Dračík (Penstemon) je rod vyšších dvouděložných rostlin, které řadíme do čeledi jitrocelovité (Plantaginaceae). Že by se tyto obvykle vytrvalé květiny v něčem podobaly právě jitrocelu, to sice nelze říci, ale se zařazením rodu do čeledi nic nenaděláme, jde o práci botaniků. A v každém případě je čeleď jitrocelovité natolik široká, že se v ní kdeco ztratí. Navíc sem bylo přeřazeno například mnoho druhů z rozpadlé čeledi krtičníkovité (Scrophulariaceae). Dračíky pochází ze Severní Ameriky a přestože je jich ohromné množství, mají některé společné rysy. Předně je to stonek, který roste vzpřímeně a je větvený. Jednotlivé druhy přitom dosahují výšky od pouhých několika centimetrů až do více jak jednoho metru. Dalším společným znakem jsou jednoduché listy s pilovitými okraji, které vyrůstají střídavě, jsou podlouhlé nebo vejčité a často mají nápadně zelenou barvu. Nejviditelnějším společným znakem jsou však květy. Mají trubkovitý tvar a obvykle jsou velmi pestře zbarvené. Najdeme na nich barvu bílou, růžovou, červenou, fialovou, oranžovou, nažloutlou i modrou. Častá je kombinace barev. Květy jsou také často dvoupyské a rozkvétají nejčastěji v letních měsících. Posledním společným znakem jsou plody, konkrétně malé tobolky se semeny. Dračíky jsou často spojovány právě se skalkami, ale neprávem, vhodné jsou pro jakékoli okrasné zahradní plochy, kde přitahují motýly a jiný hmyz. V zahradě je prostě i díky dračíkům živo. Dovedou se přitom dosti rychle rozrůstat a pokrývat větší plochy. Pěstování dračíků není složité, dovolit si je mohou i začátečníci a lidé s nedostatkem času pro svou zahradní flóru. Stanoviště volíme slunné až polostinné, půda je ideální dobře propustná a s neutrálním pH. Na těžkých jílovitých půdách se dračíkům dařit rozhodně nebude, stejně jako ve stinných koutech zahrad. Zálivku dračíky vyžadují jen mírnou, vyloženě nesnáší přemokření, to už snesou spíše přísušky. Za horkého počasí však zalévat musíme, stačí ale jen jednou za 2 až 3 dny. Mimo vegetační období je navíc třeba zálivku snížit. Co se týká hnojení, úplně postačí, když půdu doplníme nekyselým zahradním kompostem na začátku každého vegetačního období, tedy na jaře. Nejvíce vadí přílišný přísun dusíku, který vede k nadměrnému růstu listů na úkor kvetení. Abychom své dračíky udrželi v optimální kondici a aby bohatě kvetly, je třeba provádět na konci léta či na začátku podzimu průklest, při kterém odstraňujeme vybledlé květy a zvadlé výhony. Podpoříme tak nový růst a připravíme rostliny na zimu. A pozor, některé druhy dračíků mohou být dokonce stálezelené trvalky, které u nás přečkají mírnější zimy, v chladnějších oblastech se ale doporučuje mulčování chránící kořeny před mrazem. Při pořizování dračíků je navíc třeba si vždy ověřit mrazuvzdornost konkrétního druhu a kultivaru a tedy schopnost přežívat naše zimy. Dračíky můžeme množit semeny, dělením trsů a řízky. Pokud však chcete zachovat vlastnosti konkrétní odrůdy, je třeba množit vegetativně. Osivo z vlastních výpěstků se již může lišit. A dokonce i zásadně. Pouze vegetativním množením (dělením trsů a řízky) zachováme vlastnosti odrůdy. Dračíky jsou vůči chorobám a škůdcům obecně velice odolné, mohou však být náchylné na plísňová onemocnění za příliš vlhkého počasí. Postižené části rostlin musíme v takovém případě odstraňovat, aby se plíseň nešířila geometrickou řadou. Velmi oblíbený je například vytrvalý dračík vousatý (Penstemon barbatus), kterému se též říká skořicový. Dále dračík červený čili dračík Hartwegův (Penstemon hartwegii red.) a další trvalka dračík náprstníkový (Penstemon digitalis). Na skalkách jsou pak velice oblíbené druhy Penstemon davidsonii, Penstemon newberryi, Penstemon rupicola, Penstemon fruticosus, Penstemon lyallii a Penstemon barrettiae. Tyto druhy jsou si vzájemně podobné, ve všech případech jde o stálezelené a nízké polokeře dorůstající výšky od 10 do 40 cm. Nejčastěji se liší tvarem listů, velikostí a do určité míry také barvou květů. Některé druhy dračíků jsou jako trvalky dlouhověké, jiné musíme po čase přimnožit. Ale to si po čase ohlídá každý pěstitel sám. Že se již rostlinám nedaří rozhodně pozná.Zdroj: izahradkar.cz, hnojik.cz, Wikipedia, ČESKÉSTAVBY.cz, zahrada.cz, sazenicka.cz
