Pokud sasankám poskytneme vlhčí a přistíněné místo, třeba někde pod stromem, budou se zde rozrůstat celé roky. Ideální je takové stanoviště pro sasanku hajní (Anemone nemorosa) a pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides). Zato sasanka sličná (Anemone blanda) preferuje sušší stanoviště a je ideální pro skalky, kde ji přistíníme vyššími rostlinami. Exotické druhy sasanek jsou pak sice choulostivější, ale naše zimy přečkají. Co však opravdu nemají rády, to je přesazování. Pokud tedy choulostivější druhy sasanek ochráníme třeba chvojím, bude to stačit. Sasanky netvoří nektar a přesto jsou opylovány hmyzem. Jsou jakožto druh čeledi pryskyřníkovité sice jedovaté, ale obsah toxinů je nižší a při sušení či fermentaci se toxiny vytrácí. Sasanky tedy mohou být podávány sušené či fermentované zvěři. Pro silné antimikrobiální účinky se dříve dokonce používaly v lidovém léčitelství k léčbě revmatismu. V každém případě jsou sasanky vděčnými trvalkami. S více jak sto dvaceti přírodními druhy a mnoha kultivary potěší opravdu každého. Ke šlechtění sasanek přitom docházelo a dochází především z důvodu zvyšování odolnosti vůči chladnějšímu klimatu. Jinak není pro pestrost přírodních druhů křížení nutné. Rostliny vyrůstají z hlíz, které necháváme v zemi i po zavadnutí a zatažení rostlin. Z hlízek nám na jaře vyrazí znova. Vyžadují dobře propustnou půdu, přistínění a nesnesou obvykle návětrné polohy, jelikož ve větru rychle ztrácí okvětní lístky. Dokonce i jen jemný vánek roznese široko po okolí ochmýřená semínka. Ovšem ve svých zahradách budeme určitě vysazovat hlízky. Rozpoznat přitom kvalitu drobounkých hlízek je velmi obtížné. Zřejmě nám nezbude nic jiného, než vsadit na dobré jméno prodejce. Dobrý pozor si pak musíme dát na to, zda konkrétní druh a kultivar vyžaduje spíše vlhčí a nebo sušší stanoviště. Sasanky najdeme kvést v naší jarní přírodě na různých místech. Od lužních lesů a lesů smíšených až po pastviny, meandry potoků a řek a břehy rybníků. Kvetou od března či dubna podle druhu a počasí až do května či června. V naší přírodě potkáme nejčastěji sasanku hajní (Anemone nemorosa), sasanku trojlistou (Anemone triforia) a sasanku pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides). Sasanka hajní a trojlistá kvetou bíle, sasanka pryskyřníkovitá žlutě. Všechny naše sasanka dorůstají výšky cca 30 cm a květy najdeme vždy na vrcholcích lodyh. Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) u nás roste především v nižších polohách a její výskyt je roztroušený. Kde ji však najdeme, tam tvoří ohromné kolonie. Na jedné lodyze se často tvoří i dva květy a vždy jsou žluté barvy. Tento druh sasanky je dosti variabilní, může mít proto rozdílnou hloubku zubů na okrajích listů a nebo různou šířku listových úkrojků. Dokonce v přírodě vzácně najdeme křížence sasanky pryskyřníkovité a sasanky hajní se světle žlutými květy. Sasanku hajní (Anemone nemorosa) najdeme především v lesích a také ona tvoří ohromné kolonie. Rozrůstání zajišťují dlouhé plazivé oddenky, z nichž vyrůstají lodyhy a nebo přízemní listy s lodyhou a jedním květem. Bílá barva květů je pro sasanku hajní typická, můžeme však narazit i na květy narůžovělé a nebo žilkované. A v některých částech Evropy potkáme květy růžové a nebo modré. A právě ty nejvýrazněji vybarvené se staly oblíbenými rostlinami zahradními. Sasanka trojlistá (Anemone triforia) je ze všech tří tuzemských sasanek nejvzácnější. V Maďarsku a Francii je dokonce chráněna. Kvete od května do června v závislosti na nadmořské výšce. Tento horský druh kvete bíle a roste spíše lesích bukových, smrkových a jedlových. Kromě okvětních lístků má bílé i prašníky, čímž ji snadno rozeznáme od sasanky hajní. Na stráních Krkonoš a Hrubého Jeseníku pak narazíme na vyšší a silnější sasanku narcisokvětou (Anemone narcissiflora), která tvoří okolíky několika kvítků na jednom stvolu. V Řecku pro změnu objevíme světlé tóny růžové a modré sasanky sličné (Anemone blanda), ve Středozemí, Malé Asii a na suchých pláních Izraele neuvěřitelně pestře kvetoucí (žlutě, rudě, fialově a modře) sasanku věncovou (Anemone coronaria) a na Dálném východě o dosti vyšší sasanku himálajskou (Anemone tomentosa), Anemone japonica či Anemone hupehensis.
