Dokonce i v půdách, které jsou pro dřeviny nepříznivé (písčité, kamenité, jílovité), lze v tuto dobu dřeviny vysazovat. Určitě však neodstraňujte tuto půdu horší kvality a nevyměňujte ji za novou. Správný postup je takový, že smísíme kvalitní kompost a nebo zahradní substrát s touto zeminou, čímž vytvoříme takovou směs, která se spojí s okolní zeminou. Je důležité, aby se právě obsah výsadbové jámy spojil s okolím. Vytvoříme tak vysazované dřevině ideální podmínky pro adaptaci na nový životní prostor. Kompost či substrát dodají živiny (organický materiál) a podíl původní zeminy umožní dřevině adaptaci na dané prostředí. Okolní zemina prostě nesmí být příliš odlišná oproti té ve výsadbové jámě. A právě díky takovým podmínkám dřevina dobře zakoření. V opačném případě by totiž nechtěla kořenit jinam, čili by se kořeny nerozrůstaly, ale hromadily ve výsadbové jámě. A jelikož platí, že jaká je dřevina nad zemí, taková je podzemí, projevilo by se to i na růstu její koruny. Navíc by rozdílná zemina ve výsadbové jámě jinak vysychala, jinak mrzla, jinak přijímala vzduch, jinak vláhu. Rostlina by prostě postupně zakrněla. Omezený růst kořenů v malém prostoru by způsobil i omezený růst nad zemí. Bylo by to vlastně podobné, jako když dřevinu pěstujete v mobilní nádobě. Dřevinu ve výsadbové jámě pohodlně usadíme, nejlépe i s kořenovým balem, až na dno jámy (samozřejmě musíme vykopat správně hlubokou jámu). Poté ji zahrneme výše uvedenou směsí organické hmoty a původní zeminy, ovšem zeminu okolo rostliny neušlapeme. Pokud je zemina dobře připravena, sama zapadne, kam patří a jelikož časem trochu slehne, přidáme ji okolo kmene o něco více – bude přečnívat nad terénem. Navíc zemina přirozeně slehne při následné hojné zálivce, načež ji ještě přisypeme. Následná vydatná zálivka je opravdu zásadně důležitá! Hnojit nyní nepotřebujeme, stačí směs původní zeminy s kvalitní organickou hmotou. Středně velký keř zalijeme i deseti a více litry vody a jelikož 1 běžná konev pojme právě 10 litrů, dáme-li 2 až 3, vůbec nic nepokazíme. Prostě je třeba, abychom důsledně prolili celý profil výsadbové jámy. A pokud zrovna nemrzne, klidně zalijte i ostatní rostliny včetně dřevin. Rostlina si tak rychle vytvoří určitou zásobu vody a jelikož je teprve konec ledna, může začít za několik dní či týden opět mrznout a pak již bude voda kořenům nedostupná. Proto zálivku také klidně opakujeme i několik dní za sebou, ovšem to již stačí zmíněná 1 konev. Vydatná zálivka před mrazy je důležitá pro všechny druhy dřevin! Ovšem nejdůležitější je pro stálezelené listnáče. Dále již s vysazenou dřevinou neděláme nic. Její řez provedeme až na jaře. Pokud však bude mrznout a zase přestane, aniž by současně přibyla sněhová nadílka a nebo začalo pršet, opět rostlinu zalijeme. Při řezu vznikají rány, které se v zimě špatně hojí, o to lépe se však budou hojit na jaře v rámci zrychleného růstu dřeviny. V zimě bychom řezem riskovali zanesení infekce do nezacelených ran. Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, hobby.cz, shutterstock.com
