1.1. Nezbytné povolení k odběru vody 1.2. Nové studny a potřebná povolení 1.3. Potřebná povolení a staré studny 1.4. Budování nové studny 1.5. Hydrogeologický průzkum 1.6. Studna kopaná nebo vrtaná? 1.7. Kdo všechno do plánované studny mluví? 1.8. Co je podzemní voda? 1.9. Využití podzemní vody 1.10. Zdroje vody a způsoby jímání 1.11. Vrtané studny mají nejkvalitnější vodu 1.12. Tradiční kopané studny 1.13. Kvalita vody ve studních 1.14. Voda, její spotřeba a ekonomika 1.15. Důvody pro ověření kvality vody ve studni 1.16. Nejčastější formy kontaminace vody 1.17. Kontrola kvality vody a rozbory 1.1. Nezbytné povolení k odběru vody 1.2. Nové studny a potřebná povolení 1.3. Potřebná povolení a staré studny 1.4. Budování nové studny 1.5. Hydrogeologický průzkum 1.6. Studna kopaná nebo vrtaná? 1.7. Kdo všechno do plánované studny mluví? 1.8. Co je podzemní voda? 1.9. Využití podzemní vody 1.10. Zdroje vody a způsoby jímání 1.11. Vrtané studny mají nejkvalitnější vodu 1.12. Tradiční kopané studny 1.13. Kvalita vody ve studních 1.14. Voda, její spotřeba a ekonomika 1.15. Důvody pro ověření kvality vody ve studni 1.16. Nejčastější formy kontaminace vody 1.17. Kontrola kvality vody a rozbory 1.1. Nezbytné povolení k odběru vody Pokud chceme vyvrtat či vykopat novou studnu, je povolení k odběru vody nezbytné. Všichni majitelé studní, kteří z nich vodu čerpají, musí povolení k odběru podzemních vod mít. A budujeme-li novou studnu, potřebujeme i stavební povolení a kolaudační rozhodnutí. Povolení k odběru vody si samozřejmě musí zařídit jak fyzické, tak právnické osoby. Patřičné kroky pak musí učinit právě podnikatelé i v případě, že nechtějí, aby jim už získané povolení přestalo platit. Každý podnikatelský subjekt (včetně drobných živnostníků, si musí povolení k odběru vody prodloužit), pro domácnosti však získané povolení platí dál. 1.2. Nové studny a potřebná povolení Každá nová studna je stavbou. Musí tedy jako každá jiná stavba mít stavební povolení a navíc povolení vodoprávní (k odběru vody). Ta vydává příslušný stavební a vodoprávní úřad. Těmito povoleními a územním rozhodnutím se navíc musí řídit i pracovníci studnařské firmy. Studny hlubší jak 30 metrů a vrty v ochranných pásmech vodních zdrojů musí mít projekt schválený dokonce i příslušným krajským úřadem. A studnařská firma je pak povinna veškeré práce nahlásit i příslušnému báňskému úřadu. Pokud je realizovaný vrt (u studní vrtaných) napojen na tepelné čerpadlo (voda-voda), může ji majitel opět používat teprve až získá patřičná povolení, kterými jsou opět územní rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o povolení k nakládání s pozemními vodami ve spojení se stavebním povolením o zřízení vodního díla z díla průzkumného. Stavební povolení přitom vymezuje velikost stavebního pozemku studny, stanoví její přesné umístění, druh a účel stavby a podmínky pro její umístění. Stavební povolení nám vydá příslušný stavební a vodoprávní úřad současně s vydáním povolení k nakládání s vodami. Oznámení o provádění studny je přitom ještě před zahájením prací nutné ohlásit na místním obecním úřadu. 1.3. Potřebná povolení a staré studny Běžně se stává, že pořídíte starší nemovitost k rekonstrukci, nebo parcelu (třeba bývalou zahradu), kde je stará studna a vy na ni nemáte získané žádné povolení. Pokud však vlastníte studnu, která byla vyhloubena do 1.1. 1955 a jste fyzická osoba, pak žádné povolení dokonce ani nepotřebujete. V takovém případě povolení k odběru vody získáváte automaticky. Stáří studny navíc na úřadech nemusíte dokladovat. Případný doklad se vám ale bude hodit buď v případě nečekané kontroly, nebo při prodeji nemovitosti. Zcela však postačí letecký snímek, stará mapa, kupní či darovací smlouva, svědectví známých, sousedů a příbuzných a nebo alespoň vaše notářsky ověřené čestné prohlášení. Byla-li ale vaše studna vybudovaná po roce 1955 a v povolení, které už máte, není uvedeno, k jakému účelu ji užíváte, je opět nutné o prodloužení povolení požádat. Povolení k odběru vody bylo možné bez jakýchkoli potíží získat do 1.7.2007 na takzvaném vodoprávním úřadu a to dokonce zdarma. Roli vodoprávního úřadu většinou hraje odbor životního prostředí příslušného obecního úřadu. Kontakt přímo na příslušný vodoprávní úřad pro váš region pak najdete na www.zanikpovoleni.cz. Nezměnily-li se jakkoli podmínky, na jejichž bázi bylo dřív povolení vydané, nebyl s vydáním nového povolení žádný problém. 