Jestli chcete opravdu více brambor a nejlépe i na uskladnění, chce to dost místa, vlastně pořádně velký záhon a nebo raději menší políčko, záhumenek. Tento fakt již přímo vybízí k otázce, jak takovou plochu obdělávat. Alespoň zahradní mechanizace se určitě hodí, ale není levná. Na vsích však lze o zorání a přípravu a zahrnutí řádků požádat třeba souseda s traktůrkem, určitě neopovrhne odměnou za službu, ať již v jakékoli podobě. Ovšem paradoxem brambor je, že když doputovaly z Ameriky do Evropy, bylo to kvůli jejich nádherným květům (byly pěstovány v okrasných zahradách a parcích) a trvalo velice dlouho, než pomohly právě brambory v Evropě vyřešit hladomor. Dnes si tuzemskou kuchyni nedovedeme bez brambor ani představit, a když jejich cena raketově vyroste, doslova šílíme, nadáváme .. a šetříme – právě na bramborách. Již si nikdo neuvědomuje, že jde o plodinu, která dříve sytila chudé. O to více se však brambory vryly do našeho podvědomí, chuťových pohárků, tradice i kultury. A stále jsou považovány za jednu ze základních plodin. Pro výsadbu jsou ideální sadbové brambory s narašenými klíčky dlouhými jeden až dva centimetry. Někdo krájí brambory vejpůl, čímž snižuje investici do sadby, ale nedoporučujeme to. Hrozí hniloba. Hloubka vyhloubených řádků by pak vždy měla být nejvýše o jeden až dva centimetry větší, než je výška vysazovaných hlíz. Je proto důležitá i podobná velikost sadby, různě velké brambory budeme v jedné řádce „ideálně“ vysazovat opravdu těžko. Rašící brambory je potom třeba průběžně přihrnovat. Podpoříme tím vývin hlíz a znemožníme růst plevelů. Každým přihrnutím ty vyrašené „pohřbíme“. Jinak vlastně není pěstování brambor nijak složité, potřebují však dostatek vody a právě to je největší problém posledních let. A jelikož se brambory pěstují na větších plochách, jejich zálivka není snadná a to v jakémkoli smyslu včetně potřeby dostatku vody. Pěstování brambor jinak vlastně bez potíží zvládne i začínající zahrádkář. Doba výsadby brambor je každoročně závislá na počasí a odrůdě. Obvykle se pohybuje od konce března až do druhé poloviny května. Půda by v době výsadby měla mít v hloubce cca 1 centimetr teplotu alespoň 6 až 8 stupňů Celsia. Zároveň nesmí být příliš vlhká. Vhodnou vlhkost půdy poznáme tak, že se po stlačení v ruce rozpadne a také se nelepí na nářadí. Ve výše položených oblastech lze výsadbu uspíšit prohřátím půdy pomocí černé netkané textilie a nebo fólie. Ať vás ani nenapadne vysazovat běžné konzumní brambory. Ty jsou totiž ošetřovány retardačními přípravky bránícími klíčení brambor. Tyto přípravky prodlužují skladovatelnost a tedy dobu konzumovatelnosti hlíz. Jedině kvalitní certifikovaná sadba vám přinese kýžený úspěch. A nabídka je opravdu široká, v naší zemi najdeme šlechtitelské stanice i výzkumné ústavy, zaměřující se právě na brambory. Obvykle si můžeme vybrat z až sto šedesáti druhů brambor. Jelikož do půdy patří sadbové brambory s narašenými klíčky, které jsou dlouhé jeden až dva centimetry (delší by se při výsadbě snadno ulámaly a nové rašení by sadbu vysílilo), vybíráme pouze tu nejlepší sadbu. Sadba též nesmí mít bělavý povlak, chodbičky a jiné viditelné poškození. Ať již mechanické způsobené manipulací, poškození způsobené škůdci a nebo chorobami. Brambory jsou na živiny poměrně náročné, vyžadují hnojiva organická i minerální. Z minerálních hnojiv se osvědčuje síran draselný nebo klasický Cererit. Z organických hnojiv dobře rozleželý hnůj a nebo kvalitní kompost. Ideální je hnojení již na podzim, ovšem lze to zachránit ještě na jaře před přípravou půdy na výsadbu. A udělat je to třeba co nejdříve. Ideální je v tuto dobu poházet hnojivo nebo granulovaný hnůj a do půdy ručně zapravit. Za měsíc již můžeme vysazovat. Bramborám nijak nevadí přítomnost hnoje v půdě. A přesvědčit se o tom můžete jednoduše, dejte jich pár do ještě zrajícího kompostu a klidně i hlouběji. A uvidíte. Plochu pro výsadbu brambor je třeba zbavit plevelů a zároveň zrýt. Nejméně pak alespoň prokypřit do hloubky 15 až 20 centimetrů. Brambory vyžadují půdu kyprou a dobře propustnou. Hned po vypletí a nakypření je třeba připravit brázdy. Ty buď vyoráme a nebo připravíme motyčkou. Oblíbená je též metoda hrobkování, kdy vykopeme jen jednotlivé hrůbky, čili jamky.Brázdy děláme 65 až 70 centimetrů od sebe a brambory vysazujeme v řádku 20 až 30 cm od sebe. Takovýmito vzdálenostmi zajistíme rostlinám dostatek místa, světla a vzduchu. To samé platí pro hrůbky. Hloubka výsadby by měla být nejvýše o jeden až dva centimetry větší, než je výška hlíz. Vrchol očka každé brambory musí při výsadbě směřovat vzhůru. Při opačné výsadbě bychom hlízu zbytečně vyčerpávali a oddalovali bychom začátek růstu rostlin. Z ideálně umístěných oček sadby nám začnou rychle růst rostlinky. Po výsadbě zahrnujeme osázené řádky (brázdy) do výšky 7 až 15 centimetrů. Zahrnutí by přitom mělo být rovnoměrné po celé délce brázd. To samé platí i pro jednotlivé hrůbky. Ihned po zahrnutí záhon poprvé zalijeme a půdu pak udržujeme stále mírně vlhkou. Brambory díky tomu velice rychle naklíčí. Poté, co se venku objeví rostlinky a začnou sílit, provedeme první přihrnutí. Podpoříme tak vývin hlíz a znemožníme růst plevelů. Přihrnování brambor je vlastně nejen ideálním, ale i jediným smysluplným způsobem boje proti plevelům. Postřiky proti plevelům jsou ve vegetační době brambor nevhodné. Než ale vždy začnete s přihrnováním, kterým zároveň likvidujete plevele, je třeba ručně odstranit plevele vytrvalé. Čili pýr, pampelišky a jiné „hity“ zahrad musí ven i s kořeny. Pokud jejich kořeny jen posekáte, naopak tím plevele rozmnožíte.