Samozavlažovací nádoby rostlinám svědčí, ale ne vždy jsou řešením na dny a týdny bez zaléváníV samozavlažovacích nádobách se rostlinám nejen daří, ale také nám tyto mobilní nádoby ušetří práci. Potřebu zálivky může snížit dvojitá stěna těchto nádob, která zajistí tepelnou izolaci a zároveň udrží rezervu vody. Ovšem podmínkou to není. Stejně tak není podmínkou ani dvojité dno. Princip zavlažovací nádoby lze nahradit i podomácku vyrobeným zařízením fungujícím na jednoduchém mechanickém principu. V zásadě jde o kombinaci klasického pěstování v mobilních nádobách a hydroponie. Čili rostliny jsou zasazené v běžném substrátu, pod ním je však umístěna drenážní vrstva. Poté je vnitřní květináč zasunut do vnějšího obalu. Nejprve je třeba rostliny zalévat po dobu cca až 3 měsíce (alespoň několik týdnů) tradičně shora, dokud neprorostou kořeny. A pak už stačí doplňovat vodu pouze přes zásobník. Sledujeme přitom hladinu vody v zásobníku. A jak dlouho nemusíte v takovém případě vodu doplňovat? Podle kapacity až měsíc. Ovšem pozor - záleží na počasí, orientaci na světové strany, typu a velikosti rostlin a podobně. Za silných veder a v bytě bez klimatizace či venku je třeba u vzrostlých a silně pijících rostlin dolévat vodu někdy i denně. Například u muškátů jednou za 3 až 4 dny. Pokud pěstujete rostliny v samozavlažovacím truhlíku venku, je nutný přepad přes maximální stav hladiny vody, aby se za deště rostliny neutopily (neuhnily). Samozavlažovací truhlík svépomocíTruhlík fungující na principu samozavlažování vyrobíme snadno pomocí dvou obyčejných truhlíků – velkého a menšího. Velký truhlík slouží jako podmiska, do menšího vyvrtáme nebo vypálíme několik otvorů, do kterých provlékneme knoty. Originální knoty lze přitom pořídit za cca 50 korun 5 kusů. Nahradit je však můžeme třeba silnými popruhy pro batohy. Údržba truhlíkuDoporučuje se po sezóně, respektive před dobou vegetačního klidu, truhlíky (stejně jako ty obyčejné) vysypat, vypláchnout a vydezinfikovat – třeba Savem či vodou s přídavkem hypermanganu (běžně dostupný v lékárně). I knoty je třeba očistit kartáčkem a vyprat ve vlažné vodě s přídavkem dezinfekce (nikoli v horké vodě – srazí se). Samozavlažovací nádoby v obchodechNabízené jsou samozavlažovací nádoby s dvojitou stěnou a dnem a s přepadem. Ve dvojitém dně a stěně se ukrývá rezerva vody. Přepadové otvory umožní odtok přebytečné vody. Tyto nádoby jsou vyráběné například z polyetylenu vysoké hustoty a jde o monobloky, které jsou tvarově a barevně stálé a odolné vůči nárazu. Zajímavostí jsou též zaoblené okraje nádob kvůli ochraně rostlin před polámáním. Pořídit si lze i závěsné sestavy. Na zakázku si lze objednat i atypické tvary. Materiál použitý při výrobě těchto mobilních nádob též může imitovat kámen - vápenec, pískovec, žulu, čedič, … Na větrné terasy jsou doporučené ocelové kostry nádob. Nabízené jsou též umělé skalky. Praktické jsou také kovové či tvrzené plastové háky, hladinoměr, závěsné řetízky a další doplňky. Pokud umisťujeme tyto nádoby na okenní parapety, musíme použít vyrovnávací nožičky, jelikož okenní parapet má mírný sklon. Truhlíky je také třeba uprostřed stáhnout svěrkou, aby se tlakem zeminy nevyboulily. Systémy rozvodu vodySystémů rozvodu vody je využíváno několik. Kromě knotů jsou nabízené i bezknotové nádoby. Knoty jsou výhodné pro počáteční růst rostlin. Jinak mají všechny nabízené nádoby ve své vložce otvory a šachty, které slouží ke vzlínání vody. Do zálivkové vody přitom můžeme přidávat podle potřeby i hnojiva či kondicionéry růstu. Kromě pokojových a balkónových rostlin můžeme v těchto nádobách pěstovat i zeleninu, jahody a další rostliny.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com