1.1. Nezbytné povolení k odběru vody Pokud chceme vyvrtat či vykopat novou studnu, je povolení k odběru vody nezbytné. Všichni majitelé studní, kteří z nich vodu čerpají, musí povolení k odběru podzemních vod mít. A budujeme-li novou studnu, potřebujeme i stavební povolení a kolaudační rozhodnutí. Povolení k odběru vody si samozřejmě musí zařídit jak fyzické, tak právnické osoby. Patřičné kroky pak musí učinit právě podnikatelé i v případě, že nechtějí, aby jim už získané povolení přestalo platit. Každý podnikatelský subjekt (včetně drobných živnostníků, si musí povolení k odběru vody prodloužit), pro domácnosti však získané povolení platí dál. 1.2. Nové studny a potřebná povolení Každá nová studna je stavbou. Musí tedy jako každá jiná stavba mít stavební povolení a navíc povolení vodoprávní (k odběru vody). Ta vydává příslušný stavební a vodoprávní úřad. Těmito povoleními a územním rozhodnutím se navíc musí řídit i pracovníci studnařské firmy. Studny hlubší jak 30 metrů a vrty v ochranných pásmech vodních zdrojů musí mít projekt schválený dokonce i příslušným krajským úřadem. A studnařská firma je pak povinna veškeré práce nahlásit i příslušnému báňskému úřadu. Pokud je realizovaný vrt (u studní vrtaných) napojen na tepelné čerpadlo (voda-voda), může ji majitel opět používat teprve až získá patřičná povolení, kterými jsou opět územní rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o povolení k nakládání s pozemními vodami ve spojení se stavebním povolením o zřízení vodního díla z díla průzkumného. Stavební povolení přitom vymezuje velikost stavebního pozemku studny, stanoví její přesné umístění, druh a účel stavby a podmínky pro její umístění. Stavební povolení nám vydá příslušný stavební a vodoprávní úřad současně s vydáním povolení k nakládání s vodami. Oznámení o provádění studny je přitom ještě před zahájením prací nutné ohlásit na místním obecním úřadu. 1.3. Potřebná povolení a staré studny Běžně se stává, že pořídíte starší nemovitost k rekonstrukci, nebo parcelu (třeba bývalou zahradu), kde je stará studna a vy na ni nemáte získané žádné povolení. Pokud však vlastníte studnu, která byla vyhloubena do 1.1. 1955 a jste fyzická osoba, pak žádné povolení dokonce ani nepotřebujete. V takovém případě povolení k odběru vody získáváte automaticky. Stáří studny navíc na úřadech nemusíte dokladovat. Případný doklad se vám ale bude hodit buď v případě nečekané kontroly, nebo při prodeji nemovitosti. Zcela však postačí letecký snímek, stará mapa, kupní či darovací smlouva, svědectví známých, sousedů a příbuzných a nebo alespoň vaše notářsky ověřené čestné prohlášení. Byla-li ale vaše studna vybudovaná po roce 1955 a v povolení, které už máte, není uvedeno, k jakému účelu ji užíváte, je opět nutné o prodloužení povolení požádat. Povolení k odběru vody bylo možné bez jakýchkoli potíží získat do 1.7.2007 na takzvaném vodoprávním úřadu a to dokonce zdarma. Roli vodoprávního úřadu většinou hraje odbor životního prostředí příslušného obecního úřadu. Kontakt přímo na příslušný vodoprávní úřad pro váš region pak najdete na www.zanikpovoleni.cz. Nezměnily-li se jakkoli podmínky, na jejichž bázi bylo dřív povolení vydané, nebyl s vydáním nového povolení žádný problém. K žádosti o prodloužení povolení k odběru vody je vždy třeba dosud platné povolení k nakládání s vodami, které jste už získali (postačí i ověřená kopie) a kopie příslušného stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí. Kdo však své povolení dosud nestihl prodloužit (lhůta byla stanovena do 1.7.2007), nezbude mu nic jiného, než požádat o vydání stavebního povolení. Složitější administrativa se mu zde bohužel nevyhne a i náklady budou vyšší. Přitom bude samotné vodoprávní řízení trvat až 3 měsíce. Pokud byste však vodu odebírali bez příslušného povolení, nevyhne se vám pokuta ve výši až 50.000,-Kč pro fyzické osoby a až 10.000.000,-Kč pro právnické osoby a živnostníky. O povolení nakonec musíte zažádat i v případě, že jste je ztratili a jeho originál nebyl vyhledán ani v archivu vodoprávního úřadu. Od 1.7.2007 tedy potřebujete k žádosti o povolení k nakládání s vodami i stavební povolení (za poplatek cca do 300,- Kč), hydrogeologický posudek (za poplatek cca do 3.000,- až 6.000,- Kč) a projekt (za poplatek ve výši 2.500,- až 3.000,- Kč). A nakonec se nevyhnete ani kolaudačnímu řízení. Jestliže ale užíváte studnu, kterou jste buď vy