarujeme kvůli úrodě, jinak nemá tvarování třešní smysl – korunu tedy prosvětlujeme a odstraňujeme konkurenční výhony. Větve zastřihujeme a tvarujeme s cílem dosáhnout pyramidové koruny. Pokud bychom však řez neprováděli vůbec, stejně třešeň takového tvaru koruny dosáhne. Jednou za 2–3 roky sesadíme vrchol stromu na níže rostoucí větev. Výchovný (prosvětlovací) řez provádíme u takto mladých stromů po sklizni. Něco málo o třešniSlovo třešně pochází z praslovanského výrazu čerš[ň]a, což má latinský původ ve slově cerasus vzniklého z íránsko-tureckého keras (podle města Kérason). Jde o ovocnou dřevinu, jejíž chutné a nejčastěji sladké plody mají blahodárný vliv pro lidský organismus - pomáhají čistit krev, játra a ledviny, podporují vyměšování trávicích šťáv a moči, pomáhají při léčbě cukrovky barvivem antokyan (podporuje produkci inzulínu) a také fungují jako antioxidant. Pro vysoký obsah jódu jsou též vhodné při problémech se štítnou žlázou a bolestmi páteře, ovšem i jako prevence nemocí. Pomáhají též proti různým druhům zánětů, parodontóze a artritidě. Jde o velice dietní ovoce, které podporuje vylučování a doporučuje se pro hubnutí. Dnes je známo více jak tisíc druhů třešní, višní a sladkovišní. Liší se i barvami plodů - od žluté, červené, růžové až po tmavě rudé a černočervené druhy. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com, www.wikipedia.cz
