Sloupovité ovocné stromky jsou dokonce vhodné k vytvoření působivého živého plotu, který nám podle počasí v dubnu či květnu nádherně pokvete a nakonec bude i plodit chutné ovoce. Veškeré ovocné stromky nízkého vzrůstu jsou pak ideální do malých zahrad, kde nemáme mnoho místa, případně do mobilních nádob na balkóny a terasy. Samozřejmě můžeme zvolit ovocné keře, případně jejich stromkové formy (rybíz, angrešt, josta apod.), ovšem dopřát si lze i chutných jablíček, meruněk, třešní, višní, broskví, nektarinek či švestek. Zakrslé ovocné dřeviny plodí stejně chutné plody jako ty s rozložitými korunami. A platí to obzvláště pro jablůňky. U jabloní je dokonce nejširší nabídka sloupovitých odrůd, které dokonce plodí jablíčka srovnatelná chutí tradičním odrůdám. Navíc jsou sloupovité odrůdy rezistentní vůči strupovitosti a jsou dosti odolné padlí jabloňovému. Pořídit si lze například odrůdy Rondo, Bolero, Sonet, Cumulus, Polka, Cactus, Kordona, Waltz, Pidi, Redlane a další. Z hrušní jsou to pak například odrůdy Diana a Saphira a z třešní Sylvia. Tato skupina ovocných stromků byla nazvána Ballerina (odtud počeštělé „baleríny“) a při šlechtění jí byl geneticky vtisknut slabý růst s jednou osou. Tuto osu pak obrůstají jen krátké „plodonoše“, které se tak trochu podobají trnům. Až po delším čase na stromcích vyroste několik postranních větví vertikálního růstu, čímž vznikne úzce kompaktní korunka o šířce cca 80 cm. Ohromnou předností těchto odrůd je absence řezu, případně se provádí řez u starších stromků jen minimální.Řez sloupovitých ovocných dřevin provádíme, pokud je to třeba, od června do srpna a zimní řez se neprovádí vůbec. Nejčastěji jde o potřebu omezení růstu na konkrétní výšku, tedy zkrácení terminálu přibližně ve třech metrech. Ovšem po výsadbě není vhodné zkracovat vrcholový pupen, jelikož by docházelo k nechtěnému větvení. Stromky též můžeme pěstovat v podobě velmi úzkého kordonu, kdy ponecháme jen střední prodlužující osu. A když se vytvoří postranní výhony, zkracujeme je na konci srpna za třetím očkem. Častým problémem sloupovitých „zakrslenců“ je pak střídavá plodnost, kterou však odstraníme každoroční probírkou plodů. Prostě necháme na každém plodonoši jen jeden plod a probírku provedeme zhruba na začátku června.Velmi důležité je vhodné stanoviště, které bude vyhovovat konkrétní odrůdě. Především pak s ohledem na typ a stav půdy. A nebo naopak vybíráme podle půdy vhodné odrůdy. Klíčová je především vlhkost a dostatek živin. Záleží též na klimatu, ale zde je to stejné jako u klasických odrůd s rozložitou korunou. Do vyšších poloh prostě raději nevolíme broskve, meruňky a nektarinky, zato třeba třešním a různým odrůdám jabloní, hrušní a slivoní se zde bude dařit báječně.Co se týká vzdálenosti výsadby, měla by být cca 50 až 60 cm. A obvykle není ani třeba žádná opora. Stabilitu zajistí buďto bohatý kořenový systém a nebo pomalý růst související se zakrslým tvarem. Existuje však ještě jedna možnost, totiž pěstování balerín se dvěma terminály, čili ve tvaru V, čímž vznikne dvouramenný kordon. A ten již oporu potřebuje. Pokud chceme sloupovité ovocné dřeviny vysadit do mobilních nádob, volíme výhradně odrůdy se slabším a pomalým