či předchozí majitel vybudovali po roce 1955 a chybí vám jakékoli doklady, musí vám vodoprávní úřad sám a na své náklady prokázat, že byla vyhloubena načerno a tedy se záměrem úřady obejít. Když vodoprávní úřad nic takového neprokáže, žádná pokuta vám nehrozí. Povolení ale stejně potřebujete získat a nezbytné úřední proceduře se tedy nevyhnete. A jestliže vám vodoprávní úřad prokáže, že jste studnu vyhloubili načerno, pokuta vás nemine. Známé jsou ale i případy, kdy studna sice byla vyhloubena načerno, vy však chcete mít vše v pořádku. Studnu tedy vodoprávnímu úřadu přiznáte a ten musí dle platných zákonů zahájit řízení k odstranění stavby, přičemž vám nadále hrozí pokuta ve výši až 50.000,-Kč. Vyhovuje-li však vaše studna standardům a vy nakonec doložíte potřebné doklady, vodoprávní úřad vám s největší pravděpodobností pokutu odpustí a vaši studnu vám dodatečně povolí. Jestliže ale odhalí nelegální studnu při kontrole a dokáže, že byla vybudovaná načerno, hrozí vám nejen pokuta, ale i nezbytné odstranění stavby (zasypání stávající studny). Jste-li podnikatelský subjekt či jen drobný živnostník a studnu užíváte k podnikání, měli jste si do 1.7.2007 nechat povolení k odběru vody ze studny prodloužit, máte-li stávající datum vydání do 31.12.2001. Bez prodloužení vám toto povolení vypršelo a k 1.1.2008 automaticky i zaniklo. V takovém případě dnes vodu čerpáte nelegálně a bude nezbytné postupovat úplně stejně jako fyzická osoba, která se do takové situace dostala. V každém případě to bude lepší, než když vám bude udělena vysoká pokuta a přikázáno studnu odstranit. Pokud ale bylo vaše stávající povolení vydané po 1.1.2002, máte po starostech. O povolení už žádat nemusíte, jelikož je to vaše stávající stále platné. K datu 1.1.2002 totiž nabyl účinnosti nový vodní zákon č. 254/2001 Sb. Nový vodní zákon byl nezbytný, jelikož už respektuje evropskou vodní politiku, která je založena na šetrném hospodaření s podzemními vodami. Pokud pak na vašem pozemku stojí stará studna a vy ji nevyužíváte, musí být už na první pohled zřejmé a patrné, že je nefunkční. Případně vám postačí notářsky ověřené čestné prohlášení nebo svědectví třeba souseda. V žádném případě nesmí být v takové studni instalované čerpadlo či pumpa a navíc platí, že čerpáte-li vodu z ní ručně (např. vědrem, okovem), povolení mít nemusíte a obávat se nemusíte ani žádných sankcí. Stejně tak nemusí mít žádné povolení ti, kteří se snaží změnit přirozený tok povrchové vody, co by mohla napáchat škody. 1.4. Budování nové studny Je samozřejmé, že chcete-li vybudovat studnu novou, opět se bez stavebního povolení, povolení k odběru vody a kolaudace v žádném případě neobejdete. Je proto zbytečné, abyste volali specialisty na zkušební vrty a přitom neměli příslušné dokumenty v kapse. Ti totiž v takovém případě do země vrtat ani nesmějí a nakonec budete jen zbytečně hradit dopravu a ztracený čas odborníků. V každém případě je také lepší si vše potřebné zajistit, než platit vysoké pokuty a peníze tak zbytečně vyhazovat. Běžně narazíme na lokality, kde je jednodušší si nechat zhotovit vlastní vodní zdroj, než se dožadovat obecního vodovodu. Ze všeho nejdříve si ale zajistěte hydrogeologický průzkum, který rozpozná, jaké jsou na konkrétním místě podmínky pro zhotovení vaší nové studny. 1.5. Hydrogeologický průzkum Hydrogeologický průzkum mohou provádět pouze odborníci, kteří mají Osvědčení o odborné způsobilosti, vystavené Ministerstvem životního prostředí. Proto je dobré si toto osvědčení vždy nechat ukázat. Osvědčení musí mít kulaté razítko ministerstva. Dejte si přitom dobrý pozor na osvědčení falešná. Odborník hydrogeologické firmy si prohlédne pozemek a navrhne nejvhodnější způsob umístění studny. Musí zjistit sílu vodního pramene, jinak byste třeba v parném létě mohli zůstat bez vody. Zároveň se i dozvíte, kolik taková služba bude stát, přičemž si od hydrogeologa zřejmě objednáte i geologické a technické práce (od vypracování projektu až po závěrečnou zprávu). Zároveň vám hydrogeolog poradí nejvhodnější studnařskou firmu, pokud jste si již nevybrali. Důležité je správné technické vybavení studnařské firmy a zkušenosti. Proto se vám určitě budou hodit reference. 