Povrchovou ochranu je potřeba řešit vždy, když je svah nechráněný: například po skrývce ornice (tj. odebrání svrchní části zeminy – pozn. redakce) a následných terénních úpravách, kdy dojde k zestrmení sklonu. To se týká převážně nových svahů.Kromě toho je nutné řešit povrchovou ochranu svahu v případech, kdy již není vegetační kryt dostatečný, například pokud uschl a odumřel, a zemina je nesoudržná. K této situaci dochází u svahů původních.Povrchovou ochranu řešíme také na místech, kde splach zeminy časem ovlivní stabilitu svahu, a tím třeba i stavby nad ním. Povrchová ochrana je nutná i tam, kde splach ohrozí pozemek pod svahem, zanese kanalizaci a podobně. Výběr protierozní ochrany ovlivňuje hlavně sklon svahu a jeho předpokládané využití. Dočasná protierozní ochrana – typicky kokosové sítě, které se rozloží do několika let od pokládky – nesplní očekávání na velmi prudkých svazích ani svazích s kamenitou půdou nebo rozpadavou horninou.Od určitého sklonu svahu je již potřeba situaci řešit jinými technologiemi: například opěrnými zdmi, pro jejichž stavbu je však často vyžadováno odborné geotechnické stanovisko. Protierozní rohože a sítě vyrobené z přírodních materiálů jako kokos nebo juta jsou většinou oblíbenější v situacích, které nutně nevyžadují použití plastových výrobků. Přírodní výrobky jsou lépe vnímány z estetického a ekologického pohledu. Lépe zapadnou do zahrady s přírodním rázem. A často jsou také levnější než protierozní výrobky z plastů. Přírodní rohože a sítě jsou vhodné na svahy se sklonem do 45°. Pro strmější terén je jejich použití omezené. Přírodní materiály využijete zejména na svazích, které hodláte zatravnit, nebo na nich vysadit plošnou půdopokryvnou vegetaci. Výrobky chrání svah po dobu, než se vegetace rozroste a funkci protierozní ochrany převezme.Přírodní materiály naopak nejsou určené pro velmi strmé svahy. Stejně tak nejsou vhodné pro skalní svahy nebo pro svahy, které nebudou pokryté vegetací. V těchto případech se používají plastové georohože: buďto samotné, nebo v kombinaci s ocelovými geosítěmi. Ty jsou známé například ze síťování nestabilních skalních stěn. Instalace protierozních výrobků je u soukromých zahradních realizací relativně jednoduchá a nevyžaduje žádnou těžkou mechanizaci. Ve většině případů ji zvládnou i zahradníci, kteří nemají s pokládkou protierozních výrobků žádnou předchozí zkušenost. Doporučuji si od dodavatele nebo prodejce vyžádat instalační postup, který popisuje jednotlivé kroky instalace. Pokládku výrobků může ztížit velký sklon svahu, protože po velmi strmém svahu se špatně chodí. Při instalaci protierozní ochrany je také třeba myslet na to, že jedna role kokosové sítě může podle typu vážit 40, 70 nebo třeba i 90 kilo. Takovou roli už v jedné osobě nepřenesete, takže je lepší mít k ruce pomocníky. Nejčastější chybou jsou nedostatečné vzájemné přesahy jednotlivých pásů rohoží nebo sítí. Pokud pokládáte dvě role přes sebe, v místě překladu počítejte s přesahem 30 centimetrů. Dalším problémem je také řídké kotvení protierozních výrobků. Obecně platí, že čím je svah strmější, tím více potřebujete kolíků pro uchycení rohoží a sítí na svahu.U svahů s půdopokryvnými rostlinami pak bývá potíž i s malou hustotou rostlin, které v ploše vysázíte. Rostliny potom nepokryjí svah v celé ploše, a proto bude náchylný k erozi. Nezapomeňte, že přírodní protierozní sítě a rohože jsou pouze dočasnou ochranou. Za několik let se rozpadnou a povrchovou ochranu svahu musí převzít buď vzrostlý travní porost, nebo půdopokryvná vegetace. Právě proto je nutné svah osázet dostatečně hustě, a to takovými druhy rostlin, které budou v daných podmínkách prospívat. Svah tak bude lépe chráněn před povrchovou erozí a zároveň se stane dominantním prvkem na vaší zahradě.Děkujeme za rozhovor.
