Samotná fotovoltaická vrstva je podle výzkumníků 200× tenčí než lidský vlas. Je totiž založená na inkoustu, který se natiskne na podklad pomocí speciální tiskárny.Podívejte se na video Podle vědců z MIT, kteří prototyp vyvinuli a své výsledky publikovali, je využití této technologie velmi široké a slibné. Tištěné flexibilní solární panely by mohly být součástí plachet lodí a poskytovat energii na moři. Mohly by se umístit na stany a přístřešky a dodávat elektřinu nouzovým přístřeškům třeba v místě živelných katastrof. Díky své nízké váze se budou dát snadno nalepit i na křídla dronů a prodloužit tak jejich dolet. Podle serveru Nanowerk tkví význam nového výzkumu MIT ve způsobu výroby. Tenoučké solární panely už se objevují delší dobu. Například tým ONE Lab vyrobil solární články s využitím nových tenkovrstvých materiálů, které byly tak lehké, že se daly umístit na povrch mýdlové bubliny. Tyto ultra tenké solární články se však vyráběly složitými postupy a navíc ve vakuu, což se projevilo na výrobních nákladech. Na MIT představil mnohem jednodušší variantu, kdy se panely dají tisknout pomocí materiálů na bázi inkoustu. To by bylo v případě aplikace technologie do průmyslové výroby mnohem levnější a snazší. Postup je také lépe škálovatelný, lze jej upravit pro malovýrobu i velké výrobní závody. Druhou výhodou nových panelů je nosný podklad, na který jsou panely natištěny. Jde o kompozitní tkaninu zvanou Dyneema, která váží pouhých 13 g/m2. Přidáním jen několik mikronů silné vrstvy lepidla se solární moduly přilepí na pláty této tkaniny. Vznikne tak ultralehký a zároveň mechanicky odolný solární panel. Váha takových panelů je oproti tradičním fotovoltaickým instalacím zanedbatelná. Střešní solární elektrárna o výkonu 8 kW by vážila pouhých 20 kg! Zdroje: MIT, Nanowerk, Small Methods