1.6. Studna kopaná nebo vrtaná? Záleží na tom, jak hluboko se nachází podzemní voda. Pokud se však voda objeví už v malé hloubce, stejně nemáte vyhráno. Může totiž být zanesena různými nečistotami. Studnu odborníci definují jako vodojem, který je zapuštěný do zvodnělé horniny. Přitom je podstatné, aby ve studni bylo vždy dost vody, pokrývající nárazové i mimořádně velké odběry. Podstatná je i snadná vyčistitelnost studny. Proto musí mít studna správné parametry (minimální vrtný průměr nesmí být menší jak 200 mm). Je-li voda v hloubce 6 a více metrů, zaplatíme za klasické vyhloubení (kopání) studny částku srovnatelnou s vrtem. V případě vrtu však můžeme jímku konstrukčně oddělit od mělké podzemní vody a získáme tak mnohem kvalitnější vodu. Navíc je u vrtu možné zajistit, abychom nebrali vodu okolním studním, což je ideální v obcích a nových sídlech. 1.7. Kdo všechno do plánované studny mluví? Potřebujeme především souhlasy majitelů dotčených pozemků (neleží-li studna na vlastníkových pozemcích dál od obce a sousedů). Do stavby studny nám vlastně může mluvit každý, kdo prohlásí, že může být omezen ve svých právech nebo povinnostech, a to až do doby, kdy se prokáže opak. Na druhou stranu ale mohou mít sousedé ke stavbě studny námitky, nemohou jí však zamezit. Jejich připomínky můžeme vyřešit čerpací zkouškou a měřením. Je též možné zjistit míru ovlivnění okolních studní a zabránit mu nastavením správného režimu čerpání vody (tuto situaci by měl řešit už projekt). 1.8. Co je podzemní voda? Zcela nesprávný je výraz spodní voda. Stejně tak jsme na omylu, pokud si představujeme ohromná podzemní jezera. Taková se totiž vyskytují jen v krasových oblastech a navíc vůbec nejsou velká. Reálně se podzemní voda shromažďuje pod povrchem terénu v pórech, puklinách a jiných dutinách hornin. Průběžně je doplňována vsakováním vody srážkové a její jakost (kvalita) je tedy přímo závislá na možném znečištění povrchu terénu (hnojiště, odpadní jímky, umělá hnojiva, ropné produkty, skládky odpadů a podobně). Horninové prostředí, kde se podzemní voda hromadí, sice má velkou samočistící schopnost, ovšem výrazné znečištění prostředí znemožní tuto vodu užívat jako pitnou. Podzemní voda je ale (nebyla-li znečištěna) mnohem kvalitnější než voda povrchová. Vždy je lepší čerpat pitnou vodu z co největší hloubky, jelikož ovlivnění jakosti vody ve studni vodou povrchovou musí být co nejmenší. Povrchovou vodu ale musíme od té podzemní odizolovat, jinak nám bude do studny prosakovat a znehodnotí naši investici. 1.9. Využití podzemní vody Využití podzemní vody pro naše soukromé účely má mnoho výhod. Podzemní voda je více mineralizována než voda z vodovodů, jejichž zdrojem je voda povrchová, hromaděná v nádržích. Mineralizovaná voda obsahuje mnoho tělu prospěšných látek a je tedy zdravější. Podzemní voda z naší vlastní studny přitom neobsahuje chlór, kterým se desinfikuje voda vodovodní. Chlór nás sice ochrání před bakteriemi a chlorovaná voda se nekazí, dokud ochranná chemikálie nevyprchá, chlór však může vyvolat nepříjemné alergické reakce. Dalším a vlastně nejdůležitějším kritériem je nakonec cena vody. Náš vlastní zdroj pitné, ale i užitkové vody se nám skutečně vyplatí a vybudování studny rychle splatíme na značných úsporách. Voda je dnes čirým zlatem, drahocennou tekutinou, jejíž cena neustále stoupá. A pokud máme na pozemku třeba bazén, studnu s kvalitní vodou vyloženě potřebujeme, jinak se za spotřebu vody nedoplatíme. 1.8. Co je podzemní voda? Zcela nesprávný je výraz spodní voda. Stejně tak jsme na omylu, pokud si představujeme ohromná podzemní jezera. Taková se totiž vyskytují jen v krasových oblastech a navíc vůbec nejsou velká. Reálně se podzemní voda shromažďuje pod povrchem terénu v pórech, puklinách a jiných dutinách hornin. Průběžně je doplňována vsakováním vody srážkové a její jakost (kvalita) je tedy přímo závislá na možném znečištění povrchu terénu (hnojiště, odpadní jímky, umělá hnojiva, ropné produkty, skládky odpadů a podobně). Horninové prostředí, kde se podzemní voda hromadí, sice má velkou samočistící schopnost, ovšem výrazné znečištění prostředí znemožní tuto vodu užívat jako pitnou. Podzemní voda je ale (nebyla-li znečištěna) mnohem kvalitnější než voda povrchová. Vždy je lepší čerpat pitnou vodu z co největší hloubky, jelikož ovlivnění jakosti vody ve studni vodou povrchovou musí být co nejmenší. Povrchovou vodu ale musíme od té podzemní odizolovat, jinak nám bude do studny prosakovat a znehodnotí naši investici. 