Celá přestavba starého objektu na novou rekreační chatu byla vlastně vyvažováním starého a nového. Zachován byl půdorys ve tvaru písmene L, původní hmota a robustní kamenná podezdívka. Zbytek chaty je zcela nový, ale poučený místem. Rekonstruovaný dům, ve kterém lidé kdysi normálně žili, je dnes určen pro rodinnou rekreaci. Chata stojí na Šumavě na kraji malé osady Lipka u Vimperku. Obklopena je lesy a pastvinami, bohužel však stojí na silně návětrném místě. Společníky mu dělá přilehlá novostavba a starší dům stojící opodál. Situován je v mírném svahu orientovaném směrem na jih, kam také směřují hlavní prosklené plochy. Hlavní výhled z domu je do údolí řeky Volyňky a na vrchol Světlé hory. Z dopravního hlediska je dům obsluhován z východu, kde je i místo pro parkování a hlavní vstup do budovy. Materiály použité při přestavbě domu vychází z původního historického objektu. V něm převažovalo dřevo, kámen a tradiční omítky. Ovšem střešní eternitové šablony, což je ze současného hlediska právě na Šumavě obrovský nešvar, byly nahrazeny falcovaným hliníkovým plechem s povrchovou úpravou. Tmavě šedá barva plechové střechy v místě nijak nevyniká, působí tlumeně a naopak dává vyniknout přiznaným původním stavebním prvkům přízemí, dřevěným obkladům a bohatému prosklení směrem na jih. Dřevěná fasáda byla vyřešena jako provětrávaná z modřínových prken. Nová venkovní omítka je štuková a zachován a dokonce přiznán byl původní kamenný sokl. Celá budova byla kompletně nově zateplena, čímž se stala energeticky úspornou. Primárním zdrojem energie je tepelné čerpadlo vzduch/voda a zdrojem sekundárním obestavěná krbová vložka na dřevo. Ta byla umístěna v hlavním obytném prostoru v přízemí. Vnitřní dispozice rekreační chaty byla výškově členěna a upravena tak, aby se interiér vešel do původní hmoty. Žádná přístavba se nekonala. Dům si proto hraje pomocí vertikální komunikace s jednotlivými místnostmi, na něž navazují podesty schodiště. Dům byl na výšku rozčleněn na čtyři základní úrovně. První úrovní jsou přízemní prostory staré stodoly, které se nově staly dílnou, kolárnou, technickou místností a vinným sklípkem. Na interiér tento prostor navazuje dřevěnou terasou. Pobytové denní místnosti, pracovna a hlavní vstup do domu navazují na parkovací plochu, která dostala nový povrch ze žulových kostek. Přízemí je tak hlavním podlažím, ale až druhou úrovní. Třetí úrovní je ložnice rodičů s vlastní koupelnou a výhledem skrz kulatého čtecí okno. Poslední výškovou úroveň představuje dětský pokoj s koupelnou a panoramatickým vikýřovým oknem. Hlavní pobytový prostor je tvořen obývacím pokojem s kuchyní a jídelnou. Ty jsou navíc spolu se vstupními prostory a pracovnou v jedné výškové úrovni s příjezdy a vstupy. Hlavní pobytový prostor byl na výšku uskočen nad přilehlý terén. Oproti tomu venkovní dřevěná terasa a pobytové schody byly posazeny níže, tedy v těsném kontaktu s terénem. A právě v těchto místech se dům maximálně otevírá slunci a výhledům. Přitom jde o část krytou vůči okolí včetně převažujících západních větrů. Směrem k cestě je dům pro změnu uzavřenější díky původním skromným oknům. Dostatek přirozeného denního světla v interiérech byl také jedním z důležitých témat. Potřebu světla vyřešily bezrámové skleněné plochy. Nejenže dovnitř nyní proniká dostatek světla, ale díky izolacím se dům i lépe vytápí a teplo si déle udrží. Ložnice a dětský pokoj pod střechou jsou obestoupeny zkosenými stěnami (šikminami), dominují jim však speciální okna. Dětský pokoj má pásové okno umístěné ve vikýři a ložnice okno kulaté a dostatečně velké na to, aby se v něm dalo posedět třeba s knihou. Zevnitř je to velice útulné řešení, z vnějšího pohledu dům díky velkému kulatému oknu přitahuje pozornost. Zaujme. Autor: Karel HarazimAteliér: Harazim Karel ArchitekturaZemě: Česká republikaMísto: Lipka, VimperkRealizace: 2023Generální dodavatel: Robert Ollé (dům na klíč)Zdroj: Harazim Karel Architektura, earch.cz, archiweb.czFoto: Jan Pernekr