Sršeň skutečně budí svou velikostí a hlasitým bzučením patřičný respekt, ale případnou paniku a strach bychom měli rozhodně nahradit klidem a zdravým rozumem. Vystříháme se tak nejen citlivého bodnutí, které je mimochodem (alespoň pokud jde o potenciální jedovatost) slabší než včelí. Jen pro doplnění: v případě sršní to není právě jed, co nám způsobí patřičný šok, ale přídatná látka, která jej doprovází. Jedná se o tzv. acetylcholin, látka – neurotransmitér, která maximalizuje rychlost přenosu nervového vzruchu. Dá se tedy říct, že náš mozek zareaguje přehnaně bolestivým ucuknutím ještě dříve, než se sám jed z rány začne pořádně vyplavovat do krevního oběhu. Nic to ale nemění na tom, že sršní se prostě pobodat nechceme nechat. Na druhé straně, ani sršeň nemá zájem na tom pouštět se s námi do křížku. Žije tak, jak se nabízí a oproti jinému bodavému hmyzu rozhodně nemá spadeno na člověka. Ve skutečnosti se živí nektarem, byť, a umí také pořádně zatočit s ostatními hmyzími letci. Tam, kde se usadí sršeň, začínají brzy mizet mouchy, brouci i komáři. Žlutě pruhované letecké eso s akrobacií sobě vlastní zvládne sestřelit z oblohy i střečky, poradí si s křísem a s celou řadou dalších obtížných bezobratlých. Někdy tedy může být takové sousedství prospěšné. Nepříjemnosti může lovecký talent sršně vyvolat v blízkosti úlů a osamocených včelstev, které bez ohledu na svou prospěšnost lidem snadno končí jako hlavní chod jejich jídelníčku. Hnízdo sršňů, to je jeden velký lapač hmyzu. Na vrcholku sezóny zde zmizí okolo jednoho kilogramu 'hmyzáků' za den. Sršeň obecná (Vespa crabro) je vlastně největším společensky žijícím hmyzem v Evropě a dlužno říci, že užitečným. V mnoha sousedních státech jsou sršně dokonce zákonem chráněné a svévolná likvidace jejich hnízd je sankcionována vysokými pokutami. Kvůli zbytečnému lidskému strachu a předsudkům sršně z krajiny mizí, navíc ubývá přirozených listnatých lesů, které jsou jejich původním domovem. Od sršního hnízda se držte dálV blízkosti hnízda bohužel přestává být se sršni zábava. Zatímco jinde si člověka „nevšimnou“, pokud je tedy neprovokuje zoufalým máváním rukama nebo novinami, přiblížit se k srdci sršního světa je problém. Nejrůznější příručky zaměřené na likvidaci sršní ovšem taktně mlčí o tom, kolik přesně činí ona nebezpečná blízkost. Záleží totiž na aktuální situaci, rychlosti větru, horku, otřesech, které působíte a také vaší siluetě. Pokud připomíná medvěda, máte se na co těšit. To vše dohromady může přinutit sršně k obranné reakci, i když se ještě nacházíte tři metry od vlastní stavby. Jindy se dostanete i na půl metru, než zlověstné bzučení uvnitř nabude na intenzitě. Na takovou detailní prohlídku byste si ale bez přípravy měli nechat zajít chuť. Vybudit k nepřiměřené obranné aktivitě mohou sršně v hnízdě ještě dvě věci: pokud se postavíte před vletový otvor, případně pokud vydechujete vzduch směrem k hnízdu. Obě věci berou sršni jako přímé ohrožení, a jednají podle toho. Teď ale to nejdůležitější: co s nimi? Před zahájením vlastního zákroku musíte objektivně zvážit několik věcí. Ta první je přitom zásadní: skutečně to zvládnete? V případě vaší záporné odpovědi bude mnohem lepší přenechat zneškodnění sršního hnízda profesionálům, lovcům hmyzu a deratizérům, kteří pro potřebný úkon disponují průpravou i vybavením. K tomuto rozhodnutí byste pochopitelně měli směřovat i v případě, že jste na bodnutí včel, vos nebo sršní alergičtí. Zákrok profesionálů, nebo vlastní pokus?Přivolaní profesionálové vám také budou vděční, že budou moci zasahovat ještě dříve, než jste se neúspěšně o likvidaci sami pokusili. Na druhé straně, pokud oplýváte extrémní škodolibostí, můžete před profesionálním zákrokem zkusit sršně vydráždit. Pak už vám rozhodně cena 1500-2500 Kč za zákrok deratizérů nepřijde jako vyhozené peníze. Přivolávat k likvidaci sršního hnízda hasiče se také nedoporučuje. V sezóně mají totiž na starost důležitější věci a zasahovat budou jen v případě, když situaci vyhodnotí jako život ohrožující. Nikdo ale neříká, že se do této situace vlastní unáhlenou neopatrností nedostanete.Pokud budete zasahovat sami, vybavte se několika vrstvami silného oblečení. Kukla, rukavice, případně vaťák mohou v letních měsících působit trochu nepatřičně, ale uvidíte sami, že se vyplatí. Nepodceňujte detaily, nezapomeňte ani na ochranu krku. Sršni skutečně ví, kam zasadit citlivou ránu. Druhým krokem je obhlídka „terénu“. Ideální situací je sršní hnízdo volně zavěšené v prostoru, například na větvi stromu. Horší je to s hnízdy vmáčknutými mezi trámoví, případně částečně zanořenými pod horizont střechy nebo dřevěné fasády. V takovém případě se znovu vyplatí zvážit původní variantu s deratizátory. Pro zákrok je nutné správné načasováníPočasí vám může nahrát do karet zejména během prvních jarních měsíců, v době chladnějších podvečerů. To totiž sršni nevynikají přílišnou aktivitou. Jinak už si ale moc nepomůžete, na vaší straně je moment překvapení, který můžete přílišnou pomalostí ztratit. Ideálním přístupem je tedy odlomení připevněného hnízda (například zednickou špachtlí) od podkladu, a zachycení padajícího objektu do připraveného silnostěnného sáčku nebo pytle. Záleží pochopitelně na velikosti hnízda. Zatímco na jaře provedete tento zákrok bez větších problémů, v létě můžete počítat až s několika stovkami odhodlaných obránců. Jak ale správně tušíte, ideální situace se moc často neobjevují, a hnízd volně zavěšených je pomálu.I proto se nabízí varianta hubení sršňů s pomocí postřiku. Ten je k dostání ve většině prodejen zemědělských potřeb. Hledáte přitom konkrétní přípravek, který disponuje podchlazovacím účinkem. Jen takový dokáže výrazně snížit hybnost bodavých obránců na přijatelnou míru. Načasování „útoku“ ponechejte i v tomto případě do večerních hodin. Sršni sice nemají s pohybem za tmy žádné problémy, ale večer se převážná část letky nachází uvnitř. Aplikovat také můžete celou škálu insekticidů, přičemž mezi doporučované se řadí ty poprašné. Jejich přednost totiž je, že si je zasažený hmyz odnese dovnitř hnízda, a tady hubí ostatní. K metodám, které jsou sice efektní, ale krajně nebezpečné, patří likvidace hnízda pomocí ohně. Jistě si dokážete představit nejrůznější katastrofické scénáře, zvláště pokud ničíte plameny hnízdo pod dřevěnou střechou. Oheň navíc okamžitě vybudí pozornost sršní do maximální zuřivosti. V zásadě by bylo vhodné se takovému počínání vyvarovat, stejně jako zákrokům s vysavačem. Profesionálové využívají mohutných velkokapacitních a výkonných strojů, které dokáží v mžiku nasát celé hnízdo i s jejich obyvateli, ale domácí vysavač se jim nemůže rovnat. Výsledek je potom nejen hazardem s vysavačem, ale v případě velkého hnízda i s vaším životem. Ne hubit, ale utlumitSršní hnízdo se nemusí nutně nacházet v zádveří vaší chalupy, ba ani na vašem pozemku. Přesto vám mohou sršně působit komplikace. Zvlášť, pokud disponujete sadem ovocnáčů, které sršni rádi vyhledávají. Tím, že nahlodávají šťavnaté a sladké výpěstky, ale znehodnocují celou úrodu. I tento problém má své řešení: zvolit můžete cestu pasivní či aktivní obrany. První přístup spočívá v tom, že sršňům nabídnete alternativu: misku se sladkou vodou, košík s nakrájeným ovocem, kousek masa. Ve většině případů se s touto náhražkou spokojí. Aktivní obrana spočívá v instalaci lapačů (ovoce nebo sladidlo slouží jako návnada), které průběžně snižují počet letců v okolí sadu. Ani jedna z těchto metod však nevede k vyhubení hmyzu nebo likvidaci hnízda. Sršní prevence? Začněte včasChatu, chalupu nebo stodolu podrobte důsledné kontrole už časně na jaře. Sršní hnízdo se tou dobou teprve tvoří, a počet jeho obyvatel je zatím omezen jen na solitérní královnu. Soustřeďte se na „skrytá“ a částečně zanořená místa: nedosedající střešní tašky, prostory pod domovními štíty, nápadné dutiny v obložení, komíny.Zásah proveďte v co nejkratším čase od vlastního nálezu. Každým dnem totiž sršní bude přibývat, a s narůstající teplotou okolí se bude také zvyšovat jejich rychlost.Sršní hnízdo vymře spolu se začátkem prvních mrazíků. Provádět zákrok v polovině září se tedy už skoro nevyplácí. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com