1.9. Využití podzemní vody Využití podzemní vody pro naše soukromé účely má mnoho výhod. Podzemní voda je více mineralizována než voda z vodovodů, jejichž zdrojem je voda povrchová, hromaděná v nádržích. Mineralizovaná voda obsahuje mnoho tělu prospěšných látek a je tedy zdravější. Podzemní voda z naší vlastní studny přitom neobsahuje chlór, kterým se desinfikuje voda vodovodní. Chlór nás sice ochrání před bakteriemi a chlorovaná voda se nekazí, dokud ochranná chemikálie nevyprchá, chlór však může vyvolat nepříjemné alergické reakce. Dalším a vlastně nejdůležitějším kritériem je nakonec cena vody. Náš vlastní zdroj pitné, ale i užitkové vody se nám skutečně vyplatí a vybudování studny rychle splatíme na značných úsporách. Voda je dnes čirým zlatem, drahocennou tekutinou, jejíž cena neustále stoupá. A pokud máme na pozemku třeba bazén, studnu s kvalitní vodou vyloženě potřebujeme, jinak se za spotřebu vody nedoplatíme. 1.10. Zdroje vody a způsoby jímání Pokud chceme budovat vlastní zdroj vody, můžeme využít tři způsoby. Jímat mělkou či hlubokou podzemní vodu, nebo jímat prameny. A najdeme-li vhodné místo, kde můžeme studnu vybudovat, rozhodujeme se mezi studnou vrtanou či kopanou. Okrajově pak (málokdo může takovou možnost využít) můžeme vybudovat horizontální jímadla, nebo jímat právě pramen. 1.11. Vrtané studny mají nejkvalitnější vodu Vrtané (trubní) studny jsou dnes nejčastějším řešením. Vrtanou studnu získáme několika způsoby. Vrtat můžeme nárazem, rotačně, drápkově, jádrově a rotačně příklepově. U běžných domovních vrtaných studní se přitom nejčastěji setkáme s metodou vrtání rotačně příklepovou, která je nejlevnější. Ještě než nám však odborníci navrhnou konstrukci a hloubku vrtané studny, musí být známé některé okolnosti. Doporučuje se umístit perforovanou část výstroje (perforované roury) od nepropustného podloží nahoru jen ve spodních dvou třetinách vrtu a až v horní třetině až polovině vodního sloupce část plnou (plné roury). Uvažované jímatelné množství vody vždy ovlivní průměr výstroje - rour a hloubku studny a znát bychom měli i způsob odběru vody, tedy zda využijeme čerpadlo horizontální nebo ponorné. Důležité jsou i fyzikální a mechanické vlastnosti zvodnělého horninového prostředí (hlavně zrnitost a ulehlost, které podmiňují množství vody a ovlivní výstroj studny). Stejně tak i fyzikální a biologické vlastnosti podzemních vod v daném místě (na nich je závislé mechanické stárnutí výstroje studny) 1.10. Zdroje vody a způsoby jímání Pokud chceme budovat vlastní zdroj vody, můžeme využít tři způsoby. Jímat mělkou či hlubokou podzemní vodu, nebo jímat prameny. A najdeme-li vhodné místo, kde můžeme studnu vybudovat, rozhodujeme se mezi studnou vrtanou či kopanou. Okrajově pak (málokdo může takovou možnost využít) můžeme vybudovat horizontální jímadla, nebo jímat právě pramen. 1.11. Vrtané studny mají nejkvalitnější vodu Vrtané (trubní) studny jsou dnes nejčastějším řešením. Vrtanou studnu získáme několika způsoby. Vrtat můžeme nárazem, rotačně, drápkově, jádrově a rotačně příklepově. U běžných domovních vrtaných studní se přitom nejčastěji setkáme s metodou vrtání rotačně příklepovou, která je nejlevnější. Ještě než nám však odborníci navrhnou konstrukci a hloubku vrtané studny, musí být známé některé okolnosti. Doporučuje se umístit perforovanou část výstroje (perforované roury) od nepropustného podloží nahoru jen ve spodních dvou třetinách vrtu a až v horní třetině až polovině vodního sloupce část plnou (plné roury). Uvažované jímatelné množství vody vždy ovlivní průměr výstroje - rour a hloubku studny a znát bychom měli i způsob odběru vody, tedy zda využijeme čerpadlo horizontální nebo ponorné. Důležité jsou i fyzikální a mechanické vlastnosti zvodnělého horninového prostředí (hlavně zrnitost a ulehlost, které podmiňují množství vody a ovlivní výstroj studny). Stejně tak i fyzikální a biologické vlastnosti podzemních vod v daném místě (na nich je závislé mechanické stárnutí výstroje studny) Průměrná hloubka vrtaných studní je 30 až 40 metrů. Přitom vrtané studny hluboké do 15 metrů mají veškeré kvalitativní nevýhody studní kopaných. Lze tedy říci, že je taková investice zbytečná. Chceme-li od odborné firmy kvalitní vrtanou studnu, nesmíme samozřejmě zapomenout, že je tato stavba považována za takovou, jejíž provedení musí schválit stavební a vodoprávní úřad. Neobejdeme se tedy bez projektu a příslušných povolení. A svépomocí už dnes studnu skutečně nevybudujeme, ani tu kopanou. Penalizace za provedení neohlášené studny jsou velmi