Autoři a zároveň investoři Rošťáka, architekti Jan Tyrpekl, Jan Hyk, Jaroslav Kejř a Adam Ulrich, objekt postavili ve svém volném čase. A v současnosti si lze tuto saunu s možností přespání pronajmout. Z konstrukčního hlediska jde o kombinaci panelové a rámové dřevěné konstrukce se třemi teplotními zónami (sauna, spací patro a relaxační část). Právě na fasádu pak byl použit nejčastější odpadní materiál v lesích, obyčejné roští. Původní představa byla o přírodním odpadu, fasádu mohla tvořit třeba i kůra z borovic, posekaná tráva, rákosí apod. Nakonec ale zvítězilo prachobyčejné roští. Tedy to, co vám při chůzi lesem pořád křupe a praská pod nohama. Proč? Protože přispěla náhoda, několik kilometrů od staveniště začalo čištění komunikací, při kterém bylo ořezáváno roští zasahující do silnice. Nebyl problém se domluvit, že si architekti část roští vezmou. Jakmile bylo volbou zmíněné roští, byl na plášť sauny s útulnou nainstalován rošt s latěmi a kontralatěmi. Pak se zkoušely způsoby uchycení roští. Architekti testovali otepi, propletení na zemi a následnou instalaci, nakonec se však ukázalo jako nejvhodnější zastrkování prutů přímo za kontralatě. Bylo to rychlé a výsledkem byl organický tvar splývající s okolím. Jako by hromada roští čekala na podpálení. Objekt je v okolí v podstatě neviditelný. Velice obtížně se dokonce i dokumentuje, proto je třeba pořídit fotografie tak, že se nejprve uvnitř rozsvítí. A interiér? Oproti současným standardům pracuje spíše se šerem než se světlem. Vlastně je to podobné jako v tradiční japonské architektuře. Ovšem místo vrstev papírových stěn shoji jsou v tomto případě využívány vrstvy vegetace (větve, roští, listí). Chvála stínů podle japonského autora Tanizakiho v českém pojetí. Navíc je objekt primárně určen k rituálu saunování a následnému odpočinku, což s Tanizakiho Chválou stínů souzní. V duchu minimalismu a využití všech zdrojů na maximum je v rámci tří teplotních zón využíváno zbytkové teplo ze saunování pro vytopení spacího patra, které je spolu se saunou zateplené a nachází se nad ní. Ve stropě sauny je uzavíratelný otvor, který stačí po saunování otevřít a teplo z rozehřátých kamenů na kamnech míří postupně vzhůru. Sauna je navíc umístěna na břehu potoka v prudkém svahu, kdy lze ledovou vodu potoka využít k ochlazení po pocení v sauně. Prostor pod objektem je pro změnu využíván jako dřevník. Architekt Jan Tyrpekl společně se svými kolegy Adamem Ulrichem, Jaroslavem Kejřem a Janem Hykem rád experimentuje, proto také založili studio Primitive a stali se svými vlastním klienty. Jejich experimentálními stavbami jsou většinou takzvané "off gridové" domy bez připojení k sítím a stranou civilizace, které jsou po svém dokončení nabízené k pronájmu. A přesně takovou stavbou je i saunovací Rošťák. Dřevostavba Rošťák má podlahovou plochu pouhých 14 m2. Složena je ze tří částí - sauny, spacího patra a místa pro relaxaci v přízemí. Doplněna je malými terasami, jedna je přímo před saunou a druhá zasahuje nad potok. Ve skutečnosti ale má každý z dálky dojem, že na místě žádná stavba nestojí. Právě díky neotřelé fasádě z roští. Zarazí až krátké schodiště vedoucí od potoka výš. Sauna se spacím patrem byla navržena jako sendvičový stavební systém se zateplením. Interiér je opláštěn překližkovými deskami, směrem do exteriéru architekti zvolili laťování a právě za kontralatě byly kotveny pruty roští. Architekti navrhli celý objekt velmi minimalisticky a úsporně. Úsporný přitom byl i rozpočet, celá stavba vyšla na 200 000 korun. O RošťákoviAutoři: Jan Tyrpekl, Jan Hyk, Jaroslav Kejř, Adam UlrichZemě: Česká republikaMěsto: HrusiceRealizace: 2024Investoři: Jan Tyrpekl, Jan Hyk, Jaroslav Kejř, Adam UlrichDodavatel: Primitive StudioObestavěný prostor: 52 m3Zastavěná plocha: 14 m2Fotograf: Jakub HrabZdroj: earch.cz, archiweb.cz, jantyrpekl.comFoto: Jakub Hrab
