Průměrná hustota 10 obyvatel na kilometr čtvereční, přičemž polovina z nich mluví finsky a druhá švédsky. Zeleň jehličnatých lesů kam se jen podíváte, aby – když už vás zelená unaví – je vystřídala šedá modř moře. Takový je svět „souostroví“ Kemiö, usazeného mezi Dragsfjärd a Västanfjärd. A protože je tu klima - alespoň v porovnání se zbytkem Finska - mírné, místní to tu milují. Je to jejich populární rekreační oblast, lokalita pro dovolené. Villa Sjöviken, která zde vyrostla letos na jaře, pak pohodu a příjemné klima zhodnocuje v podobě rodinné chaty. Stavba se maximálně snaží těžit ze své privilegované pozice v terénu: stojí na vyvýšenině menšího skaliska, takže dokáže přehlédnout široké okolí. Nekonečné lesy i fjord s rozsetými ostrůvky. Okna této komfortní chaty pak výhledy do kraje zdařile rámují, a nabízí tak pohlednice z finské rodinné dovolené. Na vlastní pozemek se přitom přichází lesem a výhled na moře se naskytne až po vstupu do domu, takže svá kouzla odhaluje obydlí postupně. Projekt, za jehož realizací stojí tým architektky Jenni Reuterové, si skutečně pohrává s detaily a fantazií. Předně se tu snažili narušit představu, kterou si se severskými sruby a chatami obvykle pojíme: Villa Sjöviken není stísněná, tmavá, klaustrofobická ani vydýchaná. Je plná polootevřených prostor (pokoje jsou uzavřené místnosti v odděleném křídle, společenské místnosti jsou volně návazné a plně otevřené), s dostatkem přirozeného světla (a to i v pošmourné zimě). Dřevěná budova (s celkovou výměrou užitné plochy 206 metrů čtverečních) byla vytvořena tak, aby zapadla a hladce splynula s podkladem terénu, přičemž obklad fasády je fyzicky přizpůsoben povrchu skály. Stavba samotná je pak široce rozkročena na svém návrší – rozkládá se do tří křídel, ale roste i do stran. Širokou terasou v závětří, nebo kaskádou schůdků podél svahu, které ji přibližují pobřeží. Protože byla topografie terénu členitá, dosahuje výškový rozdíl v jednotlivých křídel až 4 metrů. Villa Sjöviken se tomu různě přizpůsobuje interními přechody, stupni a vnitřními schodišti, byť formálně zůstává jednopodlažní stavbou. Vzniká tím zajímavý efekt, který napomáhá členění interiéru. I při řazení za sebou tak pokoje nepůsobí fádně, každý má trochu jiný výškový profil a odlišný rozhled. Paleta užitých materiálů je střízlivá, objekt je snadné přehlédnout. Finská dovolená je neuspěchaná, a proto je Villa Sjöviken disponovaná na delší pobyt. Odpovídá tomu nejen důkladné zateplení a prvky termální izolace, ale třeba i odhlučnění místností. Počítá se s tím, že by tu rodiče klidně mohli v sezóně distančně pracovat, zatímco si děti budou hrát – a navzájem se rušit nebudou. Ložnice, koupelny a pracovny jsou umístěny soukroměji ve vlastních křídlech. Společný prostor ale patří všem - srdcem domu je oboustranně průhledný krb, obklopený otevřenou kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem. Tady se rodina schází, když chce trávit čas společně. V „chatě“ která působí tak moderně a designově je to vlastně jeden z mála tradičních rysů. Krb, kolem kterého se navečer všichni sesednou, nemůže při finské rodinné dovolené nikdy chybět.Materiály: Jenni Reuter, ArchmospheresFoto-kredit: Marc Goodwin a Juha Ilonen