vysoké. Dodavatel by nám navíc měl písemně potvrdit průměr vrtání, který musí být nejméně 200 mm a doporučují se rozměry 205 až 254 mm. Zároveň se doporučuje použít výstroj z PVC nebo PE a pokud chceme uskutečnit větší investici (investovat více peněz), je vhodná antikorozní ocel. Optimální průměr výstroje je 160 mm a minimálně pak 125 mm a prostor mezi stěnami vrtu a výstrojí by měl být vyplněn štěrkopísčitým filtrem (vodárenským pískem). Vznikne nám tak přirozený filtr mezi horninovým prostředím a čerpadlem. Vrchní část vrtu nakonec musí být odtěsněna proti průsaku srážkové vody jílovým či cementovým těsněním a odtěsněné by měly být i ty vody, které zastihneme mělce pod terénem (do 10 až 15 metrů). A nezapomeňte, že na veškeré použité materiály výstroje vaší nové studny vám musí dodavatel předložit příslušné hygienické atesty. I přes komplikovanost procesu a nezbytné úřední kroky včetně kolaudace a zanesení studny do evidence katastru nemovitostí nakonec nejenže ušetříte na čerpané vodě, ale zároveň zhodnotíte svůj majetek (zvýšíte tržní cenu svého pozemku). Průměrná hloubka vrtaných studní je 30 až 40 metrů. Přitom vrtané studny hluboké do 15 metrů mají veškeré kvalitativní nevýhody studní kopaných. Lze tedy říci, že je taková investice zbytečná. Chceme-li od odborné firmy kvalitní vrtanou studnu, nesmíme samozřejmě zapomenout, že je tato stavba považována za takovou, jejíž provedení musí schválit stavební a vodoprávní úřad. Neobejdeme se tedy bez projektu a příslušných povolení. A svépomocí už dnes studnu skutečně nevybudujeme, ani tu kopanou. Penalizace za provedení neohlášené studny jsou velmi vysoké. Dodavatel by nám navíc měl písemně potvrdit průměr vrtání, který musí být nejméně 200 mm a doporučují se rozměry 205 až 254 mm. Zároveň se doporučuje použít výstroj z PVC nebo PE a pokud chceme uskutečnit větší investici (investovat více peněz), je vhodná antikorozní ocel. Optimální průměr výstroje je 160 mm a minimálně pak 125 mm a prostor mezi stěnami vrtu a výstrojí by měl být vyplněn štěrkopísčitým filtrem (vodárenským pískem). Vznikne nám tak přirozený filtr mezi horninovým prostředím a čerpadlem. Vrchní část vrtu nakonec musí být odtěsněna proti průsaku srážkové vody jílovým či cementovým těsněním a odtěsněné by měly být i ty vody, které zastihneme mělce pod terénem (do 10 až 15 metrů). A nezapomeňte, že na veškeré použité materiály výstroje vaší nové studny vám musí dodavatel předložit příslušné hygienické atesty. I přes komplikovanost procesu a nezbytné úřední kroky včetně kolaudace a zanesení studny do katastru nemovitostí nakonec nejenže ušetříte na čerpané vodě, ale zároveň zhodnotíte svůj majetek (zvýšíte tržní cenu svého pozemku). 1.12. Tradiční kopané studny Pokud zakládáme kopanou studnu, musíme vlastnit pozemek se soudržnými zeminami, nebo alespoň částečně nesoudržnými či rozpukanými skalními horninami. Kopané studny provádíme maximálně do 15 metrů a počítat musíme s tím, že bude tato investice poměrně nákladná a kvalita takto získané vody přitom nemusí splnit naše očekávání. Proto je dnes mnohem vhodnějším řešením zvolit studnu vrtanou. Kopané studny jsou většinou zahloubené nehluboko pod úrovní hladiny podzemní vody. Voda tedy to této studny přitéká dnem, nikoli perforací výstroje jako u studny vrtané. Kopané studny běžně provádíme za užití betonových skruží v průměrech od 0,5 do 3 metrů a pro potřeby zásobování domácnosti vodou se běžně používají průměry skruží 1 až 1,5 metru. Kopané studny se však dnes už příliš nedoporučují. Povrchové vody jsou na našem území natolik zasažené nečistotami, že musíme jímanou vodu nákladně upravovat, abychom ji mohli použít k pití. Jen málokdy přitom kopaná studna dosáhne dostatečné hloubky, aby mohla jímat kvalitní podzemní vodu. Malý sloupec vody v kopané studni často způsobuje její vyschnutí. Pokud se však pro kopanou studnu rozhodnete třeba i jen proto, abyste získali dostatečný zdroj vody užitkové, musíte po úřední stránce postupovat stejně jako u studny vrtané. Opět jde o vodní stavbu, kterou nelze jen ohlásit a provádět svépomocí. Při realizaci kopané studny hloubíme jámy (šachtice) a bude-li taková studna hlubší jak 3 metry (a to jsou téměř všechny), jde podle zákona o činnost prováděnou hornickým způsobem. Osoba, která pak bude takovou práci realizovat, musí mít osvědčení Báňského úřadu k činnostem takto prováděným. 