Kromě toho, že na jaře nebývale časnou sklizní zaskočíte sousedy, získáte možnost naplno využít možnosti své zahrady k takřka nepřetržité produkci. Hluché zimní období se pro vás stane strategickou přípravou na jaro. Nikdo totiž neví předem, zda náhodou nebude jaro suché. Vy už ale máte zaseto a díky sněhu či zimnímu dešti předem pozaléváno. A vlastně bez práce.Příjemným bonusem je, že kvůli podzimnímu poklesu teplot prakticky ustrne vývoj většiny škůdců. Zalézají pod zem, umírají anebo přečkávají chlad ve formě vajíček a kukel. Ty o váš výsev nejeví žádný zájem, takže pozdní podzim je vlastně nejméně konfliktní dobou k výsevu. Zalezlí už budou i nejrůznější hlodavci a ptactvo, které by vám záhony rozhrabávalo. Rostliny, vyseté na podzim, získají na jaře náskok. A to je kritická výhoda: nebudou se totiž ještě muset přetahovat o místo s rašícími plevely, a proto vzejdou dříve, poroste se jim lépe a bez vnějších tlaků budou vytvářet mnohem větší kořeny. Může to být první významný start do nové úrody.Hlavní výhodou je ale úspora námahy. Tedy „úspora“ – investovat svou energii výsevu stejně musíte teď na podzim - ale na jaře, kdy je příroda v rozpuku, se už můžete věnovat užitečnějším věcem. Mrkev a petržel, v závislosti na okolních podmínkách, totiž může jít v podobě osiva „do země“ klidně i na konci listopadu.Šetřit podzimním výsevem budete hlavně svůj čas, protože třeba zrovna petržel patří k plodinám, které se neskutečně loudají. Než vůbec začne klíčit, musí totiž ze svých semínek postupně a zdlouhavě vplavit inhibiční látky, fytohormony blokující předčasný růst. Výsevem „pod sníh“ na to dáte ospalé petrželi prostor. Takže zatímco při jarním výsevu byste museli do sklizně netrpělivě odpočítávat 90 dní, vám, co vysejete na podzim, už petrželové hodinky tikají. Samozřejmě, že i takové pomyslné hodinky je třeba dobře natáhnout. Jak?Vybrat si takovou odrůdu (kořenové zeleniny), která se nezačne pokoušet o růst dřív, než skutečně sejde sníh. Nesmí se to moc uspěchat, protože určitě nechcete, aby začala vzcházet ještě letos. Vybíráte odrůdy, které jsou k podzimnímu výsevu vyšlechtěné, a do finále jim to trvá 120-150 dní. Podle toho také načasujete výsev. Výčet konkrétních odrůd se liší podle toho, co mají zrovna prodejci osiva skladem. Obecně u mrkve jde o F1 odrůdy (Sylva, Chamare, Darina Jitka), většinou s atypicky vyvinutými dlouhými kulovitými kořeny („Mrkev z Nantes“) a velmi sladkou dužinou. Jsou určené k přímému konzumu i ke skladování. U petržele jde jak o odrůdy typu Jadran, Konika, Festival a Alba, tak třeba i petržele kadeřavé. Stejně pečlivě, jako byste odplevelovali půdu na jaře, ji musíte zbavit plevelů i pro podzimní výsev. Tím si pojistíte, že se rostliny nebudou hned z kraje jara přetlačovat s konkurencí. A zrovna tak platí, že kořenová zelenina se nesnese s čerstvě prohnojenou (nebo zavápněnou) půdou.Snesou, když byla půda tímto způsobem ošetřena předešlý rok, ale nikoliv letos. Substrát má být provzdušněný a prokypřený, ale samotný výsev je mělký (určitě nejdeme pod 5 mm). Neobvyklý není ani výsev přímo na povrch, je dobré studovat, co si která odrůda kořenové zeleniny pro podzimní výsev žádá. Seje se obvykle řídce, v odstupu, abychom hned z jara, kdy bude ještě hlína rozměklá a podmáčená, nemuseli protrhávat a jednotit. Mezi záhonky se vyplatí udržet rozestup pro okopávání (na dvě motyky, cca 25-30 cm). Zálivka po výsevu přitom není zapotřebí, postará se o ní podzimní/zimní počasí.Pozdně podzimní výsev kořenové zeleniny je přitom zábava a radost, která báječně zpestří dlouhé čekání zahradníkům, kteří by rádi něco seli a sázeli, ale počasí je od toho odrazuje. Pokud dodržíte jednoduchá pravidla, není na tom co zkazit.Zdroj: Radomír Dohnal, ČESKÉSTAVBY.cz
