Materiály pro klempířské prvkyPro klempířské práce jsou používané různé materiály. Nejčastěji se setkáte s mědí, titanzinkem, hliníkem a pozinkem. Pozink je nejlevnější a zároveň nejméně trvanlivou variantou – plechy a okapy musíte opakovaně natírat v intervalu dvou až pěti let. Další tři jmenované jsou o poznání trvanlivější, především odolnější vůči korozi. Hliník vyniká nízkou hmotností, díky níž jen minimálně zatěžuje střechu. Jinak nezajímavé hliníkové plechy mohou barevnou úpravou získat atraktivní vzhled. Dalším odolným materiálem je titanzinek. V průběhu let nemění svou barvu a jeho životnost dosahuje až ke sto letům.Nejdražším a vůbec nejodolnějším materiálem používaným pro klempířské výrobky a prvky je měď. Prvky z mědi jsou prakticky nesmrtelné a nepotřebují žádné další ošetřování. V průběhu času se pouze změní jejich barva na modrozelený odstín. Další specifika mědiKromě výše zmíněných skvělých vlastností jako extrémní odolnost a nenáročnost na údržbu má měď i jisté nevýhody. Na rozdíl od levnějšího titanzinku lákají měděné okapy a plechy častěji zloděje. Může za to především vyšší cena tohoto kovu. Vodu ze střechy, kde jsou použité měděné plechy nebo okapy, nelze shromažďovat pro závlahu. Měď totiž patří k jedovatým kovům. Skrze úrodu by se vám pak do těla dostaly nebezpečné látky, mohlo by dojít i ke znehodnocení půdy na vaší zahradě.Měděné pásky na střeše s klasickou krytinou přinesou naopak jednu zajímavou výhodu - slouží jako efektivní ochrana před růstem mechů a lišejníků.Otázkou je pak změna barevnosti mědi. Někteří za ni měď odsuzují, jiní považují typický modrozelený odstín (u déle používané mědi) za velmi atraktivní doplněk střechy s nádechem "té správné patiny." Už při samotné realizaci můžete nicméně vybírat, zda použijete měď přírodní, patinovanou, oxidovanou nebo cínovanou.