Rostlinu roku vyhlašuje Česká botanická společnost od roku 2021, kdy zvítězila vzácná zemní orchidej vstavač kukačka. V roce 2022 to byl neméně krásný a vzácný hlaváček letní a loni se stal rostlinou roku půvabný, ale dosti skromný kociánek dvoudomý. Letos se postavil na symbolický piedestal hrdě kvetoucí a neméně vzácný kosatec sibiřský.Titulem rostlina roku chce ČBS upozornit širokou veřejnost na významné, ohrožené či jinak zajímavé druhy naší květeny. Určitě chce také vybízet k zájmu o rostliny, jejich sledování a praktickou ochranu. Pro rok 2024 byl tedy rostlinou roku vybrán kosatec sibiřský (Iris sibirica). A není na to dokonce sám, jelikož pod označením sibiřské kosatce je do zahrad běžně prodáván také velmi podobný kosatec krvavý (Iris sanguinea), který je u nás naopak nepůvodním druhem a pro vzácný kosatec sibiřský může být dokonce nebezpečný. Není přitom vůbec náhodou, že se kosatec sibiřský dostal spolu s kosatcem krvavým do našich zahrad. A to již od 17. století. Nádherných květů kosatců si nebylo možné nevšimnout a dodnes jde o velmi oblíbené okrasné rostliny. Kosatec sibiřský je modře kvetoucí rostlina, která roste na vlhkých a střídavě vlhkých loukách, případně na vlhkých narušovaných půdách. Daří se mu například i na cvičných plochách v některých vojenských prostorech. Bohužel se změnami v krajině populace kosatce sibiřského na řadě míst zanikly především kvůli úpravám vodního režimu (regulacím vodních toků a odvodňování pozemků), intenzivnímu hospodaření na loukách (hnojení a příliš častému kosení) nebo naopak jejich opouštění a zarůstání náletovými dřevinami. Kosatec sibiřský se proto u nás dostal na seznam chráněných a ohrožených druhů. Kosatce patří mezi dekorativní rostliny, které byly pěstovány pro okrasu od nepaměti. A ani kosatec sibiřský není výjimkou stejně jako velice podobný kosatec krvavý. Ten pochází z východní Asie a řada jeho současných kultivarů je nejasného původu. Mimo lidská sídla dokonce nebyl výskyt kosatce krvavého dlouho znám. Až v roce 2021 došlo k revizi fotografií na webu iNaturalist.org zahraničním specialistou a ukázalo se, že u nás již tento druh zplaňuje nejméně od roku 2003. Českými botaniky přitom byla tato rostlina přehlížena a nalezení jedinci byli považováni právě za kosatec sibiřský. „Celý případ ukazuje na nutnost rozhledu i za hranice naší české kotliny a spolupráce se zahraničními odborníky. Také aktivity amatérských přírodovědců a existence internetových platforem pro sdílení pozorování tu hrají nezastupitelnou roli,“ řekl k tématu Pavel Kúr, botanik z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a člen České botanické společnosti, který spolu s kolegy na výskyt nepůvodního druhu kosatce u nás poprvé upozornil. Problém je, že kosatec krvavý může představovat pro náš původní a chráněný kosatec sibiřský nebezpečí, pokud se dostane na jeho lokality. Mezidruhové křížení totiž může vést k oslabení původních populací, v krajním případě až k jejich zániku. Dosud jsou známé dvě lokality, kde se oba druhy potkaly, a aktuálně probíhá výzkum věnovaný právě podchycení možných kříženců.I z tohoto důvodu se v roce 2024 Česká botanická společnost zaměřila právě na kosatec sibiřský, stejně jako na jeho východoasijský protějšek kosatec krvavý. Během roku budou oba druhy blíže představeny formou popularizačních článků a exkurzí. Zároveň ČBS uvítá jakékoli údaje o jejich výskytu. Jak od botanické obce, tak široké veřejnosti. Pozorování obou druhů z volné přírody je možné sdílet prostřednictvím aplikace iNaturalist.org, kde budou pozorování shromažďována pod projektem „Mapování sibiřských kosatců“. Další možností je vyplnění formuláře na webových stránkách https://www.rostlinaroku.cz/ a spolupracovníci projektu Pladias mohou zadat svá pozorování přímo do stejnojmenné databáze.Další informace budou průběžně zveřejňovány na webu České botanické společnosti a facebookovém i twitterovém profilu.Zdroj: botanospol.cz