Stavba nové školy v Zambii trvala od prvního nápadu několik let. Stavební řešení školy je uzpůsobeno místnímu klimatu, přičemž technologie výstavby konstrukcí z nepálených lisovaných cihel navazuje na místní tradici, zároveň se ale snaží řešit její nedostatky. Problémů, které Petr Čanda řešil, však bylo více.„Možnosti kvalitní technologie pro výstavbu infrastrukturních a obytných budov v podmínkách zambijského venkova jsou značně omezeny. Pálené cihly způsobují odlesňování, betonové cihly jsou velmi finančně náročné. My jsme se rozhodli jít cestou tradiční stavební technologie výroby nepálených cihel pomocí ručního lisu, kterou jsme vylepšili,“ uvedl Čanda. Potíž je v Africe jednoduše s tím, že nepálené cihly jsou napadané termity, pálené cihly pro změnu potřebují k vypálení spoustu dřevní hmoty, která tak nenávratně mizí a dochází k odlesňování. V Zambii a jiných zemích Afriky obrovský problém. Betonové cihly jsou pro změnu pro místní extrémně drahé. Využito proto bylo tradičního způsobu výroby nepálených cihel, ale jinak. Směs používaná při výrobě cihel obsahuje velmi malou příměs cementu (cca 5 %), přičemž cihly se vyrábí na kvalitních strojích vyrobených v Česku. Díky malému podílu cementu a lisování jsou cihly pevnější, odolávají vlhkosti i termitům. Navíc poskytnuté stroje vyrábí cihly tvarově stálé a se zámkovou funkcí, která zefektivňuje a zjednodušuje proces výstavby, zároveň však zvyšuje pevnost konstrukcí. Právě loni v létě vyrostl první objekt střední školy, kde mohli uplatnit své umění i místní řemeslníci. V kampusu nové internátní školy je kromě učeben, laboratoří a dílen také ubytování pro studenty, učitele a zahraniční dobrovolníky. Budova navíc funguje i jako školicí středisko nové stavební technologie pro širokou veřejnost. V letošním roce pak má projekt pokračovat. Studentský tým ČVUT má v plánu postavit stejným způsobem spolu s místními dělníky modelový víceúčelový rodinný dům, který má sloužit k rozšíření ubytovacích kapacit střední školy a zároveň k propagaci nové technologie výstavby. Projekt byl rozfázován tak, aby bylo možné postavit každý rok nějakou budovu, přičemž na sebe mají stavební počiny navazovat. Projekt také reaguje na fakt, že střední školství je v několikatisícovém regionu Kashitu dostupné jen dětem místních nejbohatších lidí. Problémem je školné i mnohahodinové dojíždění. Děti proto končí své vzdělávání obvykle ve věku 13 let. Je třeba si uvědomit, že jsou v okolí pěti kilometrů tři základní školy s kapacitou 1200 až 1500 dětí. A tyto děti nemají později kam jít dál studovat.Projekt byl uskutečněn ve spolupráci Centra mezinárodních rozvojových projektů ČVUT, české organizace Přátelé New Renato a zambijské neziskovky New Renato Community Society. Jak nová škola vznikla bylo možné se dozvědět do konce letošního února na výstavě v atriu fakulty v Dejvicích. Termiti (Isoptera) jsou také známí jako všekazi. Dříve byli považováni za samostatný řád hmyzu, dnes jsou však řazeni mezi šváby, protože švábi jsou bez termitů parafyletičtí (stav, který zahrnuje společného předka, ale nezahrnuje všechny potomky skupiny). Termiti jsou rozšířeni v tropech a subtropech planety. Celkem může existovat 2 až 3 tisíce rodů termitů. Jde o sociální hmyz žijící v koloniích, které vytváří hnízda. Jednotlivci se dělí do tří kast lišících se stavbou těla, podobně je tomu i u mravenců. Vojáci a dělníci jsou velcí od dvou do čtrnácti milimetrů, královny mohou být velké až 110 milimetrů. Historicky byli termiti bezpečně zjištěni již v třetihorním miocénu, později se ukázalo, že žili již na začátku pozdní křídy (přibližně před 99 miliony let). Délka života termitů je od několika týdnů u některých druhů dělníků až po dvanáct let u některých druhů královen.Ničivá schopnost termitů je ohromná, velmi rychle dovedou rozebrat i menší obytné budovy. Problémem pro ně není jen dřevo a textilie, ale právě i v Africe běžné nepálené cihly.Zdroj: aktualne.cvut.cz, novinky.cz, radio.cz
