Jestli jste už slyšeli o pěstování zeleniny vzhůru nohama, kdy sazeničky vyčnívají z otvoru na dně květináče, který je zavěšen, jste doma. Jednoduchý trik totiž velí udělat to samé na konci sezóny. Moje babička i matka (ostatně letos to dělá i tchyně) jednoduše otrhaly zelená rajčata, která by již nedozrála a daly je na vnitřní okenní parapet na plech a třeba pod utěrku, případně pod postel. Rajčata tak postupně dozrávají a lze je v kuchyni postupně využít. Tedy výhradně na vaření, chuť již jinak není valná, vlastně připomíná chuť rajčat z hypermarketů, která se kvůli přepravě na větší vzdálenosti a skladování také sklízí ještě nezralá a prodávají se až když zčervenají. Ovšem rajčata, která dozrávají v suchu a teple zavěšená i s celou rostlinou dobře očištěnými a umytými kořeny vzhůru, nám také dojdou. A dokonce jsou prý i chutnější a vydrží déle. Ještě jsem nezkoušel, ale určitě takový pokus stojí za minimum námahy. Jednoduše a prostě celou rostlinu vytrhneme a zavěsíte v suchu a teple vzhůru nohama (kořeny). Navíc je třeba udělat ještě jednu věc. Kromě zralých plodů zbavíme rostliny i veškerého olistění, z něhož by se nám na plody mohly šířit plísně. Určitě nemá smysl zelená nedozrálá rajčata vyhazovat, nechat venku přejít mrazíky a podobně. Navíc to přináší vysoké riziko šíření plísní. V žádném případě ale zelená nedozrálá rajčata nekonzumujte a vůbec už ne syrová, ostatně by byla jejich chuť odporná. Obsahují velké množství solaninu, což je nebezpečný jed, kvůli kterému musíme například i brambory vařit a ještě přidáváme kmín. Solanin způsobuje nevolnost, žaludeční křeče a zvracení. A jediné nezralé rajče může obsahovat až 25 gramů solaninu, přičemž toto množství vám zaručeně pokazí den, náladu i kousek zdraví. Samozřejmě je však obsah solaninu v rajčatech závislý na odrůdě a velikosti plodů. Postupně s dozráváním se obsah solaninu snižuje až na naprosté minimum. Navíc je nebezpečná i konzumace tepelně upravených nezralých rajčat. Veškerého solaninu se totiž nezbavíme ani vařením. Více jak 100 gramů takto tepelně upravených rajčat v jednom dni se konzumovat nedoporučuje. Pokud pak nechcete uskladňovat vzhůru nohama celé rostliny, stačí otrhat celé hrozny nedozrálých plodů, uložit je do vystlaných krabic či přepravek a nechat v suchu a teple dozrávat. Velmi praktickým trikem pro urychlení dozrávání rajčat je vložení zralých jablek (plodů jabloně) mezi takto uskladněná rajčata. Uvolňovaný etylén dozrávání podpoří, urychlí. Nesmíme zapomenout na pravidelné kontrolování rajčat, ta zralá průběžně odebíráme do kuchyně, nahnilá nekompromisně vyhazujeme. A pozor, rajčata nenecháváme dozrávat ve vrstvách, hrozny co nejlépe rozložíme. Přepravek proto můžeme potřebovat i více, stejně jako slámy či novinového papíru. Netradiční věci a řešení nemusí, ale mohou pomáhat. Kromě toho, že rajčata pěstujeme ideálně ve skleníku či fóliovníku, lze vhodně využít i místo v těchto prostorech. Kromě dostatku světla, tepla a humózní půdy bohaté na živiny, totiž můžeme kousek od sebe vysadit více sazenic naráz. Stačí si připravit jámy čtvercového tvaru, které jsou dostatečně hluboké a široké. Do každého rohu jámy pak vysadíme jednu sazenici. Vzdálenost mezi sazenicemi by měla být alespoň 15 cm, v případě bujněji rostoucích odrůd více. Do spodní části jámy přidáme před výsadbou kvalitní kompost a do středu jámy dobře uleželý hnůj, případně alespoň posekanou trávu či zelené hnojení. Přidat lze i granulované hnojivo určené pro plodovou zeleninu (např. granulovaný ptačí trus - guano).Jámu po výsadbě dosypeme humózní zeminou, případně kompostem, důkladně zalijeme a během sezóny pak pravidelně zaléváme a přihnojujeme. Rostliny natěsnané blíže k sobě poté vyvazujeme tak, jako bychom tvořili korunu stromku. Bohatá úroda by měla být zajištěna.Zdroj: tomatobible.com, hobby.magazinplus.cz, chalupari-zahradkari.cz