růstem, které nepřevyšují v dospělosti 1 až 1,5 metru. Tyto odrůdy mají méně vzrůstné podnože. Určitě však volíme dostatečně velkou a hlubokou nádobu s dostatečným prostorem pro drenáž i kořenový systém. A samozřejmě i zásobu živin. Stanoviště vybíráme slunné, což ale předpokládá světlé nádoby, černé by způsobily přehřívání půdy a kořenů. Nemluvě o vysokém výparu. Samozřejmostí je pravidelné přihnojování a zálivka, jejíž frekvence a objem odpovídá exponovanosti stanoviště slunečním paprskům i dešti. I když, rostliny v nádobách mnoho vody obvykle nepochytají. Složitější je pak zazimování nádob s dřevinami, je totiž třeba chladná a světlá místnost, což ale má k dispozici málokdo. Proto je třeba nádobu důkladně obalit například kartonem a fólií, čímž ochráníme kořenový systém před namrznutím V zimě je také třeba zalévat, ale jen mírně. Zemina prostě nesmí zcela vyschnout. Kromě sloupovitých zákrsků pak lze získat i odrůdy zakrslých ovocných stromů tvořících rozložitou korunku, obvyklá je však nabídka právě těch sloupovitých. Na jednu věc si však ještě musíme dát pozor, totiž abychom si nekoupili pouze okrasnou odrůdu s například okrasnými jablíčky. Tedy pokud ji naopak nechceme. A jak genetické zákrsky poznáme? Mají nízký kmínek, obvykle mívá kmínek v prodeji výšku od 30 do 60 cm. Již od mládí pak nasazují zakrslé odrůdy ochotně na květ. Ideální jsou přitom pro pěstování v květináčích odrůdy samosprašné. Ohromnou předností sloupovitých balerín je možnost pohodlně sklízet plody, aniž bychom potřebovali štafle, žebřík a nebo schůdky. Dále i značná rezistence vůči škůdcům a chorobám. Plodí přitom obvykle již druhý rok po výsadbě. Ideální dobou pro výsadbu je pak podzim, konkrétně začátek listopadu. Je dobré výsadbovou jámu vykopat a zeminu nechat zvětrat několik dní před výsadbou. Jáma musí být dostatečně hluboká a na dno uložíme kvalitní kompost a kravský hnůj. Tento materiál zakryjeme vrstvou hlíny a můžeme vysazovat. Stromky vysazujeme přibližně tak hluboko, jak rostly v kontejneru a nebo půdě před vyrýpnutím prostokořenných sazenic. Nikdy nesmí být výsadba hlubší, než je bulka štěpování. Pak stromek zahrneme vykopanou půdou, použít však lze i zahradnický substrát. Materiál okolo stromku dobře ušlapeme a případně ještě přidáme. Výsadbu zakončíme důkladnou zálivkou. Ideální je výsadba sloupovitých stromků v řadách ve vzdálenosti 50 až 60 cm od sebe, přičemž další řada musí být od té první vzdálena cca 3 metry. Zajistíme tak stromkům dostatek sluníčka, nebudou si navzájem stínit. Ideální je vytvořit okolo každého stromku kruh, ovšem při výsadbě 50 až 60 cm od sebe (ale i jeden metr) je lepší udržovat zde záhon a ten pravidelně plít, aby plevele nevytlačovaly zákrsky. Plení nám usnadní dostatečně vysoká vrstva mulče, která zároveň eliminuje výpar vláhy. Navíc zde v klidu uložíme při každém sečení okolo stromků posekanou trávu. Zároveň tak stromky i přirozeně hnojíme.Maximální výška sloupovitých ovocných stromků je 3 až 4 metry, ovšem lze je řezem průběžně udržovat třeba na dvou a půl či dvou metrech. Pokud nám začnou vyrůstat další terminály, vždy ponecháme jen jeden a to právě ten, který je nejrovnější a nebo alespoň nejsilnější.
