Na chvíli (přibližně na rok) byl zájem o plynové kotle v útlumu a lidé hledali jiné alternativy. Bylo to způsobeno ukončením dodávek plynu z Ruska a energetickou krizí, kdy ceny plynu a elektřiny vylétly až někam do nebes. Jakmile však přešlo to nejhorší, zájem o vytápění plynem začal zase narůstat. Trend se obrátil. Proč? Více než 60 % obytných budov na našem území bylo postaveno či rekonstruováno před rokem 1990 a tepelné ztráty těchto budov jsou značné. Plyn proto zůstává pro mnohé domácnosti nejvýhodnějším řešením. A hlavně bezpracným oproti přípravě palivového dřeva.Plyn z Ruska se přitom v EU podařilo až na výjimky (Rakousko, Maďarsko a Slovensko) pokrýt jinými zdroji. A kapacita odpařovacích terminálů na LNG je dokonce vyšší, než jaký byl před krizí a válkou na Ukrajině objem ruských dodávek. Došlo proto k přebytku zdrojů nad poptávkou a ceny plynu by proto měly klesat. Plynárenský trh navíc přechází na dlouhodobé kontrakty s dodavateli plynu kvůli větší stabilitě. Plyn by tedy byl, ceny by měly ještě klesnout, přitom se ale blíží plynový soumrak odjinud. V parlamentu se už připravuje novela Nařízení komise (EU) 813/2013 o ekodesignu. A pokud by byla schválena ve stávajícím znění, čekalo by nás omezení prodeje plynových kotlů již od 1.9. 2029. Konkrétně by došlo i k výraznému omezení dnes nejprodávanějších kondenzačních plynových kotlů. Proč? Všechny nové zdroje tepla by totiž musely být takzvaně hybridní, což znamená, že by musely být schopny vytápět i bez spalování fosilních paliv. Od tohoto data by již nebylo možné uvádět na trh samostatné klasické kotle na plynná i kapalná paliva a elektrokotle, nýbrž pouze jejich varianty integrované do některého z typů hybridních zdrojů. Nikdo si již samostatný kondenzační plynový kotel nepořídí a to nejen do novostavby, ale i do staršího domu. Ostatně i dotační program Nová zelená úsporám již podporuje pouze tepelná čerpadla. A teď babo raď, protože když uvažujeme o novém způsobu vytápění, není to na rok či několik let, ale nejméně na 15 let, kdy bude konkrétní zdroj tepla v provozu. Často i déle, nejnižší hranice, která by ještě dávala smysl, je 10 let, ale u levnějších řešení. Na to však v dnešní době nikdo nebere ohled. V podstatě neexistuje žádná jistota výhodné volby způsobu vytápění na delší dobu. Nejlepší by paradoxně bylo nevytápět vůbec. A jak je to ve světě? Byť Velká Británie vystoupila z EU, plánovaný zákaz plynových kotlů by měl být od roku 2025 ještě tvrdší, než Britové původně čekali. Zakázány zřejmě budou nejen běžné plynové kotle, ale i hybridní kotle umožňující vyrábět teplo kombinací spalování zemního plynu s vodíkem a využitím elektřiny. Po novu budou smět lidé instalovat do novostaveb již jen tepelná čerpadla. Je to až neuvěřitelný zvrat a paradox, jelikož ještě před několika lety považovalo mnoho politiků plynové kotle a zemní plyn za jednu z možností, jak rychle snižovat emise skleníkových plynů a pomalu přecházet na bezemisní zdroje. A ejhle, žádné přechodné období se zřejmě nekoná. Více než ostrovní země, kde nemá mnoho věcí poslední roky logiku, by nás však mělo zajímat třeba sousední Německo. Právě Němci si totiž již novelu zákona týkající se takzvaného ekodesignu schválili. Zjednodušeně řečeno se popsaný proces ukryl pod proklamace typu: Evropské státy hledají recept, jak utnout plynové kotle. Právě tyto kotle jsou však na trhu již dlouho a jejich nejúčinnější a zároveň nejúspornější obdoba, kotle kondenzační, se vyrábí a prodávají zhruba 20 let. A doslova ještě loni byly i odborníky považovány za ekologický a úsporný způsob vytápění. Řešilo se pouze, jak získat plyn jinak než z Ruska a jak snížit jeho ceny. Současný střet mezi evropskou legislativou a efektivním způsobem vytápění je přitom velmi kontroverzní. Potíž totiž není jen v ceně tepelných čerpadel a hybridních systémů, ale i v technické oblasti. Tepelná čerpadla mají konkrétní technické parametry, především jsou pak schopna dodávat do topného systému vodu o teplotě maximálně 55 až 60 stupňů Celsia. Jenže starší rodinné domy s vyššími tepelnými ztrátami mají obvykle topné systémy navržené na práci při teplotě topné vody 70 až 80 stupňů Celsia. To je standardní záležitost. Pomocí tepelného čerpadla proto není v těchto domech možné zajistit takový teplotní komfort, na jaký byli lidé zvyklí. Tepelná čerpadla jsou vlastně ideální volbou pouze pro novostavby s podlahovým topením a tepelnými ztrátami do cca 6 kW. To se týká teplot. Dále je zde ještě topný faktor (COP), podle kterého prodejci tepelných čerpadel počítají návratnost investice. Údaje ale mohou být zavádějící. Topný faktor nám totiž říká, o kolik více energie (v násobcích) tepelné čerpadlo vyrobí oproti její spotřebě. Při hodnotě COP 3 tepelné čerpadlo vyrobí z 1 kW spotřebované elektrické energie 3 kW tepla. Topný faktor se však snižuje se stoupající teplotou topné vody a snižujícími se venkovními teplotami. S tím pak roste návratnost investice, jelikož právě v nejchladnějším období v roce spotřebujeme nejvíce elektřiny, kterou musíme zaplatit.Matematikou základní školy si každý snadno spočítá, že když bude ve starším domě tepelné čerpadlo provozováno s cílem dosáhnout 60 °C topné vody, bude COP okolo 2. A to znamená nulové úspory oproti vytápění plynem, naopak zřejmě dražší provoz a určitě nižší uživatelský komfort. Prostě nám bude i přes vysokou investici a měsíční platby za elektřinu doma zima. Zásadně přitom záleží právě na ceně elektřiny a nikdo dnes nemůže vědět, jak se budou ceny energií vyvíjet. Sečteno podtrženo se dost dobře může stát, že se desítky tisíc domácností ocitnou V NEJBLIŽŠÍCH LETECH V PASTI. Nebude pro ně snadné a finančně dostupné změnit způsob vytápění, tedy nový zdroj tepla. Návratnost takové investice bude navíc v nedohlednu. A to vše za situace, kdy se zvýšil objem oprav stávajících plynových kotlů. Jednoduše proto, že se lidé vrací k vytápění plynem a finančně nedosáhnou na nový zdroj tepla, byť se nový kondenzační kotel dá pořídit již za cca necelých 50 tisíc korun. Snaží se proto prodloužit životnost stávajících zdrojů a topných systémů jako celku.Je dost dobře možné, že se blíží doba, kdy pro nás bude vytápění domácností příliš drahým luxusem.Zdroj: energozrouti.cz, drevostavitel.cz, idnes.cz, zakonyprolidi.cz, esipa.cz