1.12. Tradiční kopané studny Pokud zakládáme kopanou studnu, musíme vlastnit pozemek se soudržnými zeminami, nebo alespoň částečně nesoudržnými či rozpukanými skalními horninami. Kopané studny provádíme maximálně do 15 metrů a počítat musíme s tím, že bude tato investice poměrně nákladná a kvalita takto získané vody přitom nemusí splnit naše očekávání. Proto je dnes mnohem vhodnějším řešením zvolit studnu vrtanou. Kopané studny jsou většinou zahloubené nehluboko pod úrovní hladiny podzemní vody. Voda tedy to této studny přitéká dnem, nikoli perforací výstroje jako u studny vrtané. Kopané studny běžně provádíme za užití betonových skruží v průměrech od 0,5 do 3 metrů a pro potřeby zásobování domácnosti vodou se běžně používají průměry skruží 1 až 1,5 metru. Kopané studny se však dnes už příliš nedoporučují. Povrchové vody jsou na našem území natolik zasažené nečistotami, že musíme jímanou vodu nákladně upravovat, abychom ji mohli použít k pití. Jen málokdy přitom kopaná studna dosáhne dostatečné hloubky, aby mohla jímat kvalitní podzemní vodu. Malý sloupec vody v kopané studni často způsobuje její vyschnutí. Pokud se však pro kopanou studnu rozhodnete třeba i jen proto, abyste získali dostatečný zdroj vody užitkové, musíte po úřední stránce postupovat stejně jako u studny vrtané. Opět jde o vodní stavbu, kterou nelze jen ohlásit a provádět svépomocí. Při realizaci kopané studny hloubíme jámy (šachtice) a bude-li taková studna hlubší jak 3 metry (a to jsou téměř všechny), jde podle zákona o činnost prováděnou hornickým způsobem. Osoba, která pak bude takovou práci realizovat, musí mít osvědčení Báňského úřadu k činnostem takto prováděným. 1.13. Kvalita vody ve studních Pokud budujeme studnu, určitě očekáváme kvalitní vodu. Nemusí tomu tak ale být a navíc kvalitu vody v hloubce pod naším pozemkem v podstatě nemůžeme ovlivnit a pokud, pak jedině negativně (hnojiště, kompost, ropné produkty, …). Vodu rozdělujeme podle kvality do tří skupin. V první skupině jsou podzemní vody, které nevyžadují žádnou úpravu (kromě desinfekce či mechanického odkyselení). Vody v druhé kategorii vyžadují poměrně složitější úpravu. Patří sem vody velmi měkké a vody, které obsahují železo nad 0,3 mg/l a mangan nad 0,1 mg/l, či vody s obsahem amonných a dusitanových iontů a vody tvrdé (od 3,57 do 8,92 mmol/l). Do třetí kategorie patří vody, které jsou méně vhodné nebo dokonce nevhodné pro zásobování. A tedy vody s celkovou tvrdostí větší jak 8,92 mmol/l, obsahem železa vyšším jak 30 mg/l, manganu vyšším jak 10 mg/l a dusičnanů vyšším jak 50 mg/l, ale i vody s vyšším obsahem dalších nežádoucích látek (ropných produktů, těžkých kovů, tenzidů a dalších složek, které z vody nemůžeme její úpravou odstranit). 1.14. Voda, její spotřeba a ekonomika Určitě budeme chtít vědět, zda se nám investice do studny v konkrétní lokalitě skutečně vyplatí - zda pokryje naši roční potřebu vody. Musíme tedy ještě před zadáním projektu studny zvážit, kolik vody vlastně budeme potřebovat a k čemu. Na základě takové jednoduché rozvahy můžeme orientačně zjisti potřebnou vydatnost studny a rozhodovat se dál. Rozlišujeme tedy druhy potřeby vody. Základní je potřeba bytového fondu (vždy počítaná na jednoho obyvatele), dále potřeba zahrady (osetých a osázených rostlin okrasných i užitkových a dřevin) a hospodářských či domácích zvířat, ale třeba i potřeba rekreační chaty. V podrobných rozvahách se dokonce zakalkulovává i potřeba vody vašeho psa nebo kočky. I přesto, že si však vybudujete vrtanou studnu s kvalitní vodou a dostatečnou vydatností, vždy se doporučuje být zároveň připojen i k vodovodnímu řádu. I když bude váš placený odběr vody minimální. Nikdy nevíte, co se může stát a voda je základní potřebou každé domácnosti, respektive každého živého organismu. 1.14. Voda, její spotřeba a ekonomika Určitě budeme chtít vědět, zda se nám investice do studny v konkrétní lokalitě skutečně vyplatí - zda pokryje naši roční potřebu vody. Musíme tedy ještě před zadáním projektu studny zvážit, kolik vody vlastně budeme potřebovat a k čemu. Na základě takové jednoduché rozvahy můžeme orientačně zjisti potřebnou vydatnost studny a rozhodovat se dál. Rozlišujeme tedy druhy potřeby vody. Základní je potřeba bytového fondu (vždy počítaná na jednoho obyvatele), dále potřeba zahrady (osetých a osázených rostlin okrasných i užitkových a dřevin) a hospodářských či domácích zvířat, ale třeba i potřeba rekreační chaty. V podrobných rozvahách se dokonce zakalkulovává i potřeba vody vašeho psa nebo kočky. I přesto, že si však vybudujete vrtanou studnu s kvalitní vodou a dostatečnou vydatností, vždy se doporučuje být zároveň připojen i k vodovodnímu řádu. I když bude váš placený odběr vody minimální. Nikdy nevíte, co se může stát a voda je základní potřebou každé domácnosti, respektive každého živého organismu. Vodu ale mohou znečistit i toxické látky jako pesticidy, rozpouštědla, saponáty, tekuté ropné produkty a jiné. Nežádoucí látky se přitom mohou do vody dostat i z geologického podloží, přestože jsou přírodního původu. Jejich přítomnost nám odhalí zbarvení používané keramiky, vypraného prádla (železo, mangan) nebo usazeniny na stěnách varných nádob (vápník, hořčík). Tyto látky se však v naprosté většině případů nevyskytují ve zdravotně závadném množství. 1.17. Kontrola kvality vody a rozbory Kvalitu vody ve studni tedy kontrolujeme průběžně. Nejprve provádíme kontrolu kvality vody svými smysly (zrakem, čichem i chutí). Zákal vody bývá způsoben například prachem či zvířenými usazeninami, často i průnikem povrchové vody do studny. Barva je důležitým indikátorem jakosti vody. Voda by měla být čirá a bezbarvá. Chuť a pach pak pomáhají odhalit přítomnost toxických látek. Zjistíte-li, že voda ve studni nevyhovuje, musíme tuto situaci důkladně zvážit, vyhodnotit a poté až přijmout konkrétní opatření. Výsledek musí být optimální nejen z hlediska ekonomického a zdravotního, ale i pro možný dopad na životní prostředí a nakonec i kvalitu vody v okolních studních (nejen v té naší). U používaných domovních studní si vystačíme s orientačními rozbory. Ty zahrnují 10 až 20 hlavních ukazatelů a za jeden rozbor zaplatíme částku do 1.000,- Kč. Vodu však musíme odebrat správným způsobem a do správných nádob. Rozbor vody bychom přitom měli provádět alespoň jednou ročně, ideálně na jaře. 1.15. Důvody pro ověření kvality vody ve studni Mezi ně patří větší zásah ve studni (oprava čerpadla, výměna potrubí a zemní práce obecně), porušení krytu studně, náhlá změna chuti, barvy nebo zákalu vody, opakující se průjmová onemocnění členů domácnosti, problémy s kvalitou vody v minulosti a neobvyklé klimatické jevy (například velké deště či enormní sucho). 1.16. Nejčastější formy kontaminace vody Kolem studny na soukromém pozemku neexistuje žádné úředně stanovené ochranné pásmo, proto je riziko ohrožení kvality vody ve studních vysoké. Voda může vypadat i chutnat výborně a přesto může být závadná, svými smysly přitom přítomnost chemických látek ani mikroorganismů většinou nepoznáme. Nejčastější je mikrobiologická závadnost vody ve studni. Netěsnící septiky, žumpy, nesprávné skladování hnoje nebo volný pohyb zvířat v okolí studny vykonají své velmi snadno. Škodlivé bakterie a viry pak mohou být příčinou mnoha vážných infekčních chorob (úplavice, virová žloutenka typu A, …). Chemická kontaminace je zase nejčastější dusičnany a dusitany. Na obsah těchto látek ve vodě má zásadní vliv zemědělské obdělávání půdy (především její hnojení). Dusičnany a dusitany jsou považované za možné riziko pro vznik některých chronických onemocnění včetně rakoviny. 1.15. Důvody pro ověření kvality vody ve studni Mezi ně patří větší zásah ve studni (oprava čerpadla, výměna potrubí a zemní práce obecně), porušení krytu studně, náhlá změna chuti, barvy nebo zákalu vody, opakující se průjmová onemocnění členů domácnosti, problémy s kvalitou vody v minulosti a neobvyklé klimatické jevy (například velké deště či enormní sucho). 1.16. Nejčastější formy kontaminace vody Kolem studny na soukromém pozemku neexistuje žádné úředně stanovené ochranné pásmo, proto je riziko ohrožení kvality vody ve studních vysoké. Voda může vypadat i chutnat výborně a přesto může být závadná, svými smysly přitom přítomnost chemických látek ani mikroorganismů většinou nepoznáme. Nejčastější je mikrobiologická závadnost vody ve studni. Netěsnící septiky, žumpy, nesprávné skladování hnoje nebo volný pohyb zvířat v okolí studny vykonají své velmi snadno. Škodlivé bakterie a viry pak mohou být příčinou mnoha vážných infekčních chorob (úplavice, virová žloutenka typu A, …). Chemická kontaminace je zase nejčastější dusičnany a dusitany. Na obsah těchto látek ve vodě má zásadní vliv zemědělské obdělávání půdy (především její hnojení). Dusičnany a dusitany jsou považované za možné riziko pro vznik některých chronických onemocnění včetně rakoviny.
