Dotyk přírody i ve velkých městech a v domech bez zahrádky – to je možnost, kterou přináší zeleň na konstrukcích. Ačkoli se rostliny nachází ne přímo ve spojení se zemí, mohou díky důmyslným systémům růst, kvést a dynamickým způsobem zdobit náš životní prostor. Asi každý si jednoduše dovede představit, že taková vrstva, která se na střešní konstrukci stane zelenou okrasou, musí vyhovovat rostlinám a zároveň nepoškozovat samotnou konstrukci. Co přináší podmínky střechy? Na střešních konstrukcích samozřejmě nelze bez omezení pěstovat naprosto vše, ale i tak můžeme hovořit o poměrně širokém výběru rostlin, které lze pro tyto podmínky využít. Výběr rostlin limituje mimo jiné také to, jakou vyžadují péči či zavlažování. Kromě přírodního koloběhu vody lze pro náročnější realizace využít důmyslné systémy zavlažování. Podle náročnosti rostlin se volí také skladba vrstev, ve kterých rostliny rostou. Volbu rostlin ale ovlivňuje také sklon střechy, jinak tedy můžeme vybírat pro zcela plochou střechu a jiný výběr bude u střech šikmých. U šikmých střech také musíme myslet na zabránění sesuvu půdy. Nezanedbatelný aspekt tvoří kromě sklonu střechy také její nosnost. Není vhodné nad míru zatěžovat střechu mohutnými vrstvami substrátu. Volíme takový substrát, který střechu a její konstrukci zatíží jen minimálně. Jaké rostliny lze vybrat pro střešní zahradu? Skladba vrstev, které tvoří základnu pro střešní zahrady, se liší podle náročnosti konkrétní zakázky. Nejsvrchnější vrstva se bude skládat ze substrátu, který je pro dané rostliny přirozený. Které rostliny se pro použití na konstrukcích hodí? Záleží na více aspektech, jedním z nich je i možnost naší péče. Do skupiny nejméně náročných řadíme suchomilné skalničky, trvalky, traviny a rozchodníky. Existuje pestrý výběr nízkých rostlin, které odolají i náročným podmínkám tepla, sucha i mrazu. Vybírat můžeme i z náročnějších rostlin, ke kterým lze přivést vodu prostřednictvím zavlažovacího systému. Skladba vrstev Substrát se co nejvíce blíží přirozenému prostředí rostliny a dává rostlině dostatečný prostor pro kořenový systém i živiny. Další velice důležitou vrstvou (obzvláště u plochých střech) pro zabránění prosakování vody je hydroizolace z různých materiálů. Mezi hydroizolaci a substrát se ještě vkládá speciální vrstva, která hydroizolaci chrání před prorůstáním kořenů. Problematiku vody řeší speciální drenážní vrstva, která shromažďuje vodu a její přebytečné množství odvádí pryč. Proti vyplavování živin pak slouží filtrační vrstva. Pořadí vrstev a jejich skladbu však vždy určí odborníci. Výhody střešní zeleně Zeleň nám nepřináší pouze příjemný zážitek z blízkosti přírody, ale také má reprezentační a užitný rozměr. I ve městě si můžeme vychutnat krásu a rozmanitost barev, tvarů rostlin a jejich vůni v rozmanitém architektonickém uspořádání. Střešní vegetační vrstva ovšem přináší i další funkční výhody. Mezi nejzajímavější patří tepelně izolační funkce a schopnost ovlivňovat teplotní výkyvy. Bydlení v podkroví takové střechy bude příjemnější a bez přehřívání interiéru. S vlivem na povrchovou teplotu střechy souvisí ještě snižování víření prachu. Zelené střechy pozitivně ovlivňují kolísání vzdušné vlhkosti a jsou určitou další ochrannou vrstvou. Zlepšují se také akustické vlastnosti konstrukce a určitý vliv bychom našli i na požární odolnosti. Mimo to ještě vegetace na konstrukci produkuje kyslík a váže oxid uhličitý.