Výstavba pomocí cihel trvá poměrně dlouho a musí se řídit technologiemi, které závisí na tzv. mokrém procesu. Nemluvě o tom, že vynesení tohoto materiálu do podkroví dá pořádně zabrat. Možnost druhá spočívá ve využití sádrokartonu. V mnohých případech se tento materiál jeví jako jediná alternativa. Výhody systému suché výstavby s použitím sádrokartonových desek se dají využít v celé škále stavebních konstrukcí (podhledy stropů, příčky, podlahy, obklady podkroví, obklady stěn). Sádrokarton, jak už název sám napovídá, je vyráběn ze sádry. Tu lidstvo zná a používá pět tisíc let. Získává se vypalováním sádrovce při teplotě 120 – 1 300 stupňů Celsia. Sádra obsahuje 20 % vázané krystalické vody, která je v případě požáru schopná absorbovat velké množství energie ohně. Navíc tento přírodní stavební materiál nemá žádný nepříznivý vliv na lidský organizmus, pH sádry je totiž stejné jako má lidská pokožka a je absolutně čichově neutrální. Sádra má dále i velké množství malých pórů, které v případě potřeby zachytávají vlhkost a pokud vlhkost vzduchu příliš klesne, znovu ji uvolňují zpět do místnosti. V podkroví lze sádrokarton využít nejen na obklad šikmých stěn, ale i na dělící příčky, obklad zděných stěn nebo i jako suchá plovoucí podlaha. Důležité je ale zvolit na jednotlivé konstrukce vhodný typ sádrokartonu. K obložení šikmých stěn a ostatních částí krovu použijeme protipožární sádrokarton o síle 15 mm. Na vnitřní dílce konstrukce je vhodný standardní sádrokarton o síle 12,5 mm. Do vlhkých prostor, kterým je v podkroví pouze koupelna, je doporučené a vhodné použít impregnovaný sádrokarton výše zmíněných typů. Na konstrukci suché plovoucí podlahy jsou určené speciální podlahové dílce o síle 25 mm nebo podlahové desky o síle 12,5 mm s přidanou zvukovou a tepelnou izolací, které se spojují na „pero a drážku“. Na jednotlivé typy konstrukcí použijeme 1 až 3 vrstvy sádrokartonových desek podle požadavku protipožární ochrany. Důležitým požadavkem na upevnění sádrokartonových desek je příprava dostatečně pevné podkladové konstrukce. Materiálem na tento podklad může být dřevěný rošt z hranolů nebo kovový rošt z tenkostěnných válcovaných profilů z pozinkovaného plechu. Sádrokartonové desky přikládáme na rošt kolmo.Spoje tmelíme, v podkroví zásadně s použitím bandážní pásky, kterou vtlačíme do první vrstvy čerstvě naneseného tmelu. Asi po půl hodině pásku překryjeme další vrstvou tmelu a případné nerovnosti vyrovnáme. Nežádoucí tmel odstraníme hned začerstva, nebo ho po ztvrdnutí přebrousíme. Sádrokartonový obklad ještě před nátěrem běžnou interiérovou barvou natřeme penetračním nátěrem určeným k tomuto účelu. Pokud klademe ale dvě vrstvy sádrokartonu kvůli zvýšení protipožární odolnosti (například 2x 12,5 mm nebo 2x 15 mm), musíme přetmelit i spáry spodní vrstvy.