Štětkovec (Callistemon) je rostlinný rod z čeledi myrtovité (Myrtaceae). Zahrnuje téměř 40 druhů a rozšířen je v přírodě australské a tasmánské. V teplejších oblastech světa jsou štětkovce pěstovány jako okrasné rostliny, v těch chladnějších jako pokojovky. A nejznámější je u nás štětkovec citronový (Callistemon citrinus), jehož mladé lístky když promnete mezi prsty, voní po citronu. Jinak ale nemá s citrusy vůbec nic společného. Pouze trochu podobných silic. Štětkovec citronový (Callistemon citrinus) je vlastně docela nenápadný keř, jemuž dominují, stejně jako u všech ostatních druhů štětkovců, nádherná rudá květenství (resp. sytě červené tyčinky květů), která dohromady připomínají štětku na čistění lahví. Pochází z Austrálie, v našich podmínkách může v létě zdobit zahrady, terasy a balkóny, ale na konci léta musíme rostlinu schovat do tepla. Je pravdou, že pro neobyčejnou atraktivnost svých květenství se tato rostlina začíná čím dál tím více prosazovat i u nás. A rozhodně je to dobře. Charakteristické jsou pro ni také stálezelené kopinaté listy, které mohou být dlouhé až cca 7 cm. Do Evropy se štětkovce dostaly přes londýnskou botanickou zahradu právě z Austrálie, konkrétně z Nového Jižního Walesu. Přivezl je anglický přírodovědec, botanik a prezident Královské společnosti Joseph Banks v roce 1789. V tom samém roce, kdy byl prvním prezidentem USA zvolen George Washington a v Paříži padla Bastila. Byla to bouřlivá doba předznamenávající dnešní moderní svět. Dobrou zprávou je, že v květináčích rostou štětkovce docela rychle. Někdy mohou dokonce dorůst výšky až 3 metry a to znamená, že budou mít spoustu nádherných květenství, která lze dokonce i řezat do vázy. Nejčastěji jsou ale tyto rostliny samozřejmě menší, obvykle tak 1 metr, nejvíce záleží na velikosti pěstební nádoby. Například i oleandry a některé kultivary ibišků dovedou vytvořit velké množství hmoty a dosáhnou vysokého vzrůstu. Pokud je ale dáme do nádoby tak velké, že již budeme sami těžko přenášet. Vyššího růstu štětkovec obvykle nedosáhne už jen z toho důvodu, že je dobré jej zastřihávat a tvarovat řezem. Proto se také štětkovce vůbec vejdou na terasy, balkóny, i do bytů. Navíc není problém pěstovat některé kultivary i jako bonsaje. Nádherných rudých květenství štětkovitého tvaru se dočkáme od května do srpna a je dost dobře možné, že pak ještě jednou v teple domova. Štětkovec totiž rád vykvete i podruhé. Nejdůležitější je pro kvetení předchozí zazimování, jeho podmínky. Množit můžeme štětkovec semeny a vrcholovými řízky, ale nejlepší bude si zakoupit sazenici v zahradnictví. Štětkovec citronový vyloženě vyžaduje velice světlé stanoviště, ve venkovním prostředí snese v sezóně plné slunce. Dobrá je však ochrana před větry. Na pěstování má pak podobné nároky jako oleandr (Nerium oleander), čili nijak velké a speciální. Ve vegetační době (od jara do podzimu) tedy štětkovec vydatně a pravidelně zaléváme, nikdy však nesmíme přemokřit substrát. Nesnese také vápenitou vodu, tak pozor na obsah vaší vody studniční a ve vodovodním řadu. Určitě bude nejlepší dešťovka. Od jara do podzimu hnojíme každých 14 dní hnojivy bez obsahu vápníku.Specialitou je při pěstování štětkovce zkracování příliš dlouhých výhonů po odkvětu, protože květenství se na koncích větví, vyrůstají z nich tedy další větve a rostlina pak začne hnát až neúměrně do délky. Před prvními mrazíky musíme svůj štětkovec zazimovat. Volíme místo světlé a chladnější, o teplotě od 5 až do 10 °C. Ideální proto bude světlá nevytápěná chodba. A pokud chcete, aby vám váš štětkovec v další sezóně opět vykvetl, určitě si dejte v zimě pozor na zálivku. Ta smí být pouze minimální. Kdybyste dali rostlinu do tepla a zalévali, sice se jí bude dařit, ale v dalším roce nevykvete. V zimě tedy stačí jen mírná zálivka jednou měsíčně a do tepla bytů rostlina rozhodně nesmí. Vlastně jde u zálivky jen o to, aby rostlina v zimě neuschla. Každé jaro pak štětkovec přesadíme do květináče o něco většího, nejlépe s kyselejším a lehkým substrátem (třeba substrátem určeným pro rododendrony). Pořádně zalijeme a již jej necháme v teple, ale ještě nesmí ven, na to si počkáme nejméně do půlky května. Jakmile již mrazíky nehrozí, můžeme rostlinu začít letnit.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, zahradkarskaporadna.cz, ireceptar.cz
