Cortenová, tedy povětrnostně odolná ocel, je v moderní architektuře stále oblíbenějším prvkem. Pochopitelně, kvůli svým technickým a vizuálním vlastnostem. Její strukturální síla, odolnost, čistota si rozhodně pozornost zaslouží. Jenže kromě toho, že proti korozi bojuje vlastní korozí, ji projektanti mají rádi i proto, že patří k materiálům „nepředvídatelným“. Nedá se totiž předem odhadnout, jakým směrem se bude její přirozená patina ubírat, a nakolik hřejivou pastelovou barvu rzi nakonec bude mít. Nelze kontrolovat její evoluci. Jediné, co mohou garantovat je, že vás corten vždy překvapí. Předměstí Antverp nejsou zrovna přehlídkou architektonických dobrodružství, preferován je tu jednoznačně usedlý vzhled všech obydlí. A právě tuto „belgickou nudu“ chtěl klient cíleně narušit, a vyvést sousedství z ospalosti. S pomocí architektů se mu to rozhodně povedlo. Navrhovanou rezidenci totiž zcela ovládly ocelové lamelové prvky, vyvedené z oceli. A to nejen v nejviditelnějších částech fasády, ale i v provedení interiéru a okolí domu. Corten a klasická ocel tu definují prostor, vymezují hranice, jsou ochranou i předsunutou linií domu. Kdo si něco takového může přát? Prozradíme, že majitel domu má k ocelárnám blízko. Jeho rodinný dům je tedy současně reklamou na produkt. Reklamou, která je nepřehlédnutelná, protože světlá rez domu září do okolí. A překvapuje svými detaily, například v perforovaných obkladových prvcích, které vytváří hravou hru stínů a světel. Dům přitom není atypický jen ocelovým pláštěm, ale také svým stavebním formátem, připomínajícím malou kovovou věž. Vertikální pojetí obydlí přitom neznamená, že by tu měly chybět veškeré tradiční náležitosti: prostorný dvůr, zahrada, bazén. Podle architektů je cortenová ocel perfektní odpověď v případě, že chcete vytvářet nevšednost. Nese v sobě sílu a pevnost, a přitom díky své narezlé barvě nepředstavuje sterilitu. Jedním dechem ale dodávají, že tenhle materiál není pro každého. Doceníte ji jen v projektech, které nedělají kompromisy a jsou stoprocentní hned na první pokus. Dodatečné úpravy, vývrty, sesazování, sváření a hloubení nových výkopů tu sice teoreticky možné jsou, ale shazovaly by onen efekt řemeslné čistoty. Navíc je prý poněkud ošidné kombinovat cortenovou ocel s jinými kovovými prvky, které například stárnou rychleji. Když si ale tyhle detaily dokážete pohlídat, nedočkáte se zklamání. Rezavý dům, tak neobvyklý zvenku, si originalitu udržuje i v interiéru. Komfortně disponovaném užitnou plochou 540 metrů čtverečních, rozdělenými do tří úrovní „věže“ a přízemím, volně se rozšiřujícím směrem k terase a bazénu (za kterým se krčí malá sauna). Orientace uvnitř rezidence je přitom logická, vycházející z nároků obyvatel. Vstup na úrovni přízemí, buď hlavním vchodem anebo průchodem z garáže. S tím, že celé přízemí je vymezeno společenskému životu členů rodiny. Je tu kuchyně, obývací pokoj jídelna. Počítá se s tím, že část vnitřního provozu se za příhodného počasí přenese na terasu, k venkovní kuchyni a krytému zázemí pro stolování. V patře se nachází pokoje dětí a v nejsvrchnější části pak ložnice rodičů a pracovna. Kromě nepřehlédnutelného cortenu je dům vystavěn z železobetonu, s cihelnými přepážkami a vsazenými ocelovými prvky. Největší radost architektům pak udělalo, když se po první deštivém týdnu ukázalo, jakým směrem se bude ubírat barva rzi. Dá se říct, že od té chvíle byl stoprocentně spokojený i majitel, jehož dům skutečně probudil celé ospalé předměstí.Materiály: DMOA ArchitectenFoto-kredit: Luc